Článek
Univerzita Karlova nevedla řízení o jmenování profesorem u fyzika Ivana Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta řádně. Tvrdí to prezident Miloš Zeman, který se oba muže v listopadu znovu rozhodl nejmenovat a dnes svá kompletní rozhodnutí zveřejnil. U Ošťádala škola podle prezidenta nezohlednila styky s StB a rozpor této „morální degradace“ se svým etickým kodexem, Fajt podle Zemana univerzitě v řízení předložil nepravdivé i zavádějící informace. Vyjádření univerzity ČTK zjišťuje.
Její rektor Tomáš Zima počátkem týdne řekl, že škola si za svým jmenovacím řízením i oběma navrženými docenty stojí a že se pravděpodobně znovu obrátí na soud. Záměr podat správní žalobu už avizoval i Fajt. Ošťádal ČTK v úterý napsal, že je na pracovní cestě a odkázal na zmíněné vyjádření univerzity. Zima se fyzika v minulosti ohledně kontaktů s StB zastal. Sám Ošťádal dříve uvedl, že byl mladý a naivní.
Odmítáni od roku 2015
Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety Ošťádala a Fajta už na jaře 2015. Soud mu věc loni vrátil k novým rozhodnutím. Prezident se v nich opřel o výrok z rozsudku, podle nějž je povinen návrhu na jmenování vyhovět, ledaže by zjistil, že jmenovací řízení bylo zatíženo vadami, které by mohly mít vliv na jeho výsledek.
„Prezident zjistil zcela zásadní skutečnosti, které hodnotící komise příslušných fakult, vědecká rada Univerzity Karlovy a konečně ani sám ministr školství v řízení v letech 2014 až 2015 neodhalili," shrnul obsah obou nových rozhodnutí právník Hradu Marek Nespala.
Ohledně Ošťádala prezident uvedl, že svazek zachovaný v Archivu bezpečnostních složek svědčí o fyzikově dlouholeté spolupráci s StB. Napsal, že muž v 80. letech poskytoval komunistické bezpečnosti krycí adresu, kam si nechala posílat poštu. Upozornil také na to, že byl záložním důstojníkem Vojenské kontrarozvědky.
Zeman zdůraznil, že podle etického kodexu Univerzity Karlovy má akademický pracovník dávat svým chováním příklad studentům. Ošťádal podle něj nemá dostatečné morální kvality, aby mohl být profesorem.
U Fajta změnil argumentaci
U Fajta prezident opustil svou původní argumentaci, že si historik jakožto ředitel Národní galerie řekl o doplatek k platu formou sponzorského daru. V rozhodnutí uvedl, že nesplnil podmínku souhrnné pětileté pedagogické činnosti na vysoké škole. Zpochybnil také některé údaje, které Fajt předložil ke svým publikačním aktivitám. Historik příslušné orgány školy podle Zemana buď uvedl v omyl, nebo škola tyto rozpory a nedostatky vědomě přešla.
Podle Zimy jde v daném sporu o principiální otázku výkladu a dodržování zákonů v právním státě a také o akademické svobody. Hrad dnes odmítl, že by prezident do akademických svobod zasahoval. „Věren svému slibu musí zachovávat zákony a svůj úřad zastávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Pokud disponuje jinými informacemi a podklady ve jmenovacím řízení, než které byly k dispozici akademickým orgánům Univerzity Karlovy a ministru školství, nezpůsobilé uchazeče prostě jmenovat profesorem nemůže,“ uvedl advokát Nespala.