Zeman bude vetovat daňový balíček, oznámil to Schillerové

Prezident Miloš Zeman se rozhodl vetovat daňový balíček, který obsahuje mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb z příjmů 15 a 23 procent. Důvodem je pozměňovací návrh v balíčku, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Podle Zemana výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu.

Zeman je také nespokojen s tím, že navzdory dohodě balíček neobsahuje zrušení superhrubé mzdy a zavedení nových sazeb daně z příjmů pouze na dva roky. Prezident to oznámil ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO), kterou dnes přijal na Pražském hradě. Na Twitteru to uvedl prezidentův mluvčí.

Ministryně Schillerová novinářům řekla, že názor prezidenta přednese v Senátu a celá věc bude v rukou senátorů. „Toto je věc, na kterou on má velmi silný názor,“ uvedla Schillerová a dodala, že na jakékoliv zvýšení slevy na poplatníka dá za ministerstvo opět negativní stanovisko. „Měla jsem k němu negativní stanovisko i předtím, zůstanu u svých názorů,“ dodala.

Sněmovna schválila v daňovém balíčku nejen zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmů na 15 a 23 procent, ale i zvýšení daňové slevy na poplatníka na 34 125 korun. To by znamenalo příští rok propad příjmů veřejných rozpočtů zhruba o 130 miliard korun. Následně premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl senátorům, aby při projednávání balíčku slevu na poplatníka zrušili. Zároveň navrhl nově kompenzovat výpadky příjmů obcí a krajů 20 miliardami korun ročně, a to po dobu dvou let.

Příslib, že změny by měly platit jen dva roky, Babiš při jednání se senátory minulý týden označil podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) za politický slib prezidentovi, který nelze do zákona zařadit. Návrh explicitně omezení na dva roky neobsahuje. Senát by měl o daňovém balíčku jednat 10. prosince.

Zahrnout do novely platnost na dva roky při jejím schvalování ve Sněmovně se pokoušel poslanec ČSSD Roman Onderka, s návrhem však neuspěl. Podle Schillerové byl neproveditelný. „Návrh pana poslance Onderky nebyl životaschopný. Samozřejmě jsou cesty, jak platnost omezit na dva roky jiným způsobem. Nechám si na to teď ještě zpracovat analýzu od Úřadu vlády,“ popsala ministryně financí.

Omezení platnosti by podle ní mohlo být vyřešeno formou několika novelizačních bodů, které by jasně řekly, co bude platit od roku 2023.

Daňový balíček obsahuje v současné podobě vedle zrušení superhrubé mzdy, zavedení sazeb daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent a navýšení daňové slevy na poplatníka z dnešních 24 840 Kč na 34 125 Kč ročně také zavedení stravenkového paušálu jako alternativy ke stravenkám, postupné navýšení sazeb spotřební daně z tabákových výrobků v letech 2021 až 2023, snížení spotřební daně z nafty o jednu korunu za litr, trvalé zvýšení hranice pro povinné odpisování majetku ze 40 000 na 80 000 Kč nebo zrychlení odpisů majetku, a to i za letošní rok.

Předseda ODS Petr Fiala dnes na tiskové konferenci ve Sněmovně uvedl, že strana bude nadále usilovat o to, aby lidé měli od příštího roku nižší daně. „Jde nám také o to, aby v té dohodě byly kompenzace pro obce a kraje. A samozřejmě sleva na poplatníka by měla být podle dosavadních jednání nižší. Jsme přesvědčeni, že dosáhneme rozumné dohody,“ uvedl.

Vedení ODS dříve uvedlo, že chce v Senátu prosazovat zavedení sazeb daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent, případně 16 a 23 procent. Krajům a obcím chce kompenzovat polovinu výpadku jejich příjmů. ČSSD prosazuje daňové sazby 19 a 23 procent, zvýšení daňové slevy na poplatníka z 24 840 na 30 000 korun a obcím a krajům chce zvýšit podíl na příjmech z výběru daně od fyzických osob. Piráti by podle poslance Mikuláše Ferjenčíka souhlasili se sazbou daně 17 procent při současném zvýšení slevy na poplatníka o 4000 na 28 800 korun.

Schillerová dříve uvedla, že jakékoliv zvýšení sazby daně z příjmů nad 15 procent by znamenalo zvýšení daní živnostníkům. V případě fyzických osob samostatně výdělečně činných představuje totiž daň z příjmů 15 procent. Počítá se ze základu daně.