Zemanova facka Kosovu byla plánovaná, prozradil to diplomatům

Prezident Miloš Zeman dělá během své srbské návštěvy znovu svou vlastní zahraniční politiku. I když česká diplomacie roky usilovně budovala vztahy s Kosovskou republikou, kterou vláda uznala jako nezávislý stát už v květnu 2008, několik slov prezidenta přepsalo celý dosavadní kurz.

Miloš Zeman řekl nejprve v úterý, pár minut po příletu do Bělehradu, jak má rád Srby a Srbsko a nemá rád Kosovo. Pronesl to v rozhovoru s prezidentem Aleksandarem Vučićem, který musel být nadšen. Srbsko nezávislost Kosova popírá a území dál považuje za svoje vlastní.

Den poté politikům v Srbsku slíbil, že s nejvyššími ústavními činiteli Česka probere, jak přestat Kosovo uznávat.

Kosovo už v reakci na Zemanovy výroky o oduznání zrušilo účast na čtvrtečním summitu V4 a zemí západního Balkánu v Praze. Reakci na toto rozhodnutí okomentoval i premiér Andrej Babiš: „Samozřejmě mě ta situace mrzí, protože zítra je setkání zemí Visegrádské skupiny. A vyjádřil jsem se, že bych preferoval debatu ohledně zahraničně-politických aktivit. Protože jsem zaznamenal, že i pan Hamáček má jiný názor než pan Petříček. Počkám si na tu debatu a potom zaujmu stanovisko.“

Z informací, které se podařilo redakci Seznamu nashromáždit, vyplývá, že to od Zemana nebyl nečekaný krok. Prezident v minulosti Kosovo a jeho politiky kritizoval opakovaně. A nadto: svůj úmysl, co chce v Bělehradu o oduznání Kosova říct, předestřel na pravidelné schůzce diplomatického sboru v Černínském paláci na sklonku srpna.

„Odehrálo se to na uzavřené části setkání s velvyslanci. Reagoval na vystoupení velvyslance v Bělehradu, když ho informoval, jak je jeho návštěva připravena,“ sdělil redakci pod slibem anonymity jeden z účastníků setkání. „Jde to samozřejmě z Ruska, které je prosrbské a zásadně se angažuje v otázce oduznání.“

Co přesně Zeman řekl? Na otázku, zda by mohla Česká republika zrušit uznání Kosova jako samostatného státu, prezident uvedl, že věc bude chtít projednat na nejbližší poradě českých nejvyšších ústavních činitelů. „Zeptám se, zda by bylo možné, aby se toto udělalo, protože jsem rád, že pan ministr (obrany Lubomír) Metnar už prohlásil, že je chyba, že bylo Kosovo uznáno,“ prohlásil. Dodal, že Metnar proto bude nejspíš v této otázce na „jeho straně“. „Kdo bude na straně druhé, to se za ten měsíc uvidí,“ dodal.

Redakce Seznamu se obrátila na ústavní činitele, s nimiž bude prezident muset Kosovo řešit.

Druhý nejvyšší ústavní činitel, předseda Senátu Jaroslav Kubera, to považuje za nešťastné. Pokud teď prezident nesouhlasí s uznáním Kosova, je podle něj na debatu pozdě.

„Počkám si na prezidentovy argumenty, ale osobně si myslím, že není moudré měnit naše stanovisko, které jsme jako Česká republika dali. Měnit se to mělo v době, kdy to bylo aktuální,“ sdělil Kubera. „Zeman má vždycky nějaký výrok, který není relevantní, a pak to řeší celá republika. A to se mu právě líbí.“ Podle něj Zeman nemá žádnou pravomoc, rozhodnutí by se týkalo hlavně vlády.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček v rozhovoru pro Seznam opakovaně připomněl, že zahraniční politiku dělá vláda, nikoli prezident. A dále: „Přestože k takové debatě v tuto chvíli nevidím důvod, protože situace na Balkáně se nijak dramaticky nezměnila, rád se s panem prezidentem o jeho názoru pobavím. Česko podporuje země západního Balkánu, tedy i Srbska, na cestě do EU. Kosovo jsme v roce 2008 uznali ‚de iure‘ a je v zájmu naší bezpečnosti a čitelnosti naší zahraniční politiky, abychom na tom nic neměnili,“ napsal Seznamu Petříček.

Česká republika uznala nezávislost Kosova před jedenácti lety na návrh tehdejšího ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga. Zemanovy výroky podle něj škodí České republice.

„Je to čistý nesmysl, když už jsme jeden stát uznali, tak nemůžeme najednou říct, že ho neuznáváme,“ řekl pro Seznam Schwarzenberg. „Už dávno nejsem schopen pochopit Zemanovy kroky a mrzí mne, že jeho výroky škodí naší diplomacii,“ doplnil.