Zeman tlačil na zmírnění protiruských sankcí, u politiků narazil

Na Hrad pozval prezident Miloš Zeman premiéra Andreje Babiše, předsedu Sněmovny Radka Vondráčka (oba ANO), ministra zahraničí Jana Hamáčka (ČSSD) a ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO). Na schůzce naopak nebyl zástupce Senátu.

Z informací, které nashromáždila redakce Seznam Zprávy, vyplývá, že Zeman už dopředu na politiky tlačil, aby se - coby zástupci vlády - pokusili na evropské půdě prosadit omezení sankcí proti putinovskému Rusku. Závěrečné prohlášení si před samotnou schůzkou mezi sebou několikrát vyměnila Kancelář prezidenta republiky a Ministerstvo zahraničí.

Miloš Zeman, který je známý svým vstřícným postojem ke Kremlu a zároveň platí za hlasitého zastánce zrušení sankcí, nakonec neuspěl. V dokumentu stojí věta, že se politici shodli na tom, že důvody pro protiruské sankce trvají. Na čemž se nedávno shodla i Evropská unie.

Jako ústupek prezidentovi pak lze brát následující větu, že se politici „shodli na užitečnosti komplexní a otevřené diskuse o tomto tématu na úrovni Evropské rady, včetně zhodnocení ekonomické i politické účinnosti sankcí v návaznosti na proceduru jejich prodlužování“.

Podle tiskové zprávy se Babiš, Zeman, Hamáček, Vondráček a Metnar bavili i o vztazích s Izraelem. „Rovněž byli seznámeni s obsahem, zaměřením i cíli listopadové oficiální cesty prezidenta republiky do Izraele včetně stavu příprav otevření Českého domu v Jeruzalémě, které bude prvním krokem v záměru přemístit velvyslanectví ČR do Jeruzaléma v souladu s mezinárodním právem,“ popsal Ovčáček.

Zda se na přestěhování velvyslanectví politici také shodli, u tohoto konkrétního bodu zpráva neuvádí. Podle informací Seznam Zpráv to je záměrné. Zejména záleží na sousloví „v souladu s mezinárodním právem“. To totiž předpokládá, že Česko přesune ambasádu z Tel Avivu až ve chvíli, kdy bude Jeruzalém mezinárodně uznaným hlavním městem Izraele.

Před jednáním se spolu politici vyfotili, po něm ale žádný z nich před čekající novináře nepřišel. Na nádvoří tak byla jen skupina lidí demonstrujících proti politice prezidenta Zemana. Žádné konkrétní otázky na politiky zaznít nemohly.

Kromě zmíněných témat řešili vrcholní politici i otázku migrace, brexitu nebo hrozících obchodních válek.

Ohledně migrace se ústavní činitelé „shodli na správnosti odmítnutí nedobrovolného přerozdělování migrantů, jakož i na potřebě zvýšené aktivity při řešení konfliktů v těch oblastech, které ilegální migraci generují, a účinnějšího poskytování rozvojové pomoci“.

I po brexitu má být zájmem Česka zachování co možná nejtěsnějších vazeb Evropské unie na Spojené království.

V atmosféře hrozeb obchodních válek se také politici shodli, že pro otevřenou ekonomiku závislou na exportu je důležité, aby byl zachován liberální obchod a autorita Světové obchodní organizace.

„Ochranná opatření by pro Česko znamenala nárůst nákladů, zvýšenou nezaměstnanost a snížení zahraniční poptávky s negativním dopadem na český export a HDP. Snahou ČR by proto mělo být nejen aktivně podporovat liberalizaci a dodržování mezinárodních pravidel obchodu, ale dále diverzifikovat český export, podporovat naše firmy v hledání nových odbytišť, se zvláštním zaměřením na země mimo EU, podporovat inovativní řešení a prosazovat výhodnější postavení pro ČR v globálních hodnotových řetězcích,“ uvedli ústavní činitelé ve společné tiskové zprávě.

Pozvánku na schůzku původně dostal i předseda Senátu Milan Štěch, který se ale kvůli zahraniční cestě nemohl setkání zúčastnit. Hrad poté odmítl jeho zástupkyni, místopředsedkyni Senátu Miluši Horskou.

Tuto skutečnost kritizovala bývalá senátorka Alena Gajdůšková. "Vyřadit z debaty k tématu zahraniční politiky horní parlamentní komoru je velmi krátkozraké. Je také otázka, zda za tu druhou ligu považuje prezident Senát nebo ženy, z nichž ta nejvýše ústavně postavená by horni komoru legitimně zastupovala," napsala na twitteru.