Rusové na oslavách pochválili Zemana, že hájí historickou pravdu

Bezpečnostní informační služba už roky označuje ruskou ambasádu v Praze za rizikovou. Zhruba 150 pracovních pozic v sídle Pod Kaštany slouží podle BIS jako účinné krytí pro špiony. „Ruský diplomatický personál tak zůstává nejvýznamnějším zdrojem rizika nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem cizí moci,“ stojí v loňské výroční zprávě s tím, že intenzita aktivit ruských zpravodajců roste.

Ruské velvyslanectví je každoročně tradičním cílem prezidenta Miloše Zemana, který si tu společně s Rusy připomíná Den vítězství.

Evropské země včetně Česka za konec druhé světové války považují 8. květen, v Rusku a bývalých republikách Sovětského svazu se ale drží 9. květen, který ukončil Velkou vlasteneckou válku (mimochodem, 9. květen je mezinárodně uznán jako Den Evropy či Schumanův den podle francouzského politika Roberta Schumana, jehož jméno je spjato se vznikem předchůdce dnešní EU).

Na oslavách na ambasádě bývají vedle prezidenta Zemana pravidelně k vidění politici, kteří mají svými postoji blízko k pozicím Kremlu. A jejichž účast na akci zpravidla využívá ruská propaganda. Komunisté, zástupci SPD Tomio Okamury a také bývalý prezident Václav Klaus. V minulých letech se tu zastavil třeba poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna, který před několika dny vítal v Česku motorkářský gang s vazbami na Vladimira Putina – Noční vlky. Nebo vydavatel Parlamentních listů Michal Voráček.

Letos byla sestava podobná: Vedle Zemana se dostavil i exprezident Klaus, Okamura, komunisté Miroslav Grebeníček, Stanislav Grospič (oba KSČM) či Lubomír Volný (nezařazený) a europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Dorazili také šéf Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) či bývalý premiér Petr Nečas.

Vzhledem k ruskému zájmu podílet se na dostavbě jaderné elektrárny Temelín stojí za zmínku i účast bývalé ministryně průmyslu Marty Novákové (za ANO).

Prezidenta Miloše Zemana i letos pronesl projev k hostům.

V jeho úvodu připomněl význam Rudé armády pro osvobození Evropy od nacismu. Varoval zároveň před opakováním historie a hrůz, které rozpoutalo nacistické Německo. Tentokrát ale podle něj nemá hrozba podobu nacistické ideologie, ale náboženského, konkrétně islámského fundamentalismu.

Ruský velvyslanec Alexandr Zmejevskij ve svém projevu zmínil, že letos si svět připomíná 80 let od začátku druhé světové války, a připomněl, že se její předehrou stalo rozbití Československa mnichovskou dohodou v roce 1938. „Události roku 1938 jsou výstižným příkladem toho, k jakým katastrofálním následkům přivádí zanedbávání norem mezinárodního práva, víra ve vlastní neomylnost, sázka na národní a rasovou nadřazenost,“ řekl.

Zmejevskij také kritizoval, že podle něj v řadě evropských zemí včetně Česka dochází k pokusům o zkreslení dějin a zamlčuje se role Sovětského svazu při osvobození velké části Evropy. „Chtěl bych obzvlášť ocenit osobní přínos prezidenta České republiky Miloše Zemana k zachování historické pravdy,“ řekl.

V minulosti držel Miloš Zeman na ambasádě projev několikrát, hovořil vždy v ruštině. Lobboval například za příliv ruských investic nebo se vyslovil pro zrušení sankcí, které EU uvalila na Rusko poté, co začalo okupovat ukrajinský Krym.

Asi nejvíc diskutovaná byla ovšem jeho návštěva před šesti lety. Vešla ve známost především tím, co se odehrálo o den později. 10. května Miloš Zeman překvapil média i své společníky při slavnostním odemykání korunovačních klenotů na Pražském hradě. Kymácel se a celý se potil. Hrad posléze uvedl, že hlavu státu skolila viróza.

Tehdejší předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová, která byla odemykání jako jeden z klíčníků přítomna, však tuto situaci podala jinak: „Stála jsem těsně vedle něj a z toho dechu cítíte, jestli má virózu, nebo je tam jiný důvod.“