Článek
Má jen malá nástupiště, chybějí výtahy i zázemí pro cestující, přesto se stanice v brněnských Židenicích při výluce hlavního nádraží stala centrem osobní železniční dopravy ve městě. „Je to nejen ostuda, ale neschopnost odpovědných lidí. Chybí tu úplně všechno,“ říká cestující Ludmila Mikešová.
Nádraží regionálního významu nyní odbaví okolo dvaceti tisíc cestujících denně, čtyřnásobně více než před obří výlukou. Chybějí ale místa na parkování i důstojné toalety. „Vznikají až humorné historky, že si nádraží fotí japonští turisté a ptají se, jestli toto má být hlavní dopravní uzel města,“ uvedl starosta brněnských Židenic Aleš Mrázek (ANO).
„Židenické nádraží je nyní priorita,“ hlásili minulý týden vládní činitelé v čele s premiérem Andrejem Babišem při otázkách novinářů na přesun hlavního brněnského nádraží. U projektu za minimálně 46 miliard korun stále není jasný zdroj financování ani termín dokončení.
Právě rekonstrukce židenického nádraží má však posloužit jako předvoj pro výstavbu nového brněnského železničního uzlu. Podle zjištění Seznamu chce Správa železniční a dopravní cesty vypsat zakázku na opravy židenické zastávky v červenci. Záměr nyní posuzuje Ministerstvo dopravy. „Stanice se přesune směrem k Bubeníčkově ulici. Vznikne nový podchod pod tratí a zajistíme bezbariérový přístup,” popsal hlavní úpravy mluvčí SŽDC Marek Illiaš.
Nádraží má být snadno přístupné také ze čtvrti Nová Zbrojovka. „V areálu bývalé fabriky se má denně pohybovat přes třicet tisíc rezidentů, pracujících a návštěvníků,” popsal Mrázek.
Rekonstrukce židenického nádraží je plánovaná na roky 2022 až 2023. Je to investice v řádu jednotek miliard korun. Přesnou sumu zatím SŽDC neuvedla. Má to být první ze šesti etap přestavby brněnského železničního uzlu. „Projekt byl rozdělen na několik dílčích staveb, pro které postupně zahájíme projektové práce,” vysvětlil Illiaš.
V září chtějí železničáři ve spolupráci s městským architektem vypsat soutěž na budovu hlavního nádraží. V dalších etapách mají řešit lokalitu mezi brněnskou Slatinou a Blažovicemi, později zpracují projekty pro Starý Lískovec-Heršpice, území mezi Černovicemi a Slatinou a poté mezi Chrlicemi a Černovicemi.
Hlavní brněnské nádraží momentálně prochází obří výlukou kvůli výměně zabezpečovacího zařízení za téměř dvě miliardy korun. Většina vlaků, včetně mezinárodních rychlíků, staví na Dolním nádraží nebo v Židenicích.
Brněnští i krajští zastupitelé loni v únoru po letech dohadů odhlasovali, že se současné nádraží posune asi sedm set metrů jižněji směrem k řece.
Územní rozhodnutí napadli aktivisté ze sdružení Děti Země, to je však jen dílčí problém.
Stále také chybí studie proveditelnosti pro takzvaný severojižní kolejový diametr, obdoba metra. Její podzemní stanice má vzniknout pod novým nádražím. Studie měla být hotová už loni. „Vypíšeme ji co nejdříve,” řekl Illiaš bez určení termínu.
Není také dořešená otázka nákladní dopravy. „Za desítky miliard se bude v Brně projektovat nová Praha-Libeň. Jako byste při přestavbě dálnici D1 někde u Jihlavy zúžili na dva pruhy a ještě tam dali úrovňovou křižovatku se semafory,” řekl výkonný ředitel Oldřich Sládek ze Sdružení železničních nákladních dopravců ČR.
Organizace chce v Brně vyhradit dvě koleje pouze pro nákladní dopravu, SŽDC zvažuje jedinou. „I to znamená velké množství peněz,“ uvedl generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda.
