Článek
Rajčata pěstují hydroponicky ve velkém foliovníku, traktory jezdí po poli podle GPS navigace a inteligentní plečku salátů řídí zabudované počítače. „Snažíme se pěstovat podle dobré zemědělské praxe a zároveň využívat nové technologie, které šetří lidskou práci, energie i přírodu,“ řekl majitel rodinné farmy Josef Sklenář.
Na okraji Brna na polích vedle Svitavy hospodařila rodina Sklenářovy manželky už za první republiky. Komunisté jim pozemky sebrali a začlenili do družstva, odkud je potomci obtížně získávali zpět. A když se jim to zdařilo, museli si je ještě řadu let pronajímat, protože byly zatížené církevními restitucemi. „Až 23 let po revoluci je soud přiřkl nám. Takže teď si zhruba polovinu pronajímáme a polovina je naše,“ řekl Sklenář.
Na farmě hospodaří už od 90. let a postupně se farma rozrostla do dnešní velikosti. Specializuje se na rajčata a na různé druhy salátů. Produkci dodává jak do řetězců, tak velkoobchodníkům maximálně do 100 kilometrů od Brna. „Rajčata nemáme akorát dva měsíce v zimě. První saláty sázíme koncem března a od té doby každý týden, poslední na přelomu srpna a září. Průběžně tak dodáváme až do přelomu října a listopadu,“ řekl Sklenář.
Několik let také plánoval se synem a manželkou, kteří s ním na farmě pracují, vlastní farmářskou prodejnu. „Vždy jsme otevření odkládali. Až letos, když kvůli pandemii náhle nebyl odbyt do restaurací, jsme se rozhodli, že ji otevřeme. Za měsíc se to povedlo. Abychom neprodávali jen naši produkci, ale měli širší sortiment, hlavně zeleniny, nabízíme i výrobky našich známých zemědělců. Příjemně nás překvapil zájem zákazníků, byl velký,“ řekl syn Matěj Sklenář.
Salátů se pěstuje na farmě několik druhů, největší poptávka je po římském a ledovém salátu a také po barevných salátech. Každý rok se zkoušejí nové odrůdy, aby nejen dobře chutnaly, ale aby se dobře pěstovaly a vyhovovaly jim místní podmínky. Rajčat se na farmě pěstují tři typy, a to klasická velká, cherry rajčata a koktejlová, která jsou velikostně mezi nimi. „Také zkoušíme různé odrůdy, abychom zjistili, jaká bude dobře prospívat, bude odolná a zároveň bude dobře plodit,“ řekl Matěj Sklenář.
Také rád ukazuje moderní technologie, které se na farmě používají. Traktor už jede řádky salátů podle GPS navigace. „Traktorista ho musí jen na konci řádku otočit a navést do dalšího. Jezdí s přesností dva centimetry. Díky tomu jezdí pořád ve stejných kolejích a půda mimo ně není utužená. A plečka zase umí díky nastavení počítačů a kamerám poznat, kde je rostlina a kde plevel, a podle toho pracuje. Také dávkuje hnojivo přesně k rostlině a nikam jinam,“ popsal Matěj Sklenář.
Ve foliovníku u rajčat pěstitelé nepoužívají žádné postřiky a na hmyzí škůdce nasazují jiný hmyz, který dokáže škůdce likvidovat. Hydroponické pěstování také umožňuje maximálně snížit až vyloučit používání chemických postřiků. A díky jímání dešťové vody v letošním vlhčím roce prakticky nebylo potřeba zavlažovat vodou z vrtu.
Další rozvoj farmy brzdí zásadní problém, kterým je plánovaná stavba Bratislavské radiály, která by měla v budoucnu spojit křižovatku dálnic D1 a D2 s velkým městským okruhem a vedla by přímo přes zázemí farmy. „Až v létě jsme měli první jednání s městem a lidmi, kteří tvoří územní plán. Uvidíme, co z toho vzejde, ale radiála pravděpodobně někdy vznikne. Nejhorší je, že nevíme kdy. Pokud bude v místě stavební uzávěra, tak to znamená konec investic a postupnou likvidaci. Nic příjemného to není,“ řekl Josef Sklenář.
