Článek
Produkty z akvaponických farem, které pěstují plodiny z vody vyživované rybími výkaly, se v České republice ještě pořádně nedostaly na pulty obchodů. O to větší mají ambice.
Společným cílem alternativních farem, které nepotřebují stejně jako hydroponické farmy půdu, je změnit zažité myšlení supermarketů tak, aby nabízely zeleninu i s kořenovým systémem.
„Jednání s řetězci jsou složitá. Je to i z toho důvodu, jak umístit tento salát do regálu,“ ukazuje na salát s kořeny, který vyrostl z vody na farmě v Kalech jednatel firmy Future Farming Michal Fojtík.
„My plánujeme mít vlastní regálové systémy, kde budou rostliny čekat na své zákazníky a také pěkné vitríny s rybami nebo produkty z ryb,“ dodal. Připustil, že na takové produkty dnes obchodní infrastruktura není připravena a „musí se to trochu dotáhnout“.
Společnost ve velkém rozjela akvaponické projekty za stamiliony korun, které zajistí produkci ve stovkách tun zeleniny a ryb ročně, ale tvrdí, že nebude závislá na odbytu v obchodních řetězcích. Dodávat chce i do hotelům, restauracím nebo velkoodběratelům.
Prodávat s kořeny je pro řetězce problém, protože kdyby to tahal zákazník z vody, mohla by kapat na zem.
Prodávat zeleninu s kořeny má svou logiku, protože déle vydrží a zákazník dnes víc lpí na kvalitě. Řetězce by mohly mít nižší potravinový odpad. A celoroční přísun čerstvé zeleniny na objednávku přesně podle toho, co se jim hodí. Teorie však naráží na několik zdánlivě banálních překážek.
Speciální regálové systémy zaberou v obchodě víc místa. Saláty, ideálně s kořeny ve vodě, nebude jednoduše možné naházet do přepravky na sebe. A personál bude vytíženější.
V praxi už na tyto překážky narazil Michal Netolický, jednatel firmy Flenexa, která z menší akvaponické farmy v Přáslavicích dodává saláty a bylinky do olomouckého hypermarketu Globus.
„Zeleninu jim dodáváme s kořeny, ale ty uříznou ve chvíli, kdy jde na regály do prodeje. Prodávat s kořeny pro ně byl problém, protože kdyby to tahal zákazník z vody, mohla by kapat na zem. Všechny řetězce se toho bojí,“ řekl.
O odbyt nicméně podle něj není nouze. „Pokračujeme ve výstavbě a nestíháme produkci. Akvaponie určitě fungovat může. To, co vyprodukujete, se vůbec nedává srovnávat s ničím, co je běžně na trhu,“ dodal.
Řetězce ani zákazník na to nejsou připraveni. Je nízká informovanost, musíte zvýšit náklady na marketing a personál. Cena bude vysoká.
Bývalý místopředseda představenstva Kauflandu Radim Pařík pochybuje o větším úspěchu akvaponické zeleniny v obchodních sítích. „Situace je stejná, jako když některé řetězce zaváděly v roce 2005 bio potraviny. Všichni tomu nadšeně tleskali, ale nikdo to nekupoval a zbytky se vyhazovaly po tunách,“ říká.
„Řetězce ani zákazník na to nejsou připraveni. Je nízká informovanost, musíte zvýšit náklady na marketing a personál. Cena bude vysoká. Jen pro to, že to bude s kořeny, to nemůžete prodávat výrazně dráž, ale do cen si náklady určitě započítají,“ dodal.
A voda na podlaze podle něj není vůbec banální problém. „Nepořádek kolem pokaždé někdo musí vytřít. Stojí vás to peníze a když se na kluzké podlaze někdo zraní, je trestně odpovědný ředitel.“
Future Farming chce v celoročním průměru zeleninu prodávat za mírně vyšší ceny, než jsou ceny konvenční zeleniny. Na zemědělské dotace na plochu (takzvané SAPS) ani na citlivé komodity, mezi které patří zelenina z půdy, přitom akvaponie nemá nárok.
Některé řetězce v tuzemsku už nabízejí třeba hydroponicky pěstovaná rajčata nebo okurky, ale akvaponické plodiny, které také rostou z vody a jsou navíc propojeny s chovem ryb, si teprve nesměle osahávají.
Na podzim plánuje do prodeje na zkoušku zařadit akvaponicky pěstované saláty obchodní řetězec Albert, který už nabízí například hydroponicky pěstovaná rajčata Čerstvě utrženo a také bylinky.
Je zřejmé, že řada řetězců včetně e-shopů novinku zákazníkům zkusí nabídnout. Internetový obchod Košík.cz chce ještě letos zákazníkům představit první ucelenou sekci hydroponicky pěstované zeleniny a bylinek. A tvrdí, že rozvážet je s kořeny není větší problém, než prodávat bylinky v hlíně.
Trnitá cesta k běžnému zákazníkovi
O nasazení ve větším měřítku v obchodech však v tuzemsku zatím nemůže být vůbec řeč.
Společnost Future Farming chce ze své farmy v Brně Heršpicích po dokončení dodávat na trh ročně 770 tun zeleniny a 320 tun ryb. Věří, že se obejde bez obchodních řetězců.
Předseda Zelinářské unie Petr Hanka tvrdí, že takové množství nemusí být problém udat do ostatních kanálů, jako jsou gastro a velkoobchody.
„Jsou to asi dvě tuny denně, to se prodat dá. Myslím, že to skončí v restauracích,“ říká a dodává: „Na druhou stranu bych byl opatrný. Silným atributem při rozhodování zákazníka je cena a toto bude drahé, spíš půjde o okrajovou záležitost. Půl roku můžete v klasickém zemědělství pěstovat plodiny s úplně jinými náklady. Druhý půlrok dovážíme a doprava bývá levnější než topení a svícení.“
