Článek
„Základní věc je vůbec prokázat, že se stal nějaký trestný čin. Většinou k tomu nejsou důkazy, na prodej vltavínů často neexistují účtenky, všechno se to děje v šedé zóně. Takže tam těch otazníků je spoustu,“ vysvětluje Lukáš Mareš, zastupitel v Českých Budějovicích za Piráty, proč se rozhodl problematikou černé těžby vltavínů aktivně zabývat. „Můj názor je, že právě to specifikum a lokální omezenost tohoto problému způsobuje, že zodpovědní lidé, kteří sedí v Praze, sem do jižních Čech často nedohlédnou,“ dodává.
V prvním dílu naší reportáže o vltavínech z prosince loňského roku jsme se zaměřili na černé kopáče, kteří drancují jihočeské lesy a pole už desítky let. A přestože se po boomu v 90. letech zdálo, že se situace postupně zklidňuje, poslední roky nabývá zelená horečka opět na síle.
Dnes již poměrně dobře organizované bandy kopáčů vyrážejí kutat zelené drahokamy převážně po nocích a za sebou nechávají často i několik metrů hluboké díry, které se stávají pastí nejen pro lesní zvěř, ale i pro lidi. Pro vltavíny jsou ochotni riskovat i vlastní život. Před čtyřmi roky jednoho z nich dokonce zasypala vykopaná zemina.
Lidé z vesnic v okolí vltavínových nalezišť vnímají tyto světově unikátní zelené drahokamy jako prokletí, kterého je nikdo nedokáže zbavit. „Lidé jsou z toho rozladění, že se za celé dlouhé desetiletí v podstatě nic neděje. Situace se postupně zhoršuje a vlastně všichni jsou tu bezmocní. Stát jakoby na takovéto věci zapomněl,“ říká Bohumír Tomek, místostarosta obce Nesměň, která patří mezi lokality nejvíce postižené černou těžbou vltavínů.
I když se policisté snaží jít kopáčům po krku, není v jejich silách uhlídat všechny lokality . A když se přece jen podaří někoho dopadnout přímo při činu, skončí to jen u pokuty v řádech tisícikorun, což pro kopáče nepředstavuje velký problém. Jak se ale v čase zvyšuje drzost kopáčů, přitvrzují i policisté. Pokud totiž kopáče chytí několikrát za sebou, jde před soud a hrozí mu i vězení.
Stále to ale nestačí. Vltavíny se dolují vesele dál. A protože s jídlem roste chuť, obchodníci s vltavíny prahnou po větším objemu zelených drahokamů, než jsou schopni kopáči ručně vydrancovat. V tomto dílu jsme se tedy rozhodli zaměřit na těžbu vltavínů ve velkém – tu legální i černou.
„Vltavín je jasně vyspecifikován v horním zákoně jako vyhrazený nerost. Drahý kámen, vltavín. Takže už to je uchopitelné a myslím si, že by s tím stát měl pracovat,“ říká Viktor Weis, v tuto chvíli jediný oficiální těžař vltavínů. „Ale asi chybí někde vůle jít do té kauzy víc do detailů a řešit to tak, aby se zabránilo nelegálním těžbám a velkým daňovým únikům. Protože to jsou peníze, které můžou sloužit v rámci rozpočtu státu, a takhle slouží jenom někomu, kdo s tím načerno obchoduje. A nejsou to rozhodně malé částky.“
Proč není stát stále schopen problémy s černou těžbou vltavínů vyřešit? A jak se v čase zdokonalují metody nelegálních těžařů? Jaké triky používají, aby se k zelenému pokladu pod zemí dostali?
Odpovědi naleznete v úvodní reportáži. Je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, který můžete v premiéře sledovat na Televizi Seznam každou neděli od 21:15.
Jak naladit Televizi Seznam u vás doma? Praktický návod ZDE.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
