Článek
Pomocí satelitních dat vědci zkoumali přibývání vegetace v oblasti Hindúkuš, která se rozprostírá v Afghánistánu a severozápadním Pákistánu. Součást pohoří Himálaj zásobuje deset největších říčních systémů v Asii a dodává vodu asi 1,4 miliardy lidí. Ekosystém takzvaného „subnivalu“, tedy zóny s nejvyšší nadmořskou výškou s rostoucí vegetací, může podle vědců hrát klíčovou roli v hydrologii tohoto regionu. Tento ekosystém by podle odhadů mohl pokrývat pěti až patnáctinásobek plochy, na které dnes leží stálý sníh a ledovce.
Vědci z Exeterské univerzity zkoumali satelitní snímky z období let 1993 až 2018, na kterých sledovali změny ve vegetaci v nadmořské výšce od 4150 do 6 tisíc metrů nad mořem. Tání himálajských ledovců se od přelomu století zdvojnásobilo, v posledních čtyřech dekádách pak v této oblasti roztála více než čtvrtina ledu. „V oblasti Himálaje proběhlo mnoho výzkumů, které zjistily, že tání se mezi lety 2000 a 2016 zdvojnásobilo,“ řekla deníku The Guardian doktorka Karen Andersonová z Institutu pro životní prostředí a udržitelnost Exeterské univerzity.
Výzkumníci také zjistili, že horské ekosystémy jsou velmi citlivé na změny vegetace způsobené klimatickou změnou. „Je důležité sledovat a porozumět tání ledu ve velkých horských systémech, ale subnivální ekosystémy pokrývají mnohem větší oblast než trvalý sníh a led, my toho nevíme příliš o nich ani o tom, jaký vliv mají na zásobování vodou,“ popsala Guardianu problém Andersonová.
Zatím není jasné, jak přesně přibývající vegetace ovlivňuje zdejší prostředí. Na základě výzkumů provedených v Akrtidě se ale vědci domnívají, že s rostoucím počtem rostlin roste i teplota oblasti, kde vegetace roste. Rostliny totiž absorbují světlo, které následně ohřívá půdu. „To by pro tuto oblast byla špatná zpráva, významně by tak totiž vzrostla pravděpodobnost záplav,“ řekla Guardianu Andersonová.
Sama Andersonová ale upozorňuje, že se nelze spoléhat na studii z jedné oblasti planety. Jiná, zatím jediná studie z Himálaje, zjistila, že voda, která se odpařuje z listů rostlin v Tibetu, naopak okolní prostředí ochlazuje. „O této oblasti toho opravdu moc nevíme a musíme na ni zaměřit pozornost, protože je to hlavní část příběhu o zásobování vodou v Himálajích," dodává Andersonová.
Zajímavý je i způsob, jakým studie vznikla. Výzkumníci využili software Google Earth Engine, který poskytuje vědcům volně přístupnou sbírku satelitních dat vládních agentur, které jsou uložené v cloudu. Zatímco dříve by vědci museli vlastnit superpočítač, který by musel „prosít“ obrovské množství dat, dnes se vědcům stačí připojit k internetu.
