Článek
Americká automobilka Tesla lobbovala u britské vlády za vyšší zdanění vozidel s benzinovým a naftovým pohonem a také za zákaz hybridních vozidel. Vláda by podle firmy tak mohla poskytovat vyšší dotace na elektrické vozy. Informoval o tom deník The Guardian.
Zvýšením daní z pohonných hmot a poplatků za nákupy benzinových a naftových aut by podle největšího světového výrobce elektrických vozidel bylo možné pokrýt některé granty a daňové úlevy týkající se elektroautomobilů, jako je například osvobození od DPH. Vyplývá to z návrhu, který v loňském červenci podala Tesla britské vládě.
„Podpora vozidel s nulovými emisemi prostřednictvím opatření, která zajistí, že nová auta s pohonem na fosilní paliva zaplatí za způsobené škody, je zcela rozumná a logická,“ píše se v návrhu společnosti. „Mohlo by to zajistit příjmově neutrální vládní systém,“ dodala.
Teslou navržená opatření by navýšila průměrnou cenu nových benzinových a naftových vozidel ve Spojeném království o tisíce liber. Zároveň by snížila průměrnou cenu vozidel elektrických.
Svými postoji k zdražování fosilních paliv se americká firma vyčleňuje z řady dalších automobilek. Po prozkoumání návrhu Tesly poskytnutého britské vládě uvádí deník The Guardian, že některé automobilky naopak intenzivně lobbovaly proti těmto opatřením. Mnoho výrobců spoléhá na velké budoucí zisky z automobilů s pohonem na fosilní paliva.
Jako jediná z automobilek se také Tesla zasazovala pro úplný zákaz vozidel s fosilním a hybridním pohonem. Zákaz hybridů ve Spojeném království by si Tesla představovala nejpozději v roce 2032, což souhlasí s požadavkem britského Výboru pro klimatickou změnu (CCC).
Tamní vláda ale v loňském listopadu oznámila, že zákaz hybridních vozidel posune až na rok 2035. V rámci desetibodového plánu na „zelenou průmyslovou revoluci“ vláda premiéra Borise Johnsona také slíbila, že zákaz prodeje vozidel s benzinovým a naftovým pohonem prosadí do roku 2030.
Zvyšování daní z fosilních paliv považují mnozí klimatičtí výzkumníci a aktivisté za důležitou součást v boji s globálním oteplováním. Vlády se ale zdráhají daně zvyšovat, aby tak nedošlo k nepokojům. Ty zažila například Francie v listopadu 2018, kdy po zvýšení tamních cen pohonných hmot vzniklo protestní hnutí žlutých vest.
Firma Tesla v čele s miliardářem Elonem Muskem představuje průkopníka masové výroby elektrických vozidel, s údajným cílem omezit uhlíkové emise vznikající z dopravy. Přesto však firma nedávno čelila kritice ze strany některých environmentalistů za nákup kryptoměny Bitcoin v hodnotě 1,5 miliardy dolarů – fungování kryptoměny je totiž energeticky velmi náročné.
