Článek
Povinné nutriční hodnoty na zadní straně obalů jsou jen pro osvícené zákazníky a málokdo se v nich vyzná. V Evropské unii proto vře diskuse o značení potravin barevným semaforem, takzvaným Nutri-Score, který by na přední straně obalu oznámkoval jídlo v kategorii od A (nejlepší) do E (nejhorší).
Debata nabírá na intenzitě i v souvislosti s tím, že během pandemie přibylo lidí, kteří trpí nadváhou. Lidé byli zavření doma, bez pohybu, a mnohdy si stres kompenzovali pojídáním sladkého.
„V průzkumu z Velké Británie až 42 procent lidí řeklo, že v pandemii měli častěji ke svačině sladkosti, zákusky, dezerty, sušenky nebo slané pochutiny,“ uvedla Ivana Pražanová, místopředsedkyně České asociace nutričních terapeutů a nutriční terapeutka Thomayerovy nemocnice v Praze.
Nedávno poprvé veřejně podpořilo jednoduché semaforové značení potravin české ministerstvo zdravotnictví.
Vedle dietologů a lékařů už nástroj prosazují některé potravinářské firmy a obchodníci.
Zákazník si najde „zdravější“ čokoládu
V regálech českých obchodů se o prázdninách objevily první výrobky se semaforem firmy Danone. Do konce roku hodlá výrobce jogurtů Activia takto označit třetinu svých produktů.
Poznatky z trhu mluví o tom, že si zákazník, který si jde koupit čokoládu, místo ní nekoupí třeba jogurt, ale mezi cukrovinkami hledá čokoládu s vyšší nutriční hodnotou.
„Nutri-Score naznačuje spotřebiteli, že by například červený výrobek, označený písmenem E, měl konzumovat v menším množství než třeba A a B. Poznatky z trhu mluví o tom, že si zákazník, který si jde koupit čokoládu, místo ní nekoupí třeba jogurt, ale mezi cukrovinkami hledá čokoládu s vyšší nutriční hodnotou,“ říká Petr Kopáček z Danone.
Asi tři čtvrtiny svých produktů řadí tento výrobce do kategorie A nebo B, ale má i produkty, které jsou oranžové, tedy na úrovni E.
Do semaforového značení se pouští také koncern Nestlé nebo Dr. Oetker a systému fandí i český výrobce müsli Emco.
Nestlé, největší potravinářský koncern na světě, má už semafor na vlastní produktové řadě Garden Gourmet, která reprezentuje velmi rychle rostoucí segment výrobků na rostlinné bázi. Vyrábí se v Krupce u Teplic především na export. Značení barevnou škálou má i na dalších výrobcích, jako jsou omáčky a kečupy.
„Chystáme rozšíření Nutri-Score i na další výrobky včetně těch na červené škále,“ uvedla Markéta Veverková z Nestlé. Koncern stojí za 60 značkami potravin. Mezi nejznámější patří Orion, Nescafé, Lentilky nebo Bon Pari.
Kdo stanovuje semafor?
Firmy, které chtějí používat semafor, se zaregistrují u francouzské instituce Santé publique France. Metodika je daná mezinárodní komisí expertů, složená ze zástupců sedmi vlád, kde se Nutri-Score používá. Výrobci v Česku se hlásí také ministerstvu zemědělství a Státní zemědělské a potravinářské inspekci.
„Vidíme to jako velký benefit. Jeví se nám jako transparentní, je to spotřebitelům jasné a může to podporovat reformulace. Vidíme v tom i nějakou konkurenční výhodu. Tím, že jsme velká firma, vidíme v tom i ekonomickou výhodu a usnadnění práce, co se týče výroby obalů,“ uvedla Markéta Veverková z Nestlé.
Semafor chtějí řetězce
Tlak na zavádění semaforu roste i ze strany mezinárodních obchodních řetězců, které mají se semaforovým značením zkušenosti například z Francie, Belgie, Nizozemska nebo Německa.
„Výživové tabulky na zadní straně jsou pro zákazníky nesrozumitelné. Pracujeme interně s metodikou Nutri-Score a vyhodnocujeme všechny potraviny našich vlastních značek. Snažíme se reformulovat (vylepšovat potraviny například snižováním cukru a soli, pozn. redakce). Měli jsme v plánu vyjít s tím na konci roku, ale trochu to odložíme,“ říká Pavel Mikoška, ředitel kvality řetězce Albert. Kaufland brzy označí logem Nutri-Score své privátní značky K-Bio a K-take it veggie.
Třeba pizza vyjde zeleně, pokud ji počítáte na sto gramů, ale kdo si dá k obědu tak málo?
Výpočet je založen na algoritmu, který hodnotí negativní i pozitivní živiny. Žádanými nutrienty je vláknina, bílkoviny, ovoce, zelenina, vybrané oleje a ořechy. Negativní jsou energie, sůl, cukr a nasycené mastné kyseliny. Výsledné skóre se vztahuje ke 100 gramům výrobku.
Kalkulace podle gramáže je jedním z důvodů, proč značení kritici odstřelují. Podle některých by bylo lepší vztahovat hodnocení k porci. „Třeba pizza vyjde zeleně, pokud ji počítáte na sto gramů, ale kdo si dá k obědu tak málo?“ namítá Hana Langrová, ředitelka Platformy pro reformulace Potravinářské komory ČR.
Útok na špekáčky?
„Všechna masa budou mít horší známku. Když si dám maso, musím ho sníst méně nebo si dát zeleninu,“ říká Pavel Mikoška z Albertu. Masný průmysl proto patří k nejhlasitějším kritikům semaforu. Důvodem je celkově větší tlak na tento sektor. Ten navíc ještě podporuje strategický dokument Evropské komise Zelená dohoda (Green Deal).
„Strategie říká, že členský stát by měl omezit veškeré podpory masného sektoru a měl by zvážit zákaz reklamy na červené maso, protože by mohlo být karcinogenní. Přijde mi to trochu úsměvné. Zároveň se snaží podpořit alternativní zdroje, takzvané náhražky,“ uvedl na konferenci Potravinářské komory ČR Jindřich Fialka, náměstek sekce zemědělství a potravinářství ministerstva zemědělství.
Podle něj je nesprávné, když se potraviny dělí na zdravé a nezdravé. „Nepracuje se třeba se zdravým životním stylem, stojí to jen na příjmu, ale ne už na výdeji. Nezáleží jen na tom, co zkonzumuji, musím důsledně dbát na pohybovou aktivitu. Schémata na bázi Nutri-Score vůbec nepracují se stopovými prvky, vápníkem a dalšími minerálními látkami,“ řekl Fialka.
S tím nesouhlasí Eliška Selinger, lékařka, pracující ve výzkumu výživy a především v oboru prevence a podpory veřejného zdraví. Podle ní existuje kolem semaforu řada nepravd.
„Je pravdou, že Nutri-Score nebere v potaz obsah vápníku přímo ve výpočtu, ale to neznamená, že obsah vápníku (a další minerálních látek a vitamínů) nebere v potaz. Pouze to dělá chytrou, prakticky použitelnou cestou, vyvinutou na základě pečlivého epidemiologického modelu, který na mikronutrienty samozřejmě myslí,“ reagovala.
Je to v plenkách, ale od řetězců už dostáváme impulzy, abychom s tím do budoucna počítali.
Zásadní debata o možném zavádění systému se povede v příštím roce během českého předsednictví Evropské unii.
„Je to v plenkách, ale od řetězců už dostáváme impulzy, abychom s tím do budoucna počítali,“ reagoval výrobní ředitel společnosti Maso uzeniny Písek Robert Štěpán a dodal: „Myslím, že i maso by mohlo dostat dobrou známku, ale třeba u špekáčků bychom se dostali do záporných čísel.“
Se semaforem se zatím nechce smířit také skupina Lactalis CZ, kam patří Mlékárna Kunín nebo sýry značky Président. Podle ředitelky kvality Jany Ovčáčkové je nutná edukace spotřebitelů, aby nezavrhovali všechno s horší známkou, kterou by měly i některé mléčné výrobky.
„Náš produkt Oveska zapadne do áčka, nádhera. Neuvěřitelně pomůže vláknina. Ale spousta našich sýrů, na které jsme pyšní, jako Emmental nebo Camembert, nám zapadají do déčka a někdy i hůř,“ uvedla s tím, že v mléce je cukr přirozeně, tuk dělá mléko chutné a se spoustou nasycených mastných kyselin nejde nic dělat.
Knedlík už není zdravý. Ale pozor na řepkový olej
Řadu věcných výhrad má i Potravinářská komora. Ta byla v minulosti striktně proti, protože kalkulačka uplatňovala stejný mechanismus výpočtu pro všechny kategorie potravin a výsledkem bylo v některých případech nesmyslné skóre. Mezi nejzdravější potraviny se řadil například houskový knedlík, kolové nápoje dostaly druhou nejlepší známku B, řepkový olej nelichotivé D a eidam „třicítka“ svítil nejčerveněji.
Současný kalkulátor už rozlišuje mezi několika typy potravin. Podle Potravinářské komory má ale stále co zlepšovat.
Současné nastavení výživového profilu pro tuky neodpovídá výživovým doporučením. Řepkový olej, který má z olejů jedno z nejlepších složení, se přesunul z kategorie D jen do kategorie C, což neodpovídá realitě.
„Současné nastavení výživového profilu pro tuky neodpovídá výživovým doporučením. Řepkový olej, který má z olejů jedno z nejlepších složení, se přesunul z kategorie D jen do kategorie C, což neodpovídá realitě. Řepkový olej splňuje kritéria pro udělení pozitivního loga, a měl by proto spadat do zelených kategorií,“ uvedla komora.
Zelenou známku by si podle ní zasloužil také sýr eidam, který se přesunul z kategorie E do D. „Obsah soli odpovídá technologickému minimu a obsah tuku a nasycených mastných kyselin je obecně nižší než u jiných typů sýrů,“ vysvětluje.
Za další chybu komora označila fakt, že masné výrobky nemají svůj zvláštní algoritmus, stejně jako ryby a rybí výrobky, rýže nebo výrobky z obilovin. U těchto výrobků prý současný model dostatečně nezohledňuje obsah vlákniny.
