Článek
Analýza agentury Bloomberg New Energy Finance (BNEF) ukázala, že solární a větrná energie jsou nyní nejlevnějšími zdroji elektřiny pro nejméně dvě třetiny světové populace, což ohrožuje uhlí a plynovody.
Jak uvádí také magazín AltEnergyMag, očekává se, že levné obnovitelné zdroje energie a pokles cen baterií povedou do roku 2050 k padesátiprocentní celosvětové výrobě elektřiny ze slunce a větru.
Konec černého zdroje?
Nejlevnějším zdrojem energie bývalo uhlí. Ano, bývalo. Nyní ho vytlačují solární a větrné elektrárny, které jsou schopné fungovat za poloviční náklady, než je tomu u těch moderních uhelných. Podle BNEF klesly náklady na elektřinu pro větrné projekty na pevnině od druhé poloviny loňského roku o devět procent na 44 dolarů za megawatthodinu, solární pak o čtyři procenta na 50 dolarů za megawatthodinu.
Kolik stojí elektřina z nových elektráren.
Podle AltEnergyMag už Spojené státy dosáhly bodu, kdy se od uhlí odvracejí. Výroba obnovitelné energie může v USA nahradit 74 procent výroby z uhlí. Do roku 2025 to má být podle předpokladů až 86 procent. Zelená energie, jež přináší ekologické výhody za nízkou cenu, tedy pomalu přebírá velení. V její prospěch hovoří i hrozící nebezpečí klimatické změny.
Mezinárodní agentura pro energii z obnovitelných zdrojů (IRENA) zveřejnila zprávu, podle které náklady na energii z obnovitelných zdrojů klesají tak rychle, že za pouhých několik let bude spolehlivě levnějším zdrojem energie než tradiční paliva.
Obří rozměry se vyplatí
Zelené zdroje nemají lehký úkol: fosilní paliva jsou značně dotovaným odvětvím. Jejich trumfem je ale zmíněná efektivita nákladů. Slibný může být i stále se zvyšující počet společností, které na udržitelnou stranu vstupují. Nespornou výhodou je dále to, že v globálním průmyslu zelené energie je nyní zaměstnáno přes deset milionů lidí.
Se snížením nákladů rostou i větrné a solární farmy. A naopak – analytik BNEF Tifenn Brandily v prohlášení uvedl, že zvýšení velikosti projektů pomohlo snížit náklady. „Naše analýza také naznačuje, že od roku 2016 vývojáři realizují úspory nákladů zvýšením velikosti projektu a portfolií. Větší měřítko jim umožňuje snížit náklady na provoz a údržbu,“ říká Brandily.
Globálně společnost BNEF odhaduje, že průměrná větrná farma na pevnině zdvojnásobila svou kapacitu ze zhruba třiceti megawattů v roce 2016 na přibližně sedmdesát megawattů dnes. Solární farmy jsou dnes o třetinu výkonnější.
Nejistá cena v době krize
Za současné koronakrize ovšem ceny uhlí i plynu klesají. Zatím ale není jasné, zda to konkurenceschopnost větru a sluneční energie ovlivní. „Pokud by to trvalo, mohlo by to na chvíli výrobu z fosilních paliv před náporem obnovitelných zdrojů chránit,“ uvedl Seb Henbest, hlavní ekonom BNEF.
Podle agentury Bloomberg byla před deseti lety cena sluneční energie na více než třech stovkách dolarů za megawatthodinu a vítr na pevnině přesáhl sto dolarů. Dnes stojí energie z větru na moři necelých čtyřicet dolarů ve Spojených státech a ještě o deset méně v Brazílii. Solární energie je pak nejlevnější v Číně, cenovka je na necelých čtyřiceti dolarech za megawatt.
Údaje vycházejí z obchodů uskutečněných za poslední měsíce, a proto zatím neodrážejí důsledky hospodářského šoku vyvolaného pandemií. „Koronavirus bude mít řadu dopadů na relativní náklady na fosilní i obnovitelnou elektřinu. Jednou z důležitých otázek je, co se stane s finančními náklady v krátkodobém a střednědobém horizontu. Dalším aspektem je cena komodit: ceny uhlí a plynu na světových trzích oslabily,“ vysvětluje Henbest.
