Článek
Expanze do zahraničí, sázka na luxusnější kasina a konsolidace na trhu. To jsou podle miliardáře a senátora Ivo Valenty, majitele loterijního gigantu Synot, důsledky, které přinese přísnější regulace hazardu. Ta začne platit od Nového roku. Zvýší daně z technických her a také zakáže menší herny. Gamblerům pak budou muset automaty bránit prohrát i „kalhoty“ povinnými pauzami.
Vrhne se herní byznys do sporů se státem kvůli novým pravidlům, která ho zaručeně oberou o část zisků? „Novou legislativu stále vyhodnocujeme. Zkoumáme, co přinese. Ale chci říct, že nejsme společnost, která se chce za každou cenu soudit,“ říká Valenta v rozhovoru pro Seznam.
Jeho firmy, konkrétně kyperské mateřské společnosti ovládající holding Synot, ovšem vedou se státem mezinárodní arbitráž o miliardy korun. V té jde o postup státu při rušení udělených povolení na provozování herních automatů. „Management mých firem nemohl postupovat jinak,“ tvrdí senátor.
Od Nového roku začne platit balík zákonů o regulaci hazardu. Už poslední zpřísnění srazilo tržby vaší společnosti Synot zhruba o půl miliardy korun. Máte odhady, co způsobí tato nová regulace?
V této chvíli těžko říct. Nicméně konkrétně v oblasti daní to bude podobné jako letos. Protože sazba se zvedla už pro tento rok a další nárůst už nebude tak bolestivý. Ten pád se dá pro Česko odhadnout pro letošní rok na 40 procent a příští rok bude na podobné úrovni.
Určitě herní byznys a skupinu Synot čeká změna filozofie, protože zákon upřednostňuje kasina a velké herny. Ty malé zakazuje. A stejně tak hru vykazuje z hospůdek a barů.
Nás tento krok i kroky minulé nutí, aby se Synot díval kolem sebe a více posiloval aktivity v jiných zemích.
Říkáte změna filozofie. Plánujete tedy stavět větší provozovny, zaměřovat se na kasina?
Určitě ano. V podstatě dneska ten zákon říká: Vy musíte jít touto cestou. Co nám vadí, je, že zatím pravidla pro tuto cestu nejsou zcela jasná. Chybějí, nebo jsou neúplné prováděcí vyhlášky od Ministerstva financí. A to nás brzdí v tom, abychom mohli jako výrobci softwaru pro herní zařízení napsat správně program, aby naplnil literu zákona, co se týká povinných přestávek a podobně.
A určitě skupina půjde a bude investovat do kasin a do větších zábavních celků, což budou hotely s kasinem a restaurací. Nicméně musí to být v místech, kde jsme s vedením obce schopni se dohodnout na dlouhodobé spolupráci. Nemůžeme investovat desítky milionů, když nemáme jistotu, že někdo za rok nepřijde a neřekne „konec“.
Video: Adam Junek
Mluvíte o nejistotě, a ta je i právně napadnutelná. Kvůli rušení udělených povolení na provozování videoloterijních terminálů jste v minulosti zahájil arbitráž s Českou republikou. Je tato právní nejistota ohledně nové regulace něco, co by mohlo vést k podobným krokům?
Tu arbitráž jsem nezahájil já, ale management kyperských mateřských společností, pod něž skupina Synot spadá. A byl to krok, ke kterému management z podstaty zákona, tedy kvůli péči řádného hospodáře, přistoupit musel. A že arbitráž skutečně běží, za to si může samo Ministerstvo financí, které má tyto spory na starosti. Jejich přístup byl skutečně podivný. Při domluveném jednání nechali naše lidi na vrátnici, kde si s nimi čtvrt hodiny povídali, a pak je poslali domů. Nezbylo než pokračovat.
Co se týká nové legislativy, stále ji vyhodnocujeme. Zkoumáme, co přinese. Ale chci říct, že nejsme společnost, která se chce za každou cenu soudit. Tudíž primárně se pokusíme napnout síly, abychom se novým zákonům přizpůsobili. Nicméně jako velkou diskriminaci vnímám rozdělení daňových pásem pro tak zvaný měkký a tvrdý hazard. Přitom případná závislost na hraní, proti které se tímto prý má bojovat, je stejná u obou typů.
Takže spíš budete spoléhat třeba na příští vládu, že bude přístupná nějakým úpravám, které by ocenil loterijní byznys?
Domnívám se, že vláda respektive Ministerstvo financí si bude muset vyhodnotit, jestli se jim opatření zdařila, nebo ne. A podle mě zjistí, že se jim byznys přesouvá třeba více na internet a do oblastí s nižším zdaněním. Nakonec nejvíce budou bity obce, které vykážou kamenné herny ze svých katastrů. Ale lidi jim tam budou běhat s tablety a hrát v kavárnách na svých chytrých zařízeních. Rozdíl bude jen v tom, že veškerý výnos z daně dostane stát a obec nedostane nic.
A hlavně takto přísná regulace znovu otevře větší prostor pro černý trh. Přibude kliček jako kvízomaty a podobné vychytávky. Příklady ze světa jsou. Mluvil jsem včera s naším právníkem, který byl v Japonsku. A přesně to popisoval.
Tam jsou herny, kde se hraje na automatech tak zvaně za kuličky. Takže výhra se vám vysype v kuličkách do hrníčku nebo kyblíku. S tím jdete k pultíku, kde vám za to dají věcnou výhru. A ty věci vezmete do vedlejší místnosti, kde vám je vykoupí za peníze. Obcházejí tím japonský zákon o hazardu a vláda s tím nic nenadělá.
A totéž se může stát při takto brutální regulaci tady. Černý trh poroste, bude tleskat každé další překážce a zároveň bude korumpovat a uplácet policii i komunální politiky, aby ho nechali na pokoji.
A kromě černého trhu a přesunu na internet, o kterém mluvíte, bude tato regulace tlačit na konsolidaci trhu?
To určitě ano. Já si myslím, že tak polovička trhu skončí. V některých případech je to dobře, protože někde ty provozovny byly příšerné. Skončí to tak, že ve městě budou dvě tři provozovny, jak to známe v Lotyšsku. Ale to skutečně nemusí být na škodu.
A zcela konkrétní případ možné konsolidace: Společnost Slot Group, jedna z největších na trhu, je na prodej již několik měsíců. Je to akvizice, která by skupinu Synot zajímala?
Je to hodně velká společnost. Velkou část byznysu má ale v hospodách a menších hernách, které končí, takže pro nás to není úplně zajímavá příležitost. Pro nás by dávalo smysl koupit jejich větší provozovny. Ale zatím takto nabídka nestojí, chtějí to prodat jako celek. Takže pro nás to není na pořadu dne.
A jsou jiné akvizice, které byste rád provedl?
Samozřejmě máme apetit růst. Ale spíš než v Česku jsou dnes příležitosti v cizině. Oslovuje nás řada firem, abychom jim dodali hardware nebo software pro herny a poradili jim, jak bojovat s černým trhem.
Pojďme tedy být konkrétnější na zahraničních trzích. Které jsou podle vás nejperspektivnější, když, jak sám říkáte, z Česka vás regulace žene do světa?
Tak nás to do světa žene už přes dvacet let. Hned v roce 1992 jsme začali na Ukrajině a pak v Lotyšsku. A takto jsme pokračovali dál a dnes jsme ve dvaceti zemích.
Nejvíc příležitostí se v současné době ukazuje na Balkáně, v Gruzii či ve Vietnamu. Španělsko se velmi dynamicky rozvíjí a otevírá se i Jižní Amerika. Brazílie má nový zákon o hazardu a další státy regionu také pochopily, že to měla předtím v rukou mafie a stát jen přicházel o peníze. Hrát se totiž bude vždycky, ať je to povolené, nebo ne.
Video: Adam Junek
Dá se vyčíslit, kolik investujete do expanze?
Nemám přesná čísla, ale je to ročně kolem 700 milionů, které investujeme do růstu. Ať už je to do vývoje softwaru nebo proniknutí do nového teritoria. Synot umí dodat i kompletní řešení partnerům, ať už chtějí začít s internetovým sázením, nebo s kamennými provozovnami.
Teď je takovým projektem Řecko, kam dodáváme monopolnímu provozovateli heren, společnosti OPAP, techniku. Začíná se po průtazích kvůli legislativním změnám v lednu.
Právě v Řecku spolupracujete s dalšími velkými hráči z Česka, kteří jsou aktivní v hazardním byznysu. Konkrétně OPAP ovládají miliardáři Jiří Šmejc a Karel Komárek. Je ta spolupráce přenositelná i na jiné trhy, než je Řecko?
Určitě ano. A jsem rád, že zvlášť Karel Komárek šel do tohoto byznysu. Trošku jsem to zavinil. Karel za mnou přišel, že ho zajímá Sazka a jak se na to dívám. Spojli jsme se a zkusili to a jemu to vyšlo.
A proto, když přišel s tím, že bych se mohl zapojit do tendru na dodávky pro OPAP, tak jsem do toho chtěl jít. Byla tam jistota, že nepůjde o podvod a že pokud splníme parametry, tak také zakázku dostaneme.
A cíl je pokračovat v dalších státech. Karel s panem Šmejcem chtějí dál expandovat do dalších států a my jsme jim přirozeně nabídli spolupráci.
A mluvím i s dalšími velkými společnostmi na trhu, které chtějí proniknout do světa. A nabízíme jim, že jsme schopní se zapojit i kapitálově.
VIDEO: Ministr si musí vybrat. Buď podnikání, nebo funkce
Video: Adam Junek
