Článek
Obě vlny pandemie odnesli jako první podnikatelé v cestovním a stravovacím byznysu. Jenže stejně jako klasické zemětřesení rozvibruje celou Zemi, tak se covidové otřesy přenášejí do dalších oborů, až nakonec ovlivní celou ekonomiku.
S jakými dopady můžeme počítat, spočítal hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. „Druhotný dopad zasahuje už úplně všechny sektory ekonomiky. I ty, které byly primárně zasažené minimálně. Rozlije se do všech částí ekonomiky od zemědělství přes průmysl a služby,“ říká Marek.
Komu virus uštědřil největší ránu, je nasnadě. Živoří cestovní kanceláře, kterým od ledna do konce srpna spadly proti loňsku tržby o 64 procent. Na mizině je letecká doprava, minus 60 procent. Ubytovací služby utržily o 47 procent méně než loni, ty stravovací o čtvrtinu. Zastavila se produkce filmů (- 37 procent).
Filmový producent si neobjedná kostýmy, cestovní kancelář si nezaplatí reklamu. Když se dramaticky sníží počet přepravovaných pasažérů letadly, prodá se méně pohonných hmot. Ostrouhají cateringové služby. Pocítí to ale i obor, kde bychom to na první dobrou nečekali. „Řada dopravců po celém světě zjišťuje, že má nadbytečné flotily. Tato letadla se často nenakupují napřímo, ale společnosti si je berou na leasing,“ vysvětluje Marek. Pronájem a operativní leasing: minus 1,2 procenta.
Zavřené hotely a restaurace ubraly zakázky zahradníkům a zahradním architektům. A taky bezpečnostním agenturám, které zároveň přišly i o kšefty od filmařů. Pokles u stravování zase poznali zemědělci. Je nižší poptávka po surovinách a dodávky do supermarketů jim ztráty nevynahradí. „Spotřeba potravin v restauracích a doma se liší. Ta substituce nemůže být stoprocentní,“ tvrdí Marek.
Čtyři rány pro český byznys
Podle Davida Marka dostane ekonomika celkem čtyři rány. První skrze zavřené hotely, restaurace a obchody z jarní vlny, druhou pociťuje právě teď na ně navázaný byznys, tu třetí prožívá aktuálně kvůli podzimní karanténě opět pohostinství a cestovní ruch, což bude jako čtvrtá vlna doznívat i u jejich dodavatelů. A to ještě několik měsíců.
Dopad na druhotné obory se může zdát marginální, u každého z nich je maximálně v nižších jednotkách procent. „Jenže sekundární dopady budou na ty konkrétní obory přicházet současně z různých souvisejících odvětví, takže se ta procenta nasčítají a dohromady to můžou být vysoká čísla,“ upozorňuje ekonom. Třeba pohostinství trpí nadvakrát. Kvůli tomu, že vláda restaurace zavřela, a protože jim cestovní kanceláře nepřivezly turisty.
Větší náraz druhotné sektory navíc teprve čeká. „Když se ruší obchodní vztahy, mají nějakou výpovědní lhůtu. Bude se taky měnit spotřeba domácností, zbytné investice firem i domácností se odloží. Takže dopady se posunou v čase a prohloubí se,“ míní analytik společnosti Deloitte.
Jaro stálo čtvrt bilionu, podzim bude jen trochu levnější
Zatímco ztrátu zavřených kin a divadel pomůže alespoň trochu zhojit vládní program Covid Kultura, prázdným autobusům pomůže Covid bus, druhotně zasažených oborů je tolik, že vyhlašovat speciální kompenzační programy nedává smysl. Podle Davida Marka pomůže plošné zrychlení odpisů, které vláda chystá v rámci daňového balíčku. „A měli bychom uvažovat o tom, jestli nesnížit daňovou zátěž, ať už kapitálu, nebo práce. Ne překotně, ale daňovou reformou.“
Cenu první vlny epidemie David Marek vyčíslil na čtvrt bilionu korun. Protože továrny na rozdíl od jara stále jedou, cena druhé vlny by podle Marka mohla být nižší. Ale ne o mnoho.
„Pokud vše dobře zvládneme, pokud lockdown bude trvat jen do konce listopadu, což je realistické, tak bychom byli mezi 150 až 200 miliardami korun. Ovšem při současných opatřeních. Pokud se budou opatření zpřísňovat, tak se přiblížíme ceně z první vlny,“ předpovídá David Marek.
