Článek
Zhoršující se epidemická situace se tvrdě odráží v situaci českých nemocnic. Denní nové příjmy hospitalizovaných přesahují 650 pacientů s covidem-19. Další vývoj je podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška velmi rizikový.
Aktuálně je v Česku hospitalizováno 7323 pacientů s covidem, z toho jich 1118 vyžaduje intenzivní péči. Přibližně 570 lidí je odkázáno na nejvíce specializovanou péči v rámci umělé plicní ventilace či ECMO.
„Bohužel všechny prediktivní modely a hlavně počet denně diagnostikovaných zranitelných obyvatel nám dává jistotu, že tahle čísla půjdou v následujících dnech ještě nahoru. Blížíme se vrcholu z období října a listopadu – nevyhnutelně se dotkneme hranice 8000 pacientů a s vysokou pravděpodobností to bude přes 9000,“ upřesnil Ladislav Dušek.
Pokud rychle zaberou protiepidemická opatření, mohl by trend kulminovat před 15. lednem. „I tak bychom ale protnuli hranici 9500 pacientů. Rizikovější scénář nás bohužel nutí připravit se na možnost, že bude v jednom dni hospitalizováno téměř 12 tisíc pacientů,“ dodal.
Vyčerpané zdroje sil
Problémem přitom aktuálně není jen rostoucí počet pacientů, ale i pronikání nákazy mezi zdravotníky. Těch je nyní nakaženo 6916, z toho 1286 lékařů, 3172 sester a 2458 ostatních zdravotníků.
„Nejhůře je na tom Moravskoslezský kraj, kde je situace velmi riziková a hranice kapacit se blíží limitům. Hlavní důvod není absence techniky a lůžek jako takových, ale je to absence personálu, zejména z důvodu nákazy covidem-19,“ popsal náměstek ministra Vladimír Černý.
Jaké možnosti nyní zdravotnictví má? Černý v pátek vyjmenoval sedm možností k získání personálu, pět z nich už se v Česku vyčerpalo.
Nemocnice už dávno přistoupily k přesunu pracovníků z jiných oddělení na ta, kde se pečuje o covidové pacienty. Stejně tak se na mnoha místech využívá možnost pracovní karantény a plně už je vytěžena výpomoc armády. Běží také výpomoc studentů zdravotnických škol a dobrovolná výpomoc mediků.
Posledními dvěma možnostmi, které ještě připadají v úvahu, je pomoc Červeného kříže, o které se nyní jedná. A případná výpomoc lékařů z ambulantního sektoru. „Ale nelze čekat, že by tyto možnosti navýšily kapacity výrazně v řádu stovek,“ dodal Vladimír Černý.
Otevření polních nemocnic
Jak už dříve Seznam Zprávy informovaly, znovu se kvůli aktuální krizi skloňuje možnost využití polních nemocnic. Ty byly postaveny při listopadové vlně epidemie v pražských Letňanech a na brněnském výstavišti.
Podle náměstka Černého ale i tahle varianta naráží na problém s nedostatkem personálu. K 500 lůžkům, kterými disponují Letňany, je třeba adekvátní počet zdravotníků a ten nyní Česko nemá.
„Armáda samotná je schopna nemocnici postavit a obsloužit kolem 50 lůžek, což v dané situaci v zásadě není účelné – abychom nemocnici aktivovali v uvozovkách jen kvůli 50 lůžkům,“ dodal Černý. Podle něj je nyní zásadní, že je stále v nemocnicích zajištěna akutní péče.
„Nicméně je nutno konstatovat, že se systém blíží limitům a budeme pevně doufat, že se počty pacientů v nějakém bodě zastaví,“ míní.
Ministr Jan Blatný (za ANO) také na dotaz novinářů řekl, že se nyní vedou jednání se zdravotními pojišťovnami, jak by mohly přilepšit zdravotnickým zařízením, aby měla prostředky na odměny. Odměny zdravotníkům už dříve přislíbil premiér Andrej Babiš (ANO).