Zdravotnictví i migrace. Šéfka EK promluvila o stavu EU a stanovila priority

Německá politička projev, v němž několikrát plynule přešla z francouzštiny do angličtiny, pak do němčiny a zase zpět do francouzštiny, odstartovala s menším zpožděním připomínkou koronavirové krize. Konkrétně těch, kteří stáli a stojí v první linii – vzdala hold ošetřovatelům z pečovatelských domovů, zdravotním sestrám i lékařům a dalším, kteří koronakrizi dennodenně čelí.

„Mění se způsob, jakým jednáme. Dodržujeme odstupy a tváře si zakrýváme rouškami,“ začala šéfka Evropské komise část projevu o řešení koronavirové pandemie k europoslancům, kteří se místo ve Štrasburku sešli v Bruselu. Lavice byly prořídlé, evropští zákonodárci měli všichni do jednoho nasazené roušky a seděli ob místo.

Von der Leyenová uvedla, že by evropský blok měl posílit společné zdravotnictví a také se orientovat v této oblasti na budoucnost, což se má řešit příští rok na plánovaném summitu v Itálii. A že Next Generation EU, koronavirový balík obnovy ve výši asi 20 bilionů korun (750 miliard eur), který komise navrhla před pár měsíci, je příležitostí nastavit Unii tak, aby byla na krizové situace připravená a nemusela na ně jen reagovat.

Ve svém projevu se Němka dotkla prakticky všech bodů, které objímá návrh víceletého finančního rámce. Mluvila o evropském vnitřním trhu, digitální Evropě a obecném oživení evropské ekonomiky. A také o klimatických otázkách – v tomto bodě představila nový cíl: Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent oproti stavu před 30 lety. Dosavadní plán přitom počítal s omezením emisí o 40 procent.

„Uznávám, že je to pro některé mnoho a pro jiné málo,“ řekla Von der Leyenová v projevu k poslancům Evropského parlamentu. Řada z nich totiž mluví o ještě vyšších cílech. „Podle nás je tento cíl ambiciózní, dosažitelný a prospěšný. Zvládneme to, jak už jsme ukázali v minulosti,“ dodala předsedkyně EK.

Von der Leyenová zmínila i migraci, problém, který Evropu sužuje už delší dobu. Šéfka Evropské komise chce, aby se do jeho řešení v rámci nového návrhu evropské migrační politiky zapojily všechny členské státy – mají se například podělit o běžence, což východní křídlo EU odmítá. Unie také posílí záchranné akce ve Středozemním moři a hodlá zefektivnit azylový systém a vracení migrantů. Von der Leyenová chce jasně určit, kdo má na azyl nárok a kdo ne.

Jak sledovat projev o stavu EU? Tom Moylan, irský člen týmu komunikace EK, měl jasno:

Předsedkyně zmínila i vztahy se sousedy evropského bloku. Zatímco ocenila otevření přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií, tedy zeměmi západního Balkánu, popsala pak i směr vyjednávání s Velkou Británií. Jak ostatně vyplývá z vývoje posledních týdnů, „šance na přátelství s Británií blednou“.

Hovory o obchodních vztazích se Spojeným královstvím podle šéfky EK nepokračují tak, jak si komise přála. Von der Leyenová pak zdůraznila, že brexitová dohoda, již chce britská vláda v čele s Borisem Johnsonem v některých bodech porušit, beze zbytku platí. „Je to otázka práva, důvěry a dobré víry,“ shrnula německá politička.

Na pravou míru uvedla postoj Evropské unie vůči povolebnímu dění v Bělorusku. Evropa podle ní stojí na straně běloruského lidu. Kvůli efektivnějšímu vymáhání lidských práv navrhla, aby třeba o sankcích rozhodovala kvalifikovaná většina, a nebyla proto zapotřebí jednomyslnost při hlasování. Představila také záměr EK navrhnout unijní verzi Magnitského zákona, o čemž se už v minulosti jednalo.

V poslední části projevu se předsedkyně Evropské komise věnovala otázkám nenávistného jednání. „Kde je lidskost?“ zeptala se několikrát a pokaždé uvedla jiný příklad projevu rasové nesnášenlivosti. Zmínila akční plán, s nímž chce bojovat EK proti rasismu – posílil by například zákony týkající se rasové rovnosti. Odmítla mimo jiné antisemitské jednání a vymezila se vůči rasismu, který se dotýká romské menšiny.

A podobně odmítla i bezpráví konané na LGBT+ komunitě třeba v Polsku – zmínila takzvané zóny bez ideologie LGBT. Komise by podle své předsedkyně například chtěla posílit práva LGBT komunity ohledně rodinných vztahů. „Pokud je někdo rodičem v jedné zemi, měl by jím být i v jiném státě,“ shrnula.

Ke konci obšírné promluvy se Ursula von der Leyenová obloukem vrátila k jejímu začátku – k tématu koronavirové krize. „Ukázali jsme, že jsme v tom společně. A vše společně vyřešíme. Ať žije Evropa,“ uzavřela obsáhlý projev šéfka EK.