Článek
Z konferenčního centra nová nemocnice, z kluziště provizorní márnice. Španělské zdravotnictví řeší krizovou situaci i povoláním lékařů, kteří odešli do penze. Musí jim být ale méně než sedmdesát let. Pomáhají i studenti medicíny, které nemocnice využívají především na administrativní práci a jako posily do call center. Země ale podle kritiků mohla být na krizi mnohem lépe připravena, nebýt v minulosti vládních škrtů a privatizace, informuje deník Politico.eu.
Španělský zdravotní systém je přitom považovaný za jeden z nejmodernějších v Evropě. Španělé mají zdravotní péči zdarma, zdravotnictví je navíc silně decentralizované. Každý ze 17 regionů má sám kontrolu nad svým systémem a do jisté míry i nad jeho financováním.
Španělské výdaje na zdravotnictví se ale evropskému průměru blížily naposledy před finanční krizí. Vše se změnilo v roce 2011 s nástupem konzervativní vlády Mariana Rajoye, který začal s prudkým snižováním státních výdajů. Nejvíce Rajoyova vláda „zkrouhla“ mimo školství právě náklady na zdravotnictví, úsporné programy pokračovaly po celou dobu vládnutí, které skončilo v roce 2018. Výrazné zlepšení nepřinesla ani současná vláda premiéra Pedra Sáncheze.
Investice do zdravotnictví činily ještě v roce 2009 6,8 % hrubého domácího produktu, v posledním vládním rozpočtovém návrhu jsou náklady téměř o procento nižší. Průměrné výdaje na zdravotnictví v EU se přitom pohybují okolo 7,5 procenta HDP. Škrty podle zprávy EU zapříčinily „růst nezaměstnanosti a odliv nově vystudovaných lékařů do zahraničí“.
Úsporná opatření vedla ke snížení počtu lůžek a také k uzavírání pouze dočasných smluv mezi nemocnicemi a lékaři. „Výdaje se sice postupně zvyšují, stále ale nedosahují potřebné výše,“ řekl deníku Politico madridský lékař a šéf španělské pobočky organizace Médecins du Monde José Félix Hoyo. Podle Hoya může za současnou krizi i vlna privatizace za vlády Mariana Rajoye.
K nejrozsáhlejší privatizaci došlo v madridském regionu, aktuálně nejvíce zasažené oblasti koronavirem ve Španělsku. „Privatizace je velkou překážkou v pokusu o jednotnou koordinaci zdravotníků během této epidemie,“ popsal Hoyo serveru Politico.
Aktuálně největším problémem je pro Španělsko nedostatek lůžek intenzivní péče. Těch má země podle studie vědeckého časopisu Intensive Care Medicine z roku 2012 v průměru 9,7 na sto tisíc obyvatel.
