Článek
„Důvodem vyhlášení stávkové pohotovosti je neúspěšně probíhající jednání o zvyšování platů a mezd a nedodržení dříve daných slibů. V praxi se dál prohlubuje personální krize, která už ohrožuje rozsah a kvalitu poskytované péče,“ uvedl svaz v tiskové zprávě distribuované na dopolední tiskové konferenci.
Odborový svaz odeslal otevřený dopis premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Žádá, aby zajistil peníze na desetinový růst tarifů. Dalším krokem bude podle předsedkyně svazu Dagmar Žitníkové výzva zaměstnancům v nemocnicím, aby začali dodržovat počet hodin přesčasů daný zákoníkem práce.
„Zásadně nesouhlasím se stávkovou pohotovostí a považuji přístup odborů za neoprávněný,” reagoval na polední tiskové konferenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Podle něj je nárůst mezd u sester v posledních letech výrazný a bude pokračovat.
„Sestrám rostou výplaty rychleji než lékařům,” řekl s odkazem na růst v posledních letech i nový příplatek za směnnost, kdy sestry ve směnném provozu dostanou 5000 korun měsíčně navíc a sanitáři 2000 korun. To je podle Vojtěcha nárůst o patnáct procent a zároveň je to více, než odbory požadovaly. „Plošné navýšení neřeší problém, protože ten je v každé nemocnici jiný,” odmítl ministr jádro požadavku odborů.
Na stranu vlády, nikoli svých kolegů v nemocnicích, se postavili soukromí lékaři.
„Koalice soukromých lékařů a Sdružení soukromých gynekologů odmítají současnou snahu zdravotnických odborů politickým nátlakem zvrátit výsledky dohodovacího řízení o úhradách zdravotní péče na rok 2019 a vyzývají předsedu vlády a ministra zdravotnictví, aby tomuto tlaku nepodlehli,“ stojí v prohlášení, pod kterým je podepsán mluvčí koalice Roman Šmucler a předsedové dalších profesních sdružení.
Podle soukromých lékařů navýšení úhrad zdravotní péče, kterého zástupci nemocnic dosáhli v dohodovacím řízení, je pro rok 2019 schopno plně pokrýt i požadavek odborových organizací na 10procentní navýšení osobních příjmů zaměstnanců.
Vláda v čele s premiérem Andrejem Babišem navrhuje ve veřejném sektoru šestiprocentní nárůst částky na platy, navýšení by ale nebylo rovnoměrné.
Víc by si podle vlády měli přilepšit učitelé a hůř placené profese. Nejnižší, dvouprocentní tarifní růst by měli mít policisté či vojáci. Konkrétně chce vláda projednat navýšení platů ve veřejné sféře do konce září, kdy musí návrh na hospodaření v příštím roce odevzdat Sněmovně.
Ve zdravotnictví pracuje asi 260 tisíc lidí, v sociálních službách kolem sta tisíc. Nejvíce, asi 80 tisíc, je zdravotních sester, jejichž hrubý plat byl loni ve státní sféře průměrně ve výši 36 tisíc korun, v nestátní 24,2 tisíce korun.
Desetiprocentní růst platů všech veřejných zaměstnanců požaduje zejména Českomoravská konfederace odborových svazů. Její požadavky podporuje i vládní ČSSD, kritizují ho naopak podnikatelé. Podle nich neodpovídá očekávanému růstu příjmů státu a platy by se měly zvyšovat podle výkonu.
Ve veřejných službách a správě loni pracovalo přes 634 700 zaměstnanců. Průměrný hrubý plat dosáhl 31 968 korun. Polovina pracovníků vydělávala víc než 29 840 korun hrubého. Částky jsou vyšší než v soukromém sektoru.
