Článek
Odměny pro zdravotníky, kteří se zasadili o zvládnutí situace okolo koronaviru, přislíbil premiér Andrej Babiš (ANO) už v dubnu.
Lékařské odbory však upozorňovaly, že na ně nemocnice nemají dost peněz. Mimořádné odměny si podle nich navíc zaslouží i ti, kdo nebyli nasazeni přímo na covid jednotkách - zvýšené riziko nákazy a jiné nepohodlí spojené s prací v nemocnici při epidemii podle nich hrozilo všem. Ze začátku navíc většina z pracovníků nebyla vybavena potřebnými ochrannými pomůckami.
Po sérii vyjednávání se nyní situace pohnula. Premiér i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se po jednání se zástupci odborů Dagmar Žitníkovou a Martinem Engelem shodli, že mají peníze dostat všichni, kdo při krizi v nemocnicích pracovali na plný úvazek.
„Dohodli jsme se, že skrze dotační titul ze státního rozpočtu připravíme peníze, které by měly být určené na odměny. Teď musíme dát specifikaci, kolik to je lidí a kdo byl skutečně zapojen. Bavíme se o částce okolo 10 miliard korun,“ přiblížil ministr. Dotační titul by měl jeho úřad připravit do konce července.
Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkové by zdravotníci, kteří pečovali o pacienty s onemocněním covid-19, měli dostat mimořádné odměny ve výši 40 000 korun. Zaměstnanci, kteří ošetřovali pacienty, aniž věděli, zda jsou nakažení, nebo ne, by měli mít nárok na odměnu maximálně 30 000 korun, ostatní by pak měli obdržet nejvýše 10 000 korun.
Podrobnosti je podle ministra ještě třeba projednat. „Pokud bude shoda s Ministerstvem financí, dotační program připravíme,“ dodal.
Svázáno s rozpočtem
Právě na šéfce resortu financí Aleně Schillerové (za ANO) nyní věc závisí. Ta už o odměnách s premiérem jednala. Podmínkou podle ní je, že Sněmovna schválí novelu zákona o státním rozpočtu pro letošní rok, která zvyšuje plánovaný schodek na 500 miliard korun. Peníze by pak šly buď z rozpočtové rezervy, nebo z programu pro veřejný sektor.
Ministr Vojtěch zároveň upozornil, že ve Sněmovně leží pozměňovací návrhy KSČM k vládní rozpočtové novele, které mimo jiné mají přiřknout z rozpočtové rezervy 500 milionů korun na odměny zdravotníků v sociálních službách a 1,25 miliardy pro zdravotníky v nemocnicích. „Ta částka by se tedy tím pádem musela zvýšit tak, jak jsme se dnes dohodli, aby šla napříč všemi zdravotníky, kteří byli v té době v nemocnicích a pracovali,“ dodal ministr.
„Všechno bude záležet na tom, kolik hodin zaměstnanci v jednotlivých nemocnicích odpracovali. Dotační titul se bude skládat z toho, jak skutečně péči v nemocnicích poskytovali nebo jestli zabezpečovali jednotlivé provozy v nemocnicích. Dotkne se to jak zdravotnického, tak provozního personálu,“ dodala Dagmar Žitníková.
„Všichni, kteří v té době pracovali v nemocnicích, něco dostanou,“ doplnil Martin Engel, předseda Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů.
Podle Babiše jde o obdobu toho, jak byly vyřešeny odměny pro pracovníky v sociálních službách. Těm vláda schválila odměny za práci v době epidemie v květnu, podle druhu činnosti a rizika nákazy by měli získat 40 000, 20 000 a 10 000 korun za měsíc. Celkem na to kabinet vyčlenil 5,2 miliardy.
Během května už kabinet schválil odměny například pro zdravotnické záchranné služby, celkem jim poslal přes miliardu korun. Nařízení odměnit zdravotníky pracující s covid pozitivními pacienty dostaly přímo řízené organizace. Ministerstvo také dříve poznamenalo, že nemocnicím mohou pomoci i nově schválené navýšené platby za státní pojištěnce. Ty znamenají pro tento rok navýšení finančních prostředků pro zdravotnictví o 20 miliard a pro příští rok o 50 miliard korun. Část peněz ale nejspíš budou muset zdravotní pojišťovny využít na zahlazení mezery po odpuštěných zdravotních pojištěních OSVČ.
Kompenzace pro zdravotnictví
Ministerstvo odhaduje, že se kvůli protiepidemickým nařízením produkce zdravotnických zařízení propadla o 30,8 miliardy korun. Jen akutní lůžková péče od března do května klesla oproti stejnému období loni o 30 až 50 procent. Lázně se zavřely úplně. Plánované výkony se v nemocnicích začaly obnovovat až po Velikonocích.
Odliv peněz ale nepřinesl jen státem nařízený útlum neakutní péče. Další peníze šly na provoz testování, péči o covid pozitivní pacienty nebo nákup dezinfekce a ochranných pomůcek.
Vzniklou ránu chce proto resort nyní zacelit pomocí kompenzačního zákona a na něm postavené kompenzační vyhlášce, která platí od 1. července.
Do zdravotnických zařízení má podle prohlášení jít zmiňovaných víc než 30 miliard za výpadek příjmů. Počítá se i s kompenzací vyšších nákladů spojených s péčí o covid pozitivní pacienty a navýšením výdajů systému veřejného zdravotního pojištění oproti plánovaným výdajům na rok 2020 o skoro pět miliard. Současně má dokument motivovat k obnovení poskytování péče a zajištění dostupnosti zdravotních služeb - na to jsou vyčleněny další tři miliardy k úhradě nadprodukce nad rámec plánovaných výdajů zdravotních pojišťoven.
Peníze do zdravotnictví
- Místo naplánovaných 340 miliard korun má prostřednictvím kompenzační vyhlášky jít do zdravotnictví 354 miliard korun.
- Pět miliard půjde přímo na péči o pacienty s covid-19, kterých bylo hospitalizováno od 1. března zhruba 1200, na testování podezřelých případů, odměny zdravotníků nebo nákupy ochranných pomůcek po skončení nouzového stavu.
- Zhruba 21 miliard přidá stát zvýšením platby za státní pojištěnce o 500 korun a propad příjmů vyrovnají ještě zčásti zdravotní pojišťovny z rezerv z předchozích let.
