Zdena Mašínová staví životní dílo. Podívejte se, jak teď vypadá

Zdena Mašínová se po revoluci dlouhou dobu snažila získat zpět rodinný statek v Lošanech ve Středočeském kraji, který patřil státu. Po několika letech soudních sporů získala rodina Mašínů statek zpět až v roce 2017. Byl v katastrofálním stavu a Zdena Mašínová se rozhodla místo proměnit na památník tří odbojů.

Věnovaný bude odboji a jejímu otci, protinacistickému odbojáři, generálmajorovi Josefu Mašínovi. Na rodném Mašínově domě se zbourala střecha, část domu zůstala otevřená, zbyly pouze obvodové zdi.

Oprava Mašínova rodného domu začala minulý rok a práce letos budou pokračovat.

Obrazem: V Lošanech vzniká památník tří odbojů

Rozhovor se Zdenou Mašínovou pro Seznam Zprávy

Jak pokračuje budování památníku tří odbojů v Lošanech?

Vše je přesně tak, jak se to projektovalo. První etapa se podařila a ukončila. Počítá se s tím, že v prvním čtvrtletí budou práce pokračovat. Je to velmi dobře udělané, jsem moc spokojená a vděčná všem, co se o to zasloužili.

Jak to teď na místě vypadá? Z původní budovy zbyly obvodové zdi, není tam střecha a uprostřed domu je vysazený strom.

Letos chtějí zahájit rekonstrukci druhé budovy, to je ta delší stavba vedle už dokončeného otcova domu. Ten už byl dokončený a dělaly se jen dokončovací práce. Zasadili jsme tam strom moruše. Poslední fáze bude úprava pozemku. Počítá se s tím, že za rok nebo rok a půl by to mohlo být dokončené.

Příští rok by mohlo být v Lošanech vše hotové?

Mělo by být. Jestli to půjde podle plánu, jaký má architekt, tak mám naději. Říkala jsem lidem, kteří mi pomáhají, že nemám už dost času. Chtěla bych to dokončit, dokud jsem tady na této planetě.

Ovlivnila stavbu pandemie koronaviru?

Neovlivnila. Je to pod dohledem a to, co bylo v plánu, to se minulý rok dodělalo.

Co lidé uvidí, až to bude dokončené, a co bude místo připomínat?

Odkaz našeho otce. Budou tam vystavené jeho poslední dopisy v takové zajímavé skleněné úpravě. Bude tam připomínka prvního, druhého a třetího odboje až k 50. letům. Historici teď dělají scénář, pracují na tom. Je kolem toho ale ještě hodně práce.

S tímto projektem vám pomáhá řada lidí, co to pro vás znamená?

Nemohu jim být dostatečně vděčná. Jsou to spolehliví lidé, mají jasno a mám dojem, že se jim to podaří dotáhnout do konce.

Jaký máte pocit po těch letech, kdy jste se roky o rodinný statek soudila, byla to ruina a teď se z toho stává důstojné místo?

Dělala jsem to proto, aby tady zůstala památka ne naší rodiny, ale aby to bylo pro další generace. Aby si lidé uvědomovali, jaké tato země měla obyvatelstvo, a aby tady byla historická památka. Hlavně to jsem chtěla.

Jak je stavba v Lošanech náročná po finanční stránce?

Zatím to vychází, dobře se hospodaří. Ještě to bude samozřejmě dost náročné. Pokud budu moci, tak v tom udělám podle svých možností maximum.

Co na přestavbu rodinné usedlosti říká váš bratr Josef, který žije trvale v USA a práce tedy neviděl na vlastní oči?

On byl na začátku k mému nápadu dost skeptický. Když teď ale vidí, jak to postupuje a kam až jsme dospěli a jak ty práce pokračují a kolik lidí kolem se o to zajímá, tak myslím, že svůj názor dost zkorigoval. Takže se mu to líbí a byl mile překvapený.

Přijede do Česka, až bude slavnostní otevření v Lošanech? Vím, že dlouhodobě odmítá přijet.

To si vůbec netroufám předvídat.

Vy se ale na slavnostní otevření těšíte a zúčastníte se ho?

Hrozně bych ráda. Bylo by to zakončení mého života, jak bych si ho představovala. Velice mi na tom záleží a vždy záleželo.

Nedávno jste usilovala ještě o jednu záležitost, a to byl vloni pokus o nalezení ostatků vaší matky na hřbitově v pražských Ďáblicích. Tam byla neúspěšná exhumace. Je to pro vás uzavřené?

To mě velmi zdeptalo. Bohužel, za mého života asi ano, protože když jsem mluvila s archeology, tak pravděpodobně ty ostatky tam někde budou. To by ale chtělo daleko širší exhumaci.

Muselo by se třeba najít další svědectví někoho, kdo by přesně věděl, kde jsou ostatky vaší matky uložené?

Ano, to by bylo řešení. Já žila 50 let v představě, že vím, v jakém místě jsou ostatky mé maminky, jak mi bylo tenkrát řečeno. Nemám ostatky ani otce, ani matky. Žila jsem v tom, že vím, kde jsou ostatky matky a že bude možné je důstojně pohřbít v rodinné hrobce v Lošanech. Bohužel se to ale neuskuteční.

Na závěr: Během života jste zažila mnoho krizí. Jak vnímáte ale současnou pandemii koronaviru?

To pro mě bylo velké překvapení vzhledem k věku. Zažila jsem tolik věcí a takových tragických okamžiků v životě, ale neměla jsem vůbec představu, že toto budu prožívat na konci života. Přemýšlím často, jaký vliv to bude mít na společnost, protože to musí zanechat stopy.