Zdechovský: V politice jsem buldozer. Homosexuální páry o manželství nestojí

Vy jste jako první tu hozenou rukavici zvedl, proč jste také jako první do toho, řekněme, hodil vidle a vzdal jste se kandidatury?

Tak bylo potřeba, aby z toho sjezdu vyšlo vedení, které bude silné. A ono to není jenom o předsedovi, ono je to i o místopředsedech. A je důležité, aby opravdu všichni, kdo budou v tom úzkém vedení, byli lidé, kteří se dokážou domluvit. Mně přišlo škoda, abychom se pohádali, abychom se rozbili na tom, kdo bude z nás předsedou, protože všichni tři z těch kandidátů měli nějakou vizi, ale ta vize se výrazně jeden od druhého nelišila.

Až tak jste to viděl, že byste se tam vyloženě pobili o předsednické křeslo?

V momentě, kdy chcete být předsedou, tak se musíte nějak vymezit. A já jsem v tu chvíli cítil, že to bude mimořádný sjezd. Ty naše projevy navazovaly na projevy Marka Výborného, který tam reflektoval nějaké věci, které se během těch 10 měsíců udály. A myslím si, že v tuhle chvíli ta bojovná nálada mezi námi nebyla taková, nebo nebyly ty tábory tak vyprofilované, jako kdyby to byl normální sjezd. U normálního sjezdu víte třeba půl roku dopředu, že se to připravuje, a můžete i s delegáty a organizacemi víc hovořit o svých programových bodech nebo o tom, co chcete s KDU-ČSL udělat. Ale teď to bylo hlavně o mediálních zkratkách, o různých věcech, které jsou spojené s tím nebo druhým kandidátem, takže nebylo moc času.

A to jste nevěděl před tím, než jste se přihlásil o tu kandidaturu?

Já jsem nevěděl, kdo se z nich přihlásí. Ve skutečnosti, když jsem se přihlašoval o kandidaturu, tak oni dva říkali, že do toho nejdou. Takže v ten moment jsem do toho šel úplně otevřeně a byla to z mé strany otevřená hra. Nebylo to tak, že bych někde kalkuloval s něčím.

Nehrálo roli, že jste si uvědomil, že byste byl radši v Bruselu?

Já si myslím, že v tu chvíli opravdu šlo o to, aby se KDU-ČSL odrazila. Šlo o to, posílit KDU-ČSL. A jestli bych byl tady, tak bych tu roli přijal a ihned bych začal pracovat tak, jak začal pracovat ihned Marian Jurečka.

Vy jste si na svůj Twitter dal fotografii ve stylu seriálu House of Cards. To úplně nevypadá jako strategie Franka Underwooda, co vy jste udělal, to znamená ohlásil kandidaturu a pak se stáhl.

To dal můj tým, my jsme měli nějaké focení ve čtvrtek před sjezdem. A on by to opravdu neudělal. Ale myslím, že až opadnou emoce, tak každý pozná, že to bylo nejlepší možné řešení. Já bych chtěl všechny lidi, kteří jsou v současném předsednictvu plus třeba Boba Němce. A v tuhle chvíli ten tým je nejlepší, který byl možný.

A proč jste nekandidoval alespoň na post prvního místopředsedy?

Marek Výborný měl nějaké přání. Zvolil si za svou první místopředsedkyni pro mě překvapivě Šárku Jelínkovou. Šárka Jelínková rozběhla nějakou práci a myslím si, že v té práci nebyla špatná. V době, kdy Marek řešil osobní záležitosti, tak Šárka udělala neskutečné množství práce a podržela ho. A dneska Marian Jurečka, který byl zvolen předsedou a má nějaký mandát, má možnost si říci, koho chce za prvního místopředsedu. Kdyby řekl Honzu Bartoška nebo mě, tak bych to respektoval.

Vy jste řekl, že Šárka Jelínková byla pro vás zvolena celkem překvapivě, co vás na tom překvapilo?

Tehdy bylo překvapení, že si ji vybral. Já jsem opravdu čekal, a možná jsem měl takové představy o tom, že když byl ten souboj Marian versus Marek, tak ten, kdo z nich prohraje, vezme toho druhého za svého prvního místopředsedu. Ten tandem se tehdy prostě nabízel. Prostě oba dva byli poslanci, navíc Marian z mého pohledu patří k těm lidem, kteří v KDU-ČSL jsou jedni z nejpracovitějších.

Celý pořad si můžete také poslechnout.

Budete mluvit i více do domácí politiky, nebo se přesunete zase zpátky ke své agendě v Bruselu?

Teď chci mluvit hlavně do voleb v roce 2020 a chci se soustředit na komunikaci strany a na to, aby ta strana se začala víc modernizovat.

Co konkrétně chcete prosazovat? Protože vy říkáte, že lidovci musí otevírat jiná témata než jen rodina. Máme to brát tak, že opustíte vlajkovou loď, která byla pro KDU-ČSL doteď klíčová, tedy rodinná politika?

Tak už tento sjezd ukazuje určitý posun. Vedle rodiny jsme začali mluvit o rodičích, to znamená že mluvíme i o samoživitelkách, mluvíme o rodičích, kteří vychovávají děti, ale není to celá rodina. To znamená, že jsou další témata, která chceme otevírat. My máme za sebou opravdu půlrok tvrdých analýz, dat a tak dále. Tak lidé by rádi viděli, abychom nabídli nějaký program v oblasti bezpečnosti, v oblasti ekonomických věcí.

Vy říkáte, že teď se budete zaměřovat na rodiče, to znamená, že rodiče předtím nebyli bráni u lidovců jako rodina?

Řada rodičů z těch výzkumů, které máme za sebou, ukazuje, že třeba u samoživitelek ta preference KDU-ČSL příliš velká nebyla. Bylo to prostě způsobené několika faktory i některými výroky, které nebyly potom vysvětleny.

Výroky bývalého předsedy Pavla Bělobrádka?

Ano. A které je prostě potřeba dneska vysvětlit do kontextu, jak my si představujeme péči o děti, a myslím si, že je potřeba v tomhle více s lidmi diskutovat.

Budete také diskutovat o homosexuálech? Protože vy jste se k tomuto tématu vyjádřil tak, že jste řekl: „Neměli bychom nikomu lézt do postele a kontrolovat, jestli má v posteli chlapa nebo ženskou. Musíme mezi naše voliče přitáhnout konzervativní gaye a lesby, mimo jiné tím, že se vůči nim nebudeme vymezovat. Napočítal jsem, že v KDU-ČSL máme přes 22 gayů a leseb ve středně vrcholové politice. Ať jde o městskou či krajskou politiku. Řada gayů a leseb jsou také naši voliči. Není správné neustále omílat kritiku pochodu Prague Pride, když jde o akci jen určité minoritní skupiny.“ To jste řekl pro Aktuálně.cz. Přepočítával jste homosexuály i na sjezdu, pane europoslanče?

Ne, nepřepočítával. A vy jste je přepočítávala?

Nepřepočítávala, ale vy jste měl asi pocit, že je máte spočítat.

Já jsem to vysvětloval v tom kontextu. Velmi často jsou lidé překvapení, že gayové volí KDU-ČSL. Říkají: Vždyť vy jim nemáte co nabídnout. Ale možná, že ten určitý konzervatismus a ten způsob přístupu k životu a k hodnotám je pro řadu gayů a leseb velmi zajímavý. Politicky zajímavý, a proto jsem chtěl vysvětlit, že nás volí. Dneska bych asi nepoužil číslo 22, mluvil bych o dvou desítkách lidí, ale prostě udělal jsem chybu, přiznávám, jsem jenom člověk, bylo to velikánské poučení.

A co to je konzervativní gay ve vašem podání?

To je člověk, který prostě opravdu chce, aby Česká republika měla určitá pravidla. Je prostě zaměřený na témata jako ochrana životního prostředí, bezpečnost, je pro něj strašně důležité, aby tady byla stabilní ekonomika, stabilní podnikatelské prostředí.

A proč to spojujete s tím, že je to tedy gay a konzervativní? Protože to je přece úplně jedno, jaký člověk to je.

Já jsem to vysvětloval v kontextu té otázky, kdyby jste si přečetla celý rozhovor, tak v tom rozhovoru je to vysvětlené. Mně je úplně jedno, co ten člověk dělá, mně je jedno, jestli je gay.

Jak chcete jako lidovci oslovit homosexuální páry, když ve vaší straně není vůle například pro to, uzákonit manželství pro všechny?

A myslíte, že všichni gayové souhlasí s tím, že chtějí manželství pro všechny?

Nemám průzkum, ale podle toho, jak ve Sněmovně lobbují za tento zákon, tak tvrdí, že by to uvítali. A byla by to jejich volba. Protože ne všechny heterosexuální páry také nepotřebují mít institut manželství, a přesto ho někteří uzavírají a někteří to považují za přežitek nebo za něco, co nepotřebují.

Lobbuje za to jedna lobbistická skupina, ale kdybyste se opravdu setkávala s lidmi z této komunity a opravdu s nimi vedla otevřený rozhovor, tak většina z nich vám přizná, že po takovém manželském sňatku, který by byl na úrovni muže a ženy, netouží.

A s kolika takovými lidmi jste mluvil, kteří vám tvrdí, že po tom netouží?

Ta čísla v tuto chvíli přesně nemám.

Nepočítal jste si je?

Nepočítal jsem si je, ale jsou to stovky lidí.

A myslíte si, že tento názor ve vaší straně zůstane, nebo se posunete dál a změníte ho?

Já si myslím, že tam ten názor zůstane. Nicméně říkám, že jsme otevřeli debatu, jak s těmito lidmi komunikovat. Gayové a lesby jsou mezi námi a je potřeba nevést konfrontační politiku, ale vést takovou politiku, že posloucháme, nasloucháme, vzájemně si vyměňujeme názory a začínáme spolu komunikovat. Já se předtím nikdy nesešel s lidmi z iniciativy Jsme fér. Minulé pondělí v tuto dobu jsme spolu přes hodinu diskutovali.

A co jste si odnesl z toho setkání?

Chtěl jsem slyšet jejich argumenty a brali jsme to jako úvodní výkop.

A ty argumenty vás nepřesvědčily, když říkáte, že z vašeho pohledu většina homosexuálních párů netouží po manželství?

Padlo tam několik dokumentů ohledně výchovy dětí a já jsem přemýšlel, jestli třeba i to, že dneska mohou gayové a lesby žádat o pěstounství, je rozšířené, jestli o tom ti lidé vědí, jestli opravdu tady neopakujeme některé floskule, které dneska už nejsou pravda.

Oni na vás neapelovali, abyste změnili názor ohledně manželství pro všechny?

Určitě se snažili přesvědčit, dostal jsem i nějaké materiály, které jsem si poctivě nastudoval, a teď pojďme dál diskutovat. Já jsem pozvaný během jara do několika křesťanských komunit gayů a leseb a určitě chci s nimi hovořit o jejich problémech. Vysvětlovali mi třeba, co by chtěli upravit na registrovaném partnerství, kde vidí problémy, když se něco jednomu stane, a tak dále. Dneska většina nemocnic už podává informace tomu druhému partnerovi, když k tomu dáte souhlas nebo když prokážete, že s tím člověkem žijete, a většina nemocnic a lékařů neřeší, jestli jste manželé, nebo nejste.

Vy osobně, kdybyste byl v českém parlamentu a hlasovalo se o tomto návrhu, tak jaký by byl váš postoj?

Já bych osobně nehlasoval pro.

Nehlasoval byste tedy vyloženě pro?

Já bych hlasoval proti.

Pojďme se podívat ještě na jedno téma. Na sjezdu to vypadalo, že budete volit mezi dvěma proudy. Mezi tím, jestli Jan Bartošek bude proto, aby se uzavíraly koalice s dalšími opozičními stranami a vytvořil se blok, jak porazit Andreje Babiše. Anebo mezi Marianem Jurečkou, který byl vnímán jako ten, který do těch koalic už prostě nepůjde. Je to tak, že teď, když máte Mariana Jurečku, se lidovci už s nikým nespojí?

Tak já si myslím, že by to byla chybná interpretace. Marian Jurečka, možná více než kdokoliv jiný, si prošel tím, že jsme chtěli udělat koalici se STAN, a ví, že jsou nějaká rizika, která ta koalice přináší. A ta on možná na můj vkus hodně akcentoval. Já si myslím, že je to hodně otevřené. Marian sám je člověk, který se snaží spojovat. Sám vytvořil poměrně silnou koalici pro Olomoucký kraj a má ambici vyhrát s touto koalicí na Olomoucku volby.

To jsou ale regionální volby, mně jde o ty volby do Poslanecké sněmovny.

A potom si myslím, že na to navážou volby do Poslanecké sněmovny. Já sám osobně říkám, že v předsednictvu nás je několik, kteří jsme otevření o tom diskutovat, a myslím si, že předsednictvo bude mít určitě výrazný vliv na to, jakým směrem se celá KDU-ČSL vydá.

A místopředseda KDU-ČSL Tomáš Zdechovský by radil jaký směr, s kým se spojit?

Já jsem razil a razím dlouhodobě spolupráce s konzervativními stranami, nejenom s malými, kde je vlastně Koruna Česká, jsou to Monarchisté, jsou to SNK-ED atd., prostě ty subjekty, u kterých je škoda, když budou samy kandidovat. Nabídněme jim místa na kandidátkách. A pak jsou vlastně větší subjekty, kde je samozřejmě pro mě přirozená spolupráce s ODS, TOP 09. A pokud by se ukázalo, že by tahle spolupráce měla smysl, tak já osobně tuhle spolupráci budu zastávat.

Jak byste se vyrovnal s postojem ODS vůči Evropské unii? Protože tam je velký euroskepticismus.

Tak určitě to řešíme, s Ondřejem Benešíkem jsme to mnohokrát diskutovali, na druhou stranu říkám: se žádným partnerem, když jdete do koalice, se neshodnete na 100 %. Ani s TOP 09 nemáme stejné názory na všechny věci, takže musíte vždycky udělat nějaký kompromis.

Jak moc, pane europoslanče, věříte tomu, že to neskončí klipem, kde se budete držet za ruku, ale před volbami už se rozpojíte a půjdete každý zvlášť?

Já si myslím, že kdo mě zná, tak ví, že v tomhle jsem buldozer. Když se nějak rozhodneme, tak já nevidím krok zpátky, když se rozhodneme a fakt to projde všemi orgány, tak už se prostě nebude opakovat.