Zdánlivě nedůležité volby do moskevského zastupitelstva. Proč se o ně svádí boj?

Už řadu týdnů se v Moskvě konají demonstrace za spravedlivé volby. Účast na shromážděních se zprvu pohybovala v jednotkách tisíců, minulý týden se ale podle odhadů účastníků vyšplhala na 12 až 20 tisíc. A v pátek se má protest konat znovu, a to v ještě větších rozměrech. Ve středu navíc Moskvu v protestech podpořili i obyvatelé Petrohradu.

Důvodem je počínání úřadů, které do zářijových voleb do městských sněmů odmítly pustit jakékoliv opoziční kandidáty. Ti údajně neshromáždili požadované množství hodnověrných podpisů.

Podmínky pro vstup do volebního klání přitom nejsou nijak jednoduché – zákon neparlamentní politické strany nešetří. Jejich kandidáti musí za jeden měsíc sesbírat podpisy tří procent obyvatel příslušného volebního okrsku, ve kterém chtějí působit. Většinou jde o nejméně 5 tisíc lidí. Získat jejich podpisy tak stojí čas i peníze. Přesto se to řadě opozičních politiků podařilo.

„To, co se stalo, muselo zaskočit volební komise i politické vedení na úrovni měst i celého státu. Fakt, že desítky kandidátů shromáždily potřebné podpisy a přišly s nimi k moskevské volební komisi, překvapil všechny,“ vysvětlila agentuře AP ruská politická komentátorka Jekatěrina Šulmanová.

Komise nicméně po přezkoumání shromážděných podpisů uvedla, že nejsou pravé – a všechny opoziční kandidáty smetla ze stolu. Byli mezi nimi i blízcí spolupracovníci hlavního oponenta Kremlu a bloggera Alexeje Navalného – právnička Ljubov Sobolová, aktivista Ilja Jašin a advokát Ivan Ždanov.

V posledních dnech se pak velmi rychle začaly vyostřovat podmínky „boje“. Protikorupční advokátka Ljubov Sobolová od 13. července držela protestní hladovku. Zeslábla kvůli ní tak, že jí s výstupem na pódium při posledním masovém protestu v Moskvě museli pomáhat její kolegové.

Ve čtvrtek se rozhodla svůj protest, tedy svou vyhladovělou osobu, přenést do budovy moskevské komise. Odtamtud ji, včetně gauče, na kterém seděla, ale policisté záhy vynesli. Skončila ve vazbě a nyní čelí vyšetřování.

Ruská policie se v posledních dnech uchýlila k domovním prohlídkám opozičních představitelů. Hlavním cílem těchto razií je najít jakoukoliv záminku k zadržení a následnému „uklizení“ nepohodlné osoby, míní oponenti Kremlu. V řadě případů prohlídka skutečně končí vzetím do vazby.

„Odvést někoho z jeho bytu uprostřed noci a podrobit ho výslechu v hlavním ústředí vyšetřovací komise… Nepamatuji si, že by se tohle nějakému kandidátovi stalo za hodně dlouhou dobu,“ řekl na schůzi opozičních kandidátů Ivan Ždanov.

Ve vězení skončil i opoziční předák Alexej Navalnyj – moskevský soud ho ve středu na 30 dní poslal do vězení za to, že „opakovaně porušil předpisy upravující pořádání mítinků a shromáždění“. Jinými slovy – nabádal demonstranty k další činnosti.

Navzdory zatčení Navalnyj na svém youtubovém účtu ve čtvrtek zveřejnil výzvu přímo z vězení – nabádá v ní k účasti na velké demonstraci, která se v Moskvě bude konat zítra. Video už vidělo přes 500 tisíc lidí.

Moskevská duma či sněm je zákonodárný orgán. Jde o regionální parlament hlavního ruského města, který má 45 křesel a který svým způsobem funguje jako brzdná páka moskevského starosty.

„Je třeba si uvědomit, že starosta Moskvy je jedním z nejmocnějších politiků v zemi. A moskevské zastupitelstvo do jisté míry má vliv na to, kdo bude starostou Moskvy, i když fakticky se o tom rozhoduje v Kremlu, jako že se v Kremlu rozhoduje o každém gubernátorovi a starosta Moskvy má úroveň gubernátora,“ vysvětlila Seznamu zahraniční reportérka Deníku N Petra Procházková, která v Rusku žila a dlouhodobě se mu věnuje.

„Nejdůležitější ale není to, jaké má duma pravomoci, ten zápas o ni má jinou podstatu. A ta spočívá v tom, že pokud by ti opoziční kandidáti skutečně získali nějaké významnější zastoupení v moskevské dumě, byl by to pro zbytek země obrovský precedens a byl by to příklad i pro volby parlamentní,“ řekla Procházková.

Obě strany teď tedy potřebují ukázat, jakou mají sílu. „Kreml musí dokázat, že stále drží situaci pevně v rukách a že nedopustí, aby se lidé, kteří jeho politiku ostře kritizují, dostali do zákonodárného orgánu,“ myslí si Procházková. „Poslední důvod je to, proč je o moskevskou dumu taková rvačka, je to, že jde o velmi výnosné zaměstnání. Ne kvůli platům, které poslanci dostávají, ale kvůli tomu, že tato duma přichází do styku s lobbisty, poslanci se zabývají podnikáním, především v oblasti developerství v Moskvě, a tím pádem se tam dají dělat obrovské ‚kšefty‘,“ dodává.

Do voleb zbývá relativně dost času. Obyvatelé Moskvy i dalších měst půjdou hlasovat 8. září. „Je tady tedy dost času, aby se lidé unavili, na jedné či druhé straně,“ odhaduje Petra Procházková. Odhodlání protestovat ale podle ní zatím je veliké a roste.

„Kreml se tak zřejmě bude snažit situaci za každou cenu zvládnout – neutralizovat opoziční vůdce, ostatně řada z nich už teď ve vězení sedí. Tím je Kreml na chvíli skryje a bude spoléhat na to, že únava lidi donutí místo protestů odjet na dovolenou,“ shrnuje novinářka.

Hlasovat se bude nejen o složení městských dum, ale i postech 18 gubernátorů po celém Rusku. A pokud se protest přelije na úroveň federální, přidají-li se k Moskvě a Petrohradu i další města, stane se pro Kreml velmi těžko ukočírovatelným. To, jakou má opozice sílu, se tedy teprve ukáže.