Článek
Zástupci sázkových kanceláří a dalších provozovatelů hazardních her či loterií na úterní tiskové konferenci ostře zkritizovali již vládou schválený návrh ministryně financí Aleny Schillerové na zdanění výher nad 100 tisíc korun.
Představitelé hazardních firem tvrdili, že ministerstvo plánuje zdanit tzv. hrubou výhru. Tedy celkovou částku včetně vkladu. To by například u kurzových sázek znamenalo, že když tipér vsadí 100 tisíc korun na událost s nízkým kurzem 1,1:1 a vyhraje celkem 110 tisíc, musel by státu odevzdat 16,5 tisíce korun. Byl by tedy celkově 6,5 tisíce korun v minusu. „To je absolutní stupidita,“ řekl k tomu šéf Tipsportu Petr Knybel.
Ministerstvo ale následně kontrovalo tím, že takto svůj návrh nezamýšlelo. „Záměrem návrhu není zdanit hrubé výhry, nýbrž skutečný příjem hráče. Ministerstvo bude iniciovat schůzku se zástupci provozovatelů, aby si s nimi tento aspekt vyjasnilo,“ uvedl mluvčí resortu Jakub Vintrlík. Podle něj by měl systém fungovat tak, že při výše zmíněné sázce za 100 tisíc a hrubé výhře 110 tisíc by výherce danil pouze 10 tisíc korun čisté výhry (rozdílu mezi celkovou výhrou a vkladem). Nemusel by tak finančnímu úřadu odvést 16,5 tisíce, ale v tomto případě jen 1500 korun.
Na dopolední tiskové konferenci ale zástupci hazardních firem sdružených do spolku s názvem Institut pro regulaci hazardních her na výslovný dotaz tvrdili, že podle jejich předchozí komunikace s Ministerstvem financí návrh opravdu pojednává o zdanění hrubé (tedy nominálně celé) výhry.
„Vycházel jsem z předchozí komunikace s náměstkem Stanislavem Koubou, se kterým jsme se opravdu bavili o danění hrubé výhry,“ říká ředitel Institutu pro regulaci hazardních her Jan Řehola. Následně si podle Řeholy pravděpodobně chybu na ministerstvu uvědomili a návrh změnili. „Po dnešní tiskovce jsme spolu znovu mluvili a dostali jsme pozvání se potkat a řešit různé metody zdanění výher,“ dodal Jan Řehola s tím, že podle této reakce stále není způsob danění ujasněný.
I generální ředitel Tipsportu Knybel má nadále za to, že ministerstvo počítalo se zdaněním hrubých výher. Nasvědčuje tomu podle něj i částka 3,6 miliardy korun ročně, coby předpokládaný výběr daně. „Tato částka by se nevybrala ani z hrubých výher, z čistých už je to jen zanedbatelný zlomek z této částky. Jakékoli zdanění výher na straně hráčů přinese do státního rozpočtu méně peněz než dosud, protože hráči pochopitelně přestanou sázet na příležitosti, kdy by při výhře tratili. Vrátí se zpět k nelegálnímu trhu,“ říká.
V drtivé většině případů přípravy legislativy by se takováto názorová pře mohla jen těžko odehrát. Stačilo by se totiž podívat na paragrafové znění návrhu a podle něj určit, kdo má pravdu. Ovšem i přesto, že vláda balíček už minulý týden schválila, paragrafové znění k dispozici není. Ani v elektronickém systému eKLEP, ani na vyžádání na ministerstvu.
O připojení zdanění výherců do „sazbového balíčku“ informoval rezort pouze v tiskové zprávě. „Součástí balíčku je také zrušení osvobození výher z hazardních her převyšujících 100 tisíc korun. Tento návrh doplňuje úpravu navrženou v zákoně o dani z hazardních her a směřuje k omezení poptávky po hazardních hrách ze strany hráčů. Výhry z tuzemska budou podléhat srážkové dani ve výši 15 %,“ píše se ve zprávě.
„Paragrafové znění se ještě musí zfinalizovat. V eKLEPu bude přístupné počátkem příštího týdne,“ potvrzuje mluvčí Ministerstva financí Jakub Vintrlík. Právě skutečnost, že vláda schválila zavedení daně, aniž by k tomu existoval psaný návrh a proběhla k němu připomínkovaná diskuze, zástupci hazardních společností kritizovali. Podle Řeholy mohli členové vlády jen těžko objektivně hlasovat pro něco, co dosud neexistuje v psané podobě.
Podle mluvčího Vintrlíka je ale takový postup možný. „Je zcela běžné, že vláda přímo na svém jednání doplňuje nebo mění schvalované materiály, které následně předkládá ke schválení Parlamentu,“ dodává. Právě v této fázi je nyní i sazební balíček včetně daně z výher. Schválit jej ještě musí Poslanecká sněmovna, Senát a podpis musí připojit i prezident. Počítá se s tím, že by měl začít platit od roku 2020.
Hranice na zdanění příjmů z hazardních her byla podle mluvčího úřadu stanovena na 100 tisíc korun tak, aby nedopadla na drobné sázkaře, ale pouze na hráče s vysokými výhrami z hazardu. „Současně dojde ke zdanění extrémních výher z loterií, čímž dojde ke zvýšení míry horizontální spravedlnosti,“ dodává Vintrlík sociální rozměr záměru.
Dá se předpokládát, že hazardní odvětví bude proti, i když se nakonec v paragrafovém znění objeví zdanění čistých výher. Svědčí o tom i reakce Sazky, která provozuje kurzové sázení, on-line kasino, prodává losy a hlavně organizuje číselné loterie, v nichž padají výhry i v řádech desítek milionů korun.
„Zdanění výher považujeme za naprostý nesmysl, kdy chce stát potrestat šťastného výherce tím, že mu část výhry jednoduše vezme,“ říká ředitel komunikace Sazky Václav Friedmann. Loterie jsou už nyní podle něj zatíženy vysokou sektorovou daní a není tedy namístě danit ještě peníze výherců. „Pokud by daň z výhry platila už v roce 2018, týkalo by se to 1884 zákazníků, kteří získali výhru převyšující 100 tisíc korun. Celkově jim bylo vyplaceno 1 736 936 377 korun. Výherci by v případě 15% daně odevzdali státu ze svých výher 260 540 456 korun,“ dodává.
