Článek
Při rozvolnění se čekalo, že lidé vtrhnou do obchodů a vykoupí všechno. Jenže Češi zdrženlivě doplnili nutné zásoby a do velkých nákupů se nepustili.
Kromě toho zlevnily také největší položky v rozpočtech domácností. Ceny potravin proti minulému roku klesly o 1,3 procenta, elektřina šla dolů o 3,4 procenta a plyn o 4,7 procenta. Výsledkem tak je, že se růst cen vrátil pod tři procenta.
Že může inflace po otevření obchodů udeřit velmi silně, ukazují například data z USA, kde se růst cen přiblížil k pěti procentům. Pokud se vytěsní cenový pohyb ropných výrobků, nezažily Spojené státy nic podobného čtyřicet let. Stejnou bilanci hlásí v Evropě Poláci a Maďaři.
Takový scénář se v Česku – alespoň zatím – nekoná, ačkoliv založeno na něj české domácnosti rozhodně mají. Jejich příjmy se během krize zvýšily, zároveň je nebylo kde utrácet. Proto za patnáct měsíců pandemie vyrostly vklady občanů v bankách o půl bilionu korun, dvakrát rychleji než v jiných letech.
„Žádný spotřební boom se tu zatím rozhodně nekoná,“ shrnul Petr Dufek z banky ČSOB. Peníze domácností zůstávají v klidu na účtech a nadále tam přibývají tempem tři až čtyři tisíce korun na občana měsíčně.
Inflaci na úrovni necelých tří procent mohou snadno vysvětlit tři mimořádné položky. Na jaře se vrací na obvyklou úroveň ceny pohonných hmot, které proti loňskému výpadku zdražily o pětinu, zhruba stejný dopad na ceny mělo další zvýšení daní z tabáku. Za sedmiprocentní zdražení automobilů může nedostatek dílů.
Potíže dodavatelských řetězců pro výrobní podniky se tak nečekaně stávají hlavním rizikem pro cenový vývoj.
Stejně překvapivě si mohou rozhodující zásluhu na tom, že tuzemská inflace nenapodobila Polsko nebo Maďarsko, připsat často kritizovaní obchodníci s potravinami. Konkrétně vepřové a zeleninu prodávají až o desetinu levněji než loni.
Zprávy Českého statistického úřadu nepřiměly strážce inflace, tedy Českou národní banku, k prohlášení, že proti rostoucím cenám zasáhne zvýšením úroků. To potěší především ministryni financí Alenu Schillerovou, která může nabízet dluhopisy se stejnými výnosy jako dosud.
Češi považují růst cen za jednoho z největších strašáků, alespoň to vyplývá z průzkumu Eurobarometru provedeného v době třetí vlny pandemie, tedy z přelomu února a března.
