Zbrzdí trable AstraZenecy boj s covidem? Čím se bude v Evropě očkovat

V současnosti nic nenaznačuje, že by vakcína od společnosti AstraZeneca způsobovala krvácení či krevní sraženiny, řekla šéfka Evropské agentury pro léčivé přípravky Emer Cookeová. Podobně se před několika dny vyjádřili představitelé Světové zdravotnické organizace, podle nichž přínos očkování oxfordskou vakcínou stále převažuje nad možnými riziky vedlejších účinků. Konečný verdikt agentury se ale svět dozví ve čtvrtek, kdy proběhne mimořádná schůze bezpečnostní komise, kde se mimo jiné budou řešit také hlášené případy potíží po očkování.

Obavy o používání očkovací látky od AstraZenecy však stále rostou. Již více než desítka unijních zemí včetně Německa, Francie, Švédska či Itálie vakcinaci pomocí tohoto preparátu dočasně pozastavila. Některé státy se k takovému kroku uchýlily poté, co zaevidovaly vážné vedlejší účinky, řada z nich tak učinila z preventivních důvodů. Slovensko takzvanou oxfordskou vakcínou dále očkuje, zastavovat vakcinaci nemá v plánu ani Česko.

S rostoucími obavami přibývají také otázky ohledně očkování v Česku a dalších evropských státech. Jedna z nich se týká především toho, čím se budou Evropané v dalších měsících očkovat, pokud dojde k úplnému zastavení použití britsko-švédské AstraZenecy.

Kromě takzvaného oxfordského preparátu na evropském trhu jsou k dnešnímu dni schváleny tři protikoronavirové vakcíny. EMA v současnosti hodnotí ještě látky od firem CureVac a Novavax a také ruskou vakcínu Sputnik V.

Před několika dny Evropská komise dala zelenou podmíněnému používání vakcíny od americké firmy Johnson & Johnson. Tou se však v Evropě ještě neočkuje, unijní země ji začnou používat od dubna, kdy chce firma zahájit její distribuci. Předpokládá se, že ve druhém čtvrtletí mohou členské státy počítat s 55 miliony dávek.

Johnson & Johnson je mimo jiné první vakcínou, kterou je možné používat v jedné dávce, což podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové Evropany může o krok přiblížit cíli naočkovat do konce léta 70 procent dospělých lidí. Tento plán Bruselu se tak tyká přibližně 255 milionů lidí. Pro jeho dosažení by většina států včetně Česka měla výrazně zvýšit současné tempo očkování. K 11. březnu do Evropské unie bylo dodáno 60,7 milionu dávek očkovacích látek, 43,1 milionu dávek již bylo použito.

V Česku se kromě AstraZenecy očkuje i vakcínami od Pfizer/BioNTech a od Moderny. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného by v březnu mělo přijít víc než 1,1 milionu dávek, v dubnu pak bude dávek více než dva miliony, v květnu přes 2,5 milionu a v červnu přes tři miliony. Podle očkovací strategie má Česko od společnosti AstraZeneca objednáno tři miliony dávek. Podle dat o očkování jí bylo podáno do včerejšího večera 134 809 dávek.

Podle Evropské komise od dubna do června členské státy obdrží přes 200 milionů dávek vůbec první v Evropě schválené očkovací látky firmy Pfizer. Původně se uvádělo o 10 milionů dávek méně. Nová dohoda s americko-německým výrobcem vakcíny podle šéfky Komise nabízí zemím EU „manévrovací prostor“ a částečně by jim mohla nahradit očekávané omezení dodávek preparátu firmy AstraZeneca.

Společnost dříve uvedla, že za první dvě čtvrtletí dodá unijním zemím celkem 100 milionů dávek, 70 milionů dorazí v příštích měsících, tedy v druhém kvartálu. Dosud se ale počítalo s více než dvojnásobným množstvím.

Komise tak pro druhý kvartál počítá celkově s přibližně 300 miliony dávek od všech čtyř výrobců nyní autorizovaných preparátů. Firma Moderna počítá s 35 a Johnson & Johnson s 55 miliony dávek, což za všechny čtyři výrobce představuje celkem přes 360 milionů.

Ve třetím a čtvrtém kvartálu roku 2021 by podle Komise mělo do Evropy dorazit dalších 150 milionů dávek očkovací látky firmy Moderna. Celkem bylo objednáno 310 milionů dávek této vakcíny.

Mluvčí Evropské komise Eric Mamer však upozorňuje na to, že čísla jsou velmi proměnlivá a že Komise neaktualizuje očekávané celkové množství vakcín při každé změně ohlášené výrobcem.