Článek
V případě koronaviru se během měsíců trvající pandemie podařilo poměrně přesně definovat a upřesnit rizikové skupiny. Rozhodující už pro míru rizika není pouze věk, ukázalo se, že mnohem více záleží na celkové fyzické kondici a mnoha doprovodných faktorech. Ačkoli statisticky je stále nejvíce těžkých průběhů nemoci zaznamenáno v populaci starší 65 let, zásadní roli hrají další tělesné obtíže (které jsou, pravda, s vyšším věkem nezřídka spojené), jako je cukrovka či vysoký tlak. Těžké průběhy covidu-19 se ale zdaleka nevyhýbají ani lidem mezi 50 a 65 lety, pokud jsou u nich rozvinuté další rizikové faktory.
Zkraje pandemie byli rovněž za rizikovou skupinu považováni všichni onkologičtí pacienti, postupem času lékaři zjistili, že náchylnější k horšímu průběhu covidu-19 jsou ti z nich, kteří užívají imunosupresiva, tedy léky na potlačení imunity. Ty musejí užívat například také lidé po transplantacích.
Světová zdravotnická organizace označila za rizikové faktory nemoci covid-19 kromě vyššího věku také chronická respirační onemocnění, cukrovku, vysoký krevní tlak, nemoci srdce a cév a právě také imunitu oslabenou léky či autoimunitním onemocněním.
Pokud jde o zdravotní péči pro rizikové skupiny, je Česko připraveno skvěle (pokud vystačí kapacity – o tom v jiné kapitole). Pokud jde o aktivity vlády směrem ke zranitelnějším spoluobčanům, je to poněkud slabší. Nápad s rozesíláním roušek a respirátorů prostřednictvím České pošty je momentálně předmětem správního řízení ze strany Státního ústavu pro kontrolu léčiv kvůli porušení pravidel pro zacházení se zdravotnickým materiálem. To je akce, která se příliš nepovedla, navíc mířila výhradně na „seniory“, za něž vláda považuje plošně všechny nad 60 let. Na ostatní rizikové skupiny vláda nijak nemyslí.
Během první vlny kabinet také vyčleňoval seniorům (nikoli tedy všem ohroženým skupinám) dvě hodiny na nákupy v obchodech. Opatření se mnohokrát měnilo a posouvalo, ale u části starších občanů mělo i pozitivní ohlas. Psychologický efekt, vyvolání dojmu, že na ně vláda myslí, se do dobré epidemické politiky také počítá.
Vedle zajištění zdravotní péče je asi nejdůležitějším vládním úkolem ochrana a podpora zařízení sociálních služeb a jejich klientů. Především, ale nejen, domovů pro seniory. Zdá se, že i díky dostatku ochranných pomůcek je v tomto směru oproti jaru situace lepší. Ačkoli jednotlivé případy průniku covidu-19 do tohoto typu zařízení existují (například v Kyjově či Zastávce u Brna), nezdá se, že by šlo o systémový problém a zřejmě byly způsobeny momentální nepřipraveností vlády i jednotlivých zařízení na rychlý nástup druhé vlny epidemie.
