Zbraně proti koronaviru: kapacita zdravotnictví

Při uvedení Romana Prymuly do funkce ministra zdravotnictví premiér Babiš oznámil, že hlavní prioritou nového šéfa resortu je „zajistit dostatečné kapacity lůžek v nemocnicích, a to při jakémkoliv vývoji epidemie koronaviru“. Je to nenápadný důkaz toho, že exponenciální růst počtu pozitivně testovaných při nedostatečném množství testů a nedostatečných trasovacích kapacitách bere premiér Babiš (konečně) vážně.

Odstrašující příklad jarního průběhu epidemie v některých oblastech Itálie, kde covidoví pacienti umírali na nemocničních chodbách, byl snad dostatečným varováním. Při současných číslech jsou nemocniční kapacity v Česku postačující – řeč je především o lůžkách, na nichž lze poskytovat pacientům s covidem podpůrnou kyslíkovou terapii, a pak přímo o lůžkách intenzivní péče. Sleduje se také počet a obsazenost ventilátorů a přístrojů ECMO pro pacienty s nejtěžším průběhem nemoci. Důležité je, že nemocnice musejí být schopny z příslušných lůžek udělat covidová, tedy dostat je do izolace od ostatních pacientů a režimu se speciálním přístupem personálu v ochranných pomůckách.

Lůžek intenzivní péče jsou v Česku necelé čtyři tisíce. Podle údajů, které zveřejňuje projekt Hlídač státu na základě dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky, jich k 22. září byla volná necelá tisícovka, z toho 211 přímo určených pro pacienty s covidem. Ke stejnému datu bylo v těžkém stavu hospitalizováno něco přes stovku Čechů nakažených covidem. Je potřeba zmínit, že informační systémy, včetně online dispečinku intenzivní, péče vznikly v gesci ÚZIS během několika týdnů a ještě před rokem byly jen nedosažitelným technologickým snem těch nejodvážnějších vizionářů v českém zdravotnictví. V tomto směru je technologický posun českého zdravotnictví skutečně skokový.

Se sílící nákazou se situace v nemocnicích může horšit. Nemocnice mají vypracované postupy pro vytvoření záložních kapacit, ale pokud bude nákaza dál rychle postupovat, může zvyšování „covidových“ kapacit působit znatelnější omezení jiné zdravotní péče. Podle experta na intenzivní medicínu a šéfa Klinické skupiny COVID-19 na Ministerstvu zdravotnictví Vladimíra Černého by k omezování takzvané plánované (tedy neakutní) péče mohlo dojít, pokud by počet nakažených během září překročil 80 tisíc. K tomu, zdá se, vývoj zatím nesměřuje.

Druhým rizikem spojeným se zdravotnickými kapacitami je hrozba nedostatku lékařů a zdravotnického personálu pro poskytování potřebné péče. Covid se samozřejmě nevyhýbá ani jim, kvůli každodennímu kontaktu s infikovanými je u nich riziko nákazy dokonce zvlášť vysoké. Podle statistik České lékařské komory se covid hbitě rozšířil i mezi bílými plášti. Podle dat k 19. září bylo covidem v Česku nakaženo 259 lékařů, 433 zdravotních sester a 416 dalších zdravotníků.

Ochrana lékařů, sester a personálu, bez nichž jsou sebedostatečnější lůžkové kapacity v zásadě k ničemu, úzce souvisí se zásobami a užíváním ochranných prostředků, jichž je oproti jaru dostatek. Virus by proto neměl řady akceschopných bílých plášťů do budoucna decimovat. Pro zdravotnické pracovníky dokonce existují pro případy nouze i výjimky, podle nichž mohou svou práci omezeně vykonávat i v případě, že se oficiálně nacházejí v karanténě nebo v izolaci.