Článek
Když Západ za údajné porušování lidských práv uvalí sankce, Čína na oplátku znepříjemní fungování zahraničním obchodním partnerům na jejím území. Takto vidí odborníci nový zákon, který ve čtvrtek schválil nejvyšší čínský zákonodárný orgán, Stálý výbor Národního lidového kongresu (NPC). Jde o první zásadní právní krok ze strany Pekingu proti sankcím uvalovaným západními zeměmi za porušování lidských práv v Sin-ťiangu a Hongkongu. Některá média zákon označují za čínskou verzi Magnitského zákona.
S takzvaným protisankčním zákonem přišel Peking po šňůře uvalování sankcí mezi Čínou, Spojenými státy, Kanadou, Británií i Evropskou unií – zákon má být základním stavebním kamenem právního boje proti cizím zásahům. I v tomto případě jde o odvetnou akci – americký Senát v úterý schválil rozsáhlou legislativu, která má zajistit jednak konkurenceschopnost USA, mimo jiné ale také zakazuje americkým představitelům zúčastnit se olympijských her v Pekingu plánovaných na rok 2022.
Čínská média o zákonu píší jako o „prvním svého druhu“ a nutné obraně proti „prodloužené ruce legislativy Spojených států“. „Očekává se, že zákon poskytne zemi silnou právní podporu a záruku proti jednostranným a diskriminačním opatřením uloženým cizími zeměmi,“ představuje novinku Global Times. „Některé západní vlády z politické potřeby a ideologických předsudků používají témata související se Sin-ťiangem a další výmluvy k šíření fám a potlačování Číny, což primárně porušuje základní normy mezinárodního vztahu. Na čínské úředníky uvalily sankce s odvoláním na své zákony a bezostyšně zasáhly do vnitřních záležitostí Číny,“ uvedl ve zprávě tiskové agentury Sin-chua mluvčí Komise pro legislativní záležitosti Stálého výboru NPC.
Obětní beránci
Krátce po oznámení plánů na přijetí zákona se začaly znepokojeně ozývat evropské firmy, podle kterých je nepříjemná zejména pověstná netransparentnost. O zákonu se poprvé mluvilo v pondělí večer, kdy prošel druhým čtením. Třetí čtení se nekonalo vůbec – stejně jako v případě schvalování hongkongského zákona o národní bezpečnosti.
„Evropské společnosti v Číně jsou znepokojeny nedostatkem transparentnosti v tomto procesu – o prvním čtení nebyly nikde zmínky a není k dostání ani žádný návrh, který by mohl být přezkoumán,“ řekl Joerg Wuttke, prezident obchodní komory Evropské unie v Číně. „Taková akce rozhodně nepřispívá k přilákání zahraničních investic ani k uklidnění společností, které mají stále větší obavy, že budou použity jako obětní beránci v jakési politické hře.“
Podrobnosti zákona zatím neznáme, právní experti ale očekávají, že umožní čínským společnostem zasaženým sankcemi požadovat u kontinentálních soudů odškodnění od zahraničních subjektů, u nichž se má za to, že tyto sankce podněcovaly.
Během panelové diskuse při jednání Stálého výboru v úterý zaznělo, že zákon pomůže chránit národní suverenitu a rozvojové zájmy. „Je přímo nutné mít takový zákon, který obohatí právní nástroj v boji proti sankcím a vnějším zásahům,“ informovala v úterý státní zpravodajská agentura Sin-chua.
Podle odborníků však takový zákon vytvoří tlak na zahraniční podniky, které mohou na území Číny případně čelit odvetným opatřením. Ťiao Chung-čchang, vedoucí právnické fakulty na univerzitě politických věd a práva v Pekingu, uvedl, že jednání za zavřenými dveřmi bylo zjevně nutné. „Kdyby lidé znali podrobnosti, ovlivnilo by to celou přípravu zákona,“ řekl pro SCMP. Podle něj Čína na zahraniční sankce reagovala doposud jen diplomatickou cestou, žádnou legální zbraň totiž neměla. „Západní země umí používat legální způsoby a problémy řeší legislativou. Ale tady jsme k řešení našich problémů mnoho legálních metod zatím nevyužívali,“ řekl.
Zákon vznikl jako odpověď na „trestání“ čínských úředníků Spojenými státy, Evropskou unií, Británií a Kanadou za podezření z porušování lidských práv v autonomní oblasti Sin-ťiang. Kromě uvalení sankcí nazpět Čína v lednu vydala „blokovací zákon“, který požaduje, aby čínské společnosti oznamovaly veškerá zahraniční omezení ekonomických nebo obchodních aktivit.
Protisankční zákon dle předpokladů ani neuleví pošramoceným čínsko-americkým vztahům. Washington se v posledních letech zaměřuje na čínské společnosti kvůli údajným vojenským špionážím či porušování lidských práv. Nejznámější je případ telekomunikačního giganta Huawei, který byl obviněn z porušení amerických sankcí vůči Íránu. Nová legislativa nyní firmám, jako je právě Huawei, umožní usilovat o ochranu a nápravu prostřednictvím zákonů. „Nejen společnosti, teoreticky i jednotliví úředníci, na něž se vztahují zahraniční sankce, budou moci požádat o odškodnění právními prostředky,“ uvedl Wu Ťün-fej, zástupce ředitele hongkongského think-tanku Tianda Institute.
Čínská státní média také naznačují, že inspiraci Peking našel v západních zemích. „EU má nařízení na ochranu před účinky extrateritoriálního uplatňování právních předpisů přijatých třetí zemí, USA vlastní velké množství legální munice. V Číně však příslušné zákony chyběly,“ řekl v pondělí pro Global Times Čchi Kchaj, docent Institutu globalizace na Čínské univerzitě politických věd a práva.
„Měli bychom se od nich poučit při zdokonalování našich právních nástrojů. Zda tyto nástroje použít, nebo ne, zatím nevíme, odstrašující účinky ale mají,“ řekl Čchi. Čínská média dále připomínají, že zákon proti „nepřátelskému chování USA a dalších zemí na ochranu zájmů, bezpečnosti, svrchovanosti a územní celistvosti i práv svých občanů“ přijalo v červnu 2018 také Rusko.
