Zbláznili se všichni? Reportáž z Times Square, kde Trumpa nebrali vážně

Na náměstí Times Square, tradičním místě, kde Američané vítají a slaví velké události, se něco zlomilo v úterý asi tak ve čtvrt na devět večer místního času.

Do té doby se z přicházejících výsledků zdá, že se věci vyvíjejí tak, jak si lidé namačkaní na rozkopaném náměstí mezi nekonečnými proudy žlutých taxíků, přejí: Tohle je demokratické území.

Před osmi lety tu tisíce Newyorčanů nadšeně slavily nástup Baracka Obamy - a v úterý večer tahle éra končí vítěstvím muže, který tohle období pod heslem “Yes, We Can”, ve jménu svých voličů totálně popírá.

Že se děje něco nečekaného, je zjevné ve chvíli, kdy se během chvíle mění výsledky z Floridy a Severní Karolíny, které náměstí sleduje na elektronických tabulí televize ABC sídlící přímo na Times Square. Jasné vedení Hillary Clintonové se během několika minut rozplyne - publikum najednou vidí úplně jiná čísla.

Ten výstřední chlápek s legračním účesem, kterého ve chvíli, kdy loni oznámil svou kandidaturu, nebral vážně skoro nikdo ani v Republikánské straně, se dostává do vedení, které už nepustí.

Donald Trump, sedmdesátiletý politický nováček, který nikdy nevykonával žádný volený úřad a do jedné z hlavních rolí světového dění sestoupil z televizní reality show, je nejstarším zvoleným americkým prezidentem. (Hillary Clintonová by byla druhou nejstarší, po Ronaldu Reaganovi.) Generace poválečných baby boomers, která dala Americe jako prvního „svého” prezidenta Billa Clintona a druhého na oplátku George W. Bushe, si na závěr nechala ještě jedno překvapení.

Times Square, ležící docela symbolicky skoro na půl cesty mezi volebním štábem Clintonové v Jacob K. Javitz Convention Centru a Trumpovou party v hotelu Hilton, nevěří vlastním očím.

Překvapené zděšení se nedaří skrýt ani moderátorovi ABC Georgi Stephanopulosovi na obřích obrazovkách na náměstí: Před 24 lety stál jako velmi mladý šéf komunikace Clintonovy kampaně u jednoho z velkých amerických volebních překvapení. Dnes moderuje to možná úplně největší.

„Nemůžu se na něj ani podívat,” shrnuje převažující pocity účastníků původně plánované oslavné pouliční party vedle stojící padesátnice s plackou kampaně Hillary Clintonové. „Zbláznili se všichni?” Patrně ne: Jen se ještě více lidí v soutěži dvou nejméně populárních kandidátů Bílého domu nedokázalo podívat na Hillary Clintonovou.

V jedenáct večer poprvé náměstí zabouří nadšením. Zavírají místnosti na západním pobřeží a podle tradice a všech předpokladů Kalifornie, Washington i Oregon volí Clintonovou, která se tak dostává na chvíli do vedení. Je to ale jen planá útěcha - stále zpřesňované výsledky z Floridy i Severní Karolíny, klíčových bojišť téhle volební bitvy, ukazují, že ještě loni nepředstavitelná cesta Donalda Trumpa do Bílého domu je volná.

Za rohem v irském pubu O’Donoghue’s sice běží volby na všech televizích, co jich tu jen je, hosté se ale v povznesené náladě věnují spíš dvojici muzikantů s kytarou, kteří přehrávají písně věnované každému z amerických států. I New York si bude muset nakonec zvyknout.