Článek
Důchodový účet se drží v přebytku. A to už několik let v řadě. Plusová čísla se přitom čekají i na účtu za loňský rok. Zákon o státním rozpočtu zatím počítá s přebytkem okolo 17 miliard.
„Důvodem je mimo jiné to, že silné populační ročníky jsou na vrcholu své pracovní kariéry a mají vysoké mzdy, ze kterých se vypočítávají odvody do systému. K tomu je třeba také přičíst přetrvávající nízkou nezaměstnanost, což příjmy důchodového účtu rovněž podporuje,” vysvětlila pro Seznam Zprávy předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Na první pohled jsou údaje okolo důchodů pozitivní. Už na ten druhý je ale patrné, že je třeba s optimismem šetřit, ekonomové varují před zpomalující se ekonomikou.
„Už nelze počítat s tím, že mzdy letos porostou nad očekávání rychle, jako tomu bylo například v roce 2018,” míní Zamrazilová. Pokud se naplní očekávaný vývoj ekonomiky s růstem HDP kolem dvou procent, zchudne i důchodový účet. Na rok 2020 Ministerstvo financí odhaduje snížení přebytku na 10 miliard.
Hubená léta
Podle odborníka z Národohospodářské fakulty VŠE Petra Brabce se ale situace do budoucna bude komplikovat mnohem víc.
„Nejde ani tolik o to, zda bude v budoucnu přebytek, nebo deficit. To lze malými zásahy do zákona o důchodovém pojištění vždy změnit. Například o jeden rok prodloužit věk odchodu do důchodu a podobně,” říká ekonom.
„Problém je výhled na dalších 40 let. Pro generaci dnešních třicátníků nebo dvacátníků není vidina toho, že můžou v 65 letech odcházet do důchodu s relativně solidní penzí, aniž by to státní rozpočet musel dotovat,” dodává.
Odborníci dlouhodobě varují, že se systém musí reformovat. V opačném případě hrozí extrémní nárůst dluhu veřejných rozpočtů. „Změnit to jde, stačí nový zákon. Je ale politicky nepopulární zvyšovat věk odchodu do penze, nebo – nedej bože – snižovat penze,” dodává ekonom.
Změna zákona
Přípravu reformních kroků má nyní na starosti Komise pro spravedlivé důchody složená ze zástupců politických stran i expertů. Komise už se loni dohodla na rozdělení nynějšího veřejného důchodového pilíře na dva. Z nového nultého pilíře by se hradila solidární část penze z daní, tedy minimální důchod. Z prvního pilíře by pak lidé dostávali zásluhovou část důchodu, která by se platila z vybraného pojistného. Konkrétní postupy ohledně příjmové stránky důchodového systému však zatím známé nejsou.
Příjmy sociálního pojištění byly rekordní předloni – na penze se vybralo zhruba o 22 miliard korun víc, než se na ně vyplatilo. Příjmy dosáhly téměř na 445,5 miliardy, výdaje činily 423,5 miliardy. Ještě v roce 2017 přitom výdaje převýšily příjmy o 16,3 miliardy korun. Nejvyšší byl deficit v letech 2012 a 2013, kdy se blížil 50 miliardám korun.
