Článek
Program měl vynahradit žadatelům příkoří s předchozími finančními programy, které byly příliš rychle vyčerpané nebo na ně nedosáhl každý.
Vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) ještě v polovině května při popisování programu COVID III mluvil vzletně o tom, že je to „největší obdobný projekt v historii Česka“.
Stát plánoval na záruky uvolnit 150 miliard korun, které měly komerční banky přetavit do půjček podnikatelům v hodnotě 500 miliard korun. S touto částkou se přitom chlubí i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v tabulce, kde vyčísluje hodnotu přijatých vládních opatření a COVID III tvoří téměř polovinu výsledné sumy.
Zhruba dva měsíce (program startoval koncem května) po spuštění se ale ukazuje, že ze strany podnikatelů o státem ručený úvěr v rámci programu COVID III není velký zájem.
Česká národní banka eviduje do konce července 2998 úspěšných žadatelů, kteří si půjčili mírně přes 19 miliard korun, což je jen zlomek z teoretických 500 miliard.
A z informací od konkrétních bank, které žádosti podnikatelů posuzují a zpracovávají, vyplývá, že není ani příliš velký rozdíl mezi celkovým počtem žadatelů a těmi, co uspěli, a promítli se tak do statistik ČNB.
Stovky žadatelů, desítky neúspěšných
Například Komerční banka obdržela téměř 1800 žádostí, z nichž bylo necelých 700 schváleno. Ve skutečnosti ale zamítnutých žádostí bylo jen několik desítek, doplňuje Michal Teubner, specialista na externí komunikaci KB. Zbytek se postupně zpracovává.
Moneta Money Bank registruje 560 žádostí, z toho 311 schválených, a Česká spořitelna má ke konci července zhruba 200 žádostí. Z těch už bylo 151 odklepnuto.
Raiffeisenbank pak podle své mluvčí Petry Kopecké uvádí stoprocentní úspěšnost žadatelů – a to proto, že banka už dopředu zájemcům radí, jestli má smysl o úvěru uvažovat nebo ne. Konkrétní čísla žádostí ale neuvádí.
„Za nás můžeme říci, že zájem je trochu menší, než jsme čekali,“ říká Petra Kopecká a vysvětluje to tím, že zájem o úvěr by měly spíš firmy, u kterých není jisté, jestli se zotaví a budou fungovat, a úvěr by tak nedostaly. Naopak firmy, které mají perspektivu a úvěr by získaly, půjčku nepotřebují, nebo se dokonce bojí si ji vzít.
František Bouc z tiskového centra České spořitelny popisuje tři důvody, proč je zájem o program COVID III slabý. Jde podle něj o špatné načasování, kdy už má mnoho firem nejhorší za sebou a žadatele odrazuje i povinnost zveřejňovat majitele. „COVID III nenabízí žádnou cenovou výhodu, naopak poplatek za garanci ČMZRB tlačí jeho cenu nahoru,“ dodává Bouc z České pojišťovny.
Naopak ČSOB tvrdí, že zájem odpovídá očekávání a hlavní naděje klade do příštích měsíců. „Zvýšený zájem ze strany podnikatelského sektoru očekáváme na podzim po skončení moratoria na splácení úvěrů,“ říká Patrik Madle, mluvčí ČSOB.
Pozdě a nezajímavě, říkají ekonomové
Oslovení ekonomové se shodují v tom, že program COVID III přišel s příliš velkým zpožděním. „Mělo smysl nalít likviditu do firem v květnu a červnu a teď už se soustředit na podporu další poptávky. Přesně to, co udělali Němci. Snížit DPH, rodinám poslat 300 eur a časově to omezit,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, a dodává, že programy na podporu podnikatelů nebyly pořádně prodiskutované se zástupci byznysu.
Podle Petra Bartoně, hlavního analytika investiční skupiny Natland, není překvapivé, že rozdíl mezi celkovým počtem žadatelů a těmi úspěšnými není tak velký. „Vzhledem k tomu, jak je pro podnikatele nákladné se přihlásit a jak velikou šanci mají, že neuspějí, tak raději budou odmítnutí zadarmo, s tím, že se nepřihlásí, než aby byli odmítnutí a měli náklady s vyplňováním,“ komentuje Petr Bartoň.
Naopak hlavní analytik finanční skupiny Roklen Dominik Stroukal se programu COVID III zastává s tím, že je nastavený daleko lépe než jeho předchůdci.
„Jenomže podnikatelé už to mají dávno vyřešené a už tomu ani po zkušenostech s COVID I a II příliš nevěří,“ konstatuje analytik Stroukal.
