Článek
Vydatné srážky, které Česko zasáhly ve středu a které doznívají na velké části republiky, sice způsobily na řadě míst komplikace, ale české krajině pomohly.
Potvrzuje to i koordinátor projektu Intersucho Miroslav Trnka, jehož tým se zabývá denními výpočty.
„V sekci předpověď je již vidět výrazný posun a snížení intenzity sucha,“ řekl Seznamu.
Celkový úhrn srážek sice meteorologové zveřejní až na konci měsíce, přesto odhadují, že by poprvé za posledních pět let měly být srážky nad normálem období 1981–2010, který činí 69 milimetrů.
Loňský květen byl se 62 milimetry na 90 procentech. V letech před tím spadlo v květnu v Česku jen 64, 69 a 71 procent květnového průměru.
„Ačkoliv obecně po dlouhodobém suchu je schopnost půdy absorbovat vodu snížená, charakter srážek z posledních dní je relativně příznivý. Jedná se o vytrvalé srážky v poměrně výrazných úhrnech, ale až na výjimky nejde o srážky s vysokou intenzitou. Kombinace relativně nižších teplot a vydatnějších srážek je klíčová pro zmírnění dopadů zemědělského sucha,“ komentuje význam květnových srážek Miroslav Trnka.
Že by deštivý květen nějak ovlivnil srážkovou roční bilanci, na to jsou odborníci opatrní. Podle Jana Řezáče z Lesnického informačního centra, které se rovněž zabývá dopadem sucha na českou krajinu, je úhrn srážek v Česku v průměru stále stejný. Mění se jen jejich rozložení, kdy suché týdny střídají vydatné deště.
Upozorňuje na to i Miroslav Trnka. „V našich klimatických podmínkách, a zvláště těch, které nás čekají v budoucnosti, musíme počítat nejen s intenzivnější suchem, ale stále počítat i s významným rizikem povodní,“ říká.
Na třiceti místech toky stouply na povodňový stav
Od středečního rána stoupaly hladiny řek odvodňující hory na severu a severovýchodě republiky. V Libereckém a Zlínském kraji byly uzavřeny některé silnice. V Ústí u Vsetína voda zaplavila deset rodinných domů. Hladiny vodních toků vystoupaly do čtvrtečního rána na povodňové stavy na třech desítkách míst. Před devátou hodinou už ale platil třetí stupeň povodňové aktivity pouze na řece Olši a druhý, pohotovostní stupeň na další desítce toků. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu.
K tomu oba experti přidávají jedno přetrvávající minus – se stavem podzemních vod, jejichž hladina v posledních letech klesla místy až o dva metry, nejspíš současné vydatné až extrémní srážky nic nezmohou. „Zda se podaří doplnit deficit v podzemních vodách, zůstává otázkou,“ říká Miroslav Trnka.
Podle Jana Řezáče se zásoby podzemních vod vytvářely velmi dlouho. „Jsou to desetiletí a staletí. Pohyb vody půdou je daleko pomalejší než v řece. Je to pohyb o několik centimetrů za rok. Pokud jsme tedy v některých místech vyčerpali zásoby vody tak, že jsou studny hluboké 15 nebo 20 metrů prázdné, bude to trvat skutečně desetiletí, než tam doputuje voda,“ vysvětluje.
„Jde o to, aby ty srážky byly normální nebo zvýšené a voda mohla putovat níž a níž. Když je půda ztvrdlá suchem, největší část vody odteče. Teprve když půda změkne, začne do sebe nasávat vodu. Než se dostane do metru, než proputuje vrstvou ztvrdlé půdy, trvá to velmi dlouho,“ vysvětluje Řezáč.
