Článek
Soural je především developer, jeho společnost Trigema staví bytové domy v Praze a Plzni. Trigema je však také významným investorem do cestovního ruchu. Už 12 let spoluvlastní skiareál Monínec na Příbramsku, další lyžařský areál má na Samotách u Železné Rudy. Patří jí také vinařství ve Veselí nad Moravou.
Souralův hlavní developerský byznys koronavirová krize příliš neovlivnila. Neutuchající poptávka po bytech žene trh stále do obrátek. Zato cestovní ruch lockdowny decimují. Majitel Trigemy přesto ani dnes nelituje, že se před časem do tohoto oboru pustil. A chce do něj investovat dál.
Kolik v této chvíli proděláváte na zavřeném Monínci?
Máme to spočítané, na tržbách nám uteče nějakých 15 milionů korun. To pro Monínec, který má roční obrat 65 milionů korun, není malá částka. Samozřejmě to není čistá ztráta, my se snažíme redukovat náklady a tlačit je dolů.
Marcel Soural
Vystudoval stavební fakultu ČVUT.
Začínal v 90. letech ve Vodních stavbách.
V roce 1994 založil s třemi kamarády developerskou firmu Trigema, dnes je jejím jediným majitelem.
Trigema staví především byty, podle objemu prodeje patří do první dvacítky developerského žebříčku.
Od roku 2008 Soural investuje také do turistického průmyslu. Začínal na Monínci na Příbramsku, kde pomohl vybudovat na svahu se zastaralým vlekem a chatou po Rudných dolech Příbram moderní skiareál.
Trigema postupně přikoupila také malý šumavský skiareál Samoty a vinařství ve Veselí nad Moravou, v obou lokalitách chystá rozvojové investice.
Jak se dají redukovat náklady skiareálu, který stojí na umělém zasněžování? Vy máte navíc na Monínci velmi výkonná sněžná děla. Musíte držet personál. Šetříte alespoň elektřinu?
Elektřinu právě moc nešetříme. Pořád zasněžujeme, protože věříme, že ještě někdy během zimní sezony lyžovat budeme. Máme cíl, abychom měli na sjezdovce metr sněhu a dokázali lyžovat až do Velikonoc. To už by mohla opatření povolit a alespoň nějakou minisezónu bychom mohli odehrát.
Náklady šetříme především v jiných položkách. Snažíme se na maximum využít všechny dotační programy, které vláda dává na trh. Abychom dokázali udržet zaměstnance, které potřebujeme na provoz, stát nám na ně dává dotace. Není nejšťastnější, když lidé dostávají peníze za to, že sedí doma a nepracují, ale prostě taková je doba.
Pohyb v oboru
Jak hodnotíte vládní pomoc vůči skiareálům?
Je nedostatečná. Je prezentováno, že v současné době bude pro ně uvolněna nějaká jedna miliarda korun. Ale taky bylo někde prezentováno, že skiareály jenom na odvodech, na daních, do státního rozpočtu přinášejí 12 až 13 miliard korun. Takže ta miliarda, to je nic. To lyžařské areály nezachrání.
Škoda že neumíme opisovat z okolních zemí. Především Rakousko se s tím dobře vyrovnalo. Vláda si uvědomila, že hlavní atrakce, kterou Rakousko drží, jsou lyžování a turismus v Alpách. Takže to podpořila úplně masivně. Až pandemie přejde, bude Rakousko připravené, aby se vrátilo zpět, i když asi ne úplně stoprocentně v podobě, jaká byla před pandemií. U nás si vláda neuvědomuje obrovské dopady, které bude mít na celou ekonomiku, pokud podpora nebude alespoň nějak srovnatelná s rakouskou.
Jak to podle vás dopadne na domácí lyžařský průmysl, skiareály, ubytovací kapacity, služby? Neobracejí se majitelé menších areálů na investory, jako je Trigema, že by svá zařízení prodali? Zahýbe koronavirus vlastnickými vztahy v oboru?
Samozřejmě že ano. Středních a větších skiareálů je u nás kolem 140. Kdyby se započítal každý vlek a šlepr u každé chalupy nebo penzionu, tak jich je až 400. Ono ani tak nejde o ty malé, to je takové hobby podnikání, ale řekněme o ty střední a větší. Tam vidím prostor, že se jednou budou sdružovat do větších celků, které budou zastřešeny jedním majitelem nebo společenstvím majitelů a budou využívat synergie v dané lokalitě.
Došlo by k tomu, i kdyby covid nepřišel. Skiareály si pak budou moci pomáhat ve specifických zaměstnaneckých profesích, jako je zasněžování, rolbování, což nejsou úplně obvyklé profese a je jich v tom byznysu nedostatek. Slučování, to určitě bude cesta.
Samoty čekají na pozemky
Vy máte kromě Monínce ještě malý skiareál na Šumavě u Železné Rudy na Samotách. S tímhle rozložením si Trigema nějakými synergiemi moc nepomůže. Až dotáhnete Samoty investičně do cílové podoby, máte ambice v jejich blízkosti pořizovat další skiareály?
Rozhodně máme. Projekt Samoty připravujeme už snad osm let.
Už předloni jste mi říkal, že se tam chystáte stavět modernější vybavení, ale zatím se to moc nepohnulo.
My už tam máme skoro všechna stavební povolení, chybí nám jedna směna pozemku. Doufáme, že nám obec vyjde vstříc, domluví se s ministerstvem životního prostředí a ta směna proběhne. My pak povolíme poslední část projektu a obratem zahájíme stavbu.
Kdy to bude?
Nevíme, opravdu to je teď všechno na kompetencích a zodpovědnosti obce. Ta tu investici chce, vnímá, že by pomohla lidem, zaměstnanosti, hospodářství v mikroregionu. Akorát je v tom procesu povolování těch lidí a vlivů více. Doufáme, že se někam posuneme. A v okamžiku, kdy vstoupíme do Železné Rudy, tak už se nabízí, aby právě Železná Ruda zastřešila koordinaci všech lyžařských areálů, skibusů a podobně v dané lokalitě. Ještě to nemáme úplně vymyšlené, nevíme, jestli na to budou slyšet menší areály, ale tam by to slučování slušelo.
Vy sami byste chtěli pod svou vlastnickou kontrolou sdružovat ještě další lokality na Šumavě?
Ano, ale vždycky nám to musí dávat smysl. Aby tam fungovala právě ta synergie. Ono to má postupný vývoj. My máme na Monínci velké rozvojové plány, protože areál nechceme mít jenom zimní, ale chceme ho mít celoroční. Což se nám loni v létě poprvé povedlo, tržby byly super, přes prázdniny jsme měli stoprocentní obsazenost ubytovacích kapacit. Na podzim to ale zase spadlo, to byl hrozný průšvih. Nicméně všechno má svůj čas, jdeme dlouhodobě cestou postupného růstu, nechceme dělat věci překotně, abychom rychle narostli a pak měli obrovské problémy.
Takže jaké investice máte na dohled? Nepozdržíte je v této době?
Už jsem hovořil o Samotách. Na Monínci jsou připraveny investice v řádu stamilionů. Bude trvat tak dva tři roky, než na ně získáme povolení, a já věřím, že pak už se covidem nebudeme zabývat, že hospodářství poběží zase nahoru. Pak připravujeme ještě další projekt ve Veselí nad Moravou – jde o projekt vinařství přímo u Baťova kanálu a u přístaviště ve Veselí. V současné době dáváme žádost o sloučené stavební a územní řízení. Věříme, že to nějakým způsobem proběhne letos, a v příštím roce bychom chtěli začít stavět.
Uvažovali jste také o pivovaru nedaleko Monínce.
Ano, ale to je složité. My vlastníme objekt starého pivovaru, jen je potřeba udělat ještě spoustu majetkových převodů, aby ten projekt dával smysl.
Nelitujete dnes trochu, že jste se před lety pustil vedle developmentu do turistické branže? Jako developer byste dnes měl víceméně klid, ale turistický průmysl bude současnou krizí hodně zasažen…
Rozhodně nelituji. Kdybychom odečetli teď momentální dopad covidu a téhle doby, tak pořád platí, že lidé tráví v práci pořád méně a méně času. A volného času mají pořád více. V budoucnu toho volného času bude dál přibývat, takže je to určitě správný směr. Jenom je potřeba to brát dlouhodobě.
Další část rozhovoru, v níž Marcel Soural hovoří o svých plánech v developerské branži, zveřejníme v příštích dnech.
