Článek
Matematické modely v kombinaci s poznatky z pandemie španělské chřipky z počátku minulého století dokážou předvídat, jak dalece pomohou opatření, jako je uzavření škol.
Nicholas Christakis, vědec a lékař z univerzity v Yale, uvedl v rozhovoru pro magazín Science, že reaktivní zavření škol (v momentě, kdy se objeví první případ) snižuje podle matematických modelů míru infekce zhruba o 25 %. V daném regionu také oddaluje vyvrcholení epidemie, což může výrazně ulehčit přetíženému zdravotnictví.
Jakýkoliv komunitní přenos je těžko vystopovatelný. „Pokud se objeví nakažený ve škole, je v takovém případě potřeba školy uzavřít, protože jde prakticky o špičku ledovce,“ říká Christakis. Přerušení výuky v jedné třídě podle lékaře nestačí.
Christakis, který studuje sociální vazby a vyvíjí software zaměřený na předpověď epidemií, zmiňuje i důležitost proaktivních opatření (uzavření předtím, než se první případ objeví). „Jde o nejúčinnější nelékařské opatření, které můžeme zavést. Nezabrání pouze přenosu mezi dětmi, ale i dospělými a dětmi,“ říká doktor. „Podle jedné skvělé studie na španělskou chřipku se ukázalo, že proaktivní uzavření škol může zachránit podstatně více životů než jejich uzavření až po vrcholu epidemie,“ dodává.
Ukazuje to na příkladu dvou amerických měst v době španělské chřipky. St. Louis zavřelo školy před vypuknutím epidemie a rovnou na 143 dní, Pittsburgh až po objevení nákazy a jen na 53 dní. Počet úmrtí v poměru k nakaženým byl následně v St. Louis jen třetinový.
Jedním z dalších způsobů, jak proti epidemii bojovat, je podle Christakise sociální distancování – opatření proti kontaktu s dalšími lidmi. „Nejde jen o to, že se člověk tak snadno nenakazí, ale hlavně tím člověk sám sebe odstraní z koloběhu infekcí, uzavře jednu celou cestu viru skrz sebe a tím dělá celé společnosti obrovskou službu,“ říká doktor.