Článek
Americký aukční dům Kelleher prodal letos v květnu čínský aršík „Men Lai Fang“ z roku 1962 za 18 tisíc dolarů (450 tisíc korun). Jde o významnou a tradičně žádanou investiční položku, přesto její cena překvapila. Loni se prodávala nejvýš za 14 tisíc dolarů.
Podobných příkladů je řada. Třeba Britská Guiana, tzv. Cotton Reel z roku 1850, kterou v březnu nabízela vídeňská Classicphil Auction. Nenápadná zelená známka podražila od loňského roku z osmi na 11 tisíc eur (300 tisíc Kč).
Cenový skok o tři tisíce dolarů proti loňsku zaznamenala třeba také Rhodesie z roku 1910, ta se na Siegel Auctions v New Yorku tento měsíc prodala za rekordních 17 tisíc.

Čínský aršík „Men Lai Fang“ z roku 1962 dosáhl na Kelleher Auction ceny 18 tisíc dolarů USD. Loni se prodával nejvýš za 14 tisíc.

Britská Guiana, Cotton Reel 1850, se na Classicphil Auction prodala 19.3. 2020 za 11tisíc eur. Loni obvyklé ceny dosahovaly nejvýš 8 tisíc eur.

Rhodesie 1910, Siegel Auctions N.Y., květen 2020: cena 17 tisíc dolarů. Loňské obvyklé ceny dosahovaly nejvýše 14 tisíc USD.
Nejsou to náhody. „Filatelie teď dosahuje rekordních cen,“ říká David Kopřiva, soudní znalec a expert na zahraniční filatelistický trh. Není to podle něj nic překvapivého. „Tržně posílena vyšla i ze všech předchozích krizí, válek a pandemií. Zejména takzvaná vysoká filatelie,“ dodává spoluzakladatel pražského Prestige Philately Clubu, exkluzivního uskupení bohatých českých sběratelů.
Známky, kterými se vysoká filatelie zabývá – tedy ty vzácné, prestižní a tradičně drahé, totiž podle Kopřivy netrpí ani v době kolísající ekonomiky cenovými turbulencemi. „Některé z nich setrvale již 150 let vykazují převis poptávky. U takové známky se nemůže stát, že by v roce 2012 stála 1900 dolarů, v roce 2015 jen 1100 dolarů a teď 1700 dolarů, jako se to děje například u unce zlata,“ srovnává Kopřiva.
K trvale rostoucím jistotám řadí nejpopulárnější známky, jako je Mauritius Post Paid, speciální kousky z někdejších koloniálních říší nebo vzácné evropské známky.

Populární známky: Mauritus Post Paid (1848)

Koloniální speciality: Kenya 500 Rs (1921)

Vzácné evropské známky: Růžový Merkur, Rakousko (1851)
Koronavirové rekordy
Koronavirová krize letos nastartovala trh velmi rychle. Poptávka po známkách roste jak u nás, tak v zahraničí.
Čím je to způsobeno? Kupující jsou v dobách nejistoty ochotni sáhnout hlouběji do kapsy. K tomu se pojí faktor nižší nabídky, protože investoři teď svá portfolia mnohdy raději drží a čekají na další vývoj. Kromě toho – jak říká Kopřiva – teď o to víc platí, že jsou sbírky, které se „prostě drží a neprodávají“.
A konečně je tu zřejmě ještě jeden faktor: filatelisté či investoři mají při pandemii, jež utlumila většinu ekonomiky, na známky prostě víc času.
Na zahraničních aukcích, například v Londýně nebo Vídni, bylo už v březnu znát u vzácnějších známek zhruba desetiprocentní zvýšení cen. „Růst dobře dokládají i tisíce malých a středních položek. Na květnových aukcích ve Velké Británii a USA často vidíme proti roku 2019 výrazné zvýšení poměru dosažených kupních cen vůči cenám katalogovým,“ popisuje Kopřiva.
Ještě větší pohyb cen je znát v Česku, kde se k všeobecnému vývoji nabídky a poptávky přidává navíc vliv oslabující koruny. „Tuzemské ceny se u investičně zajímavého zahraničního materiálu i díky poklesu kurzu koruny zvedly až o třicet procent, poptávku to ale nijak neodrazuje,“ říká znalec.
Co se vyplatí?
Které známky jsou nejvhodnější k bezpečnému ukládání kapitálu v době krizí? „K dlouhodobým investicím lze doporučit zejména globálně likvidní známky s dostatkem tržních dat o jejich cenách a trendech. Takovými známkami jsou například Evropa do roku 1900, USA a kolonie, po kterých je dlouhodobá poptávka,“ říká Kopřiva, který se jako sběratel sám specializuje na rakouské známky z období 1850 až 1918.
Filatelistický zájem se ale vyvíjí. „Nově mezi vyhledávané položky patří také známky z Číny, Ruska, Indie a Austrálie. Vždy se ale jedná o vzácné kusy, s dobrým vlastnickým rodokmenem,“ vysvětluje Kopřiva.
Investorsky zajímavé mohou být i okrajové oblasti trhu. Za poslední tři roky zvedly svou hodnotu na dvoj až trojnásobek třeba známky prvorepublikového Československa. „O ty přitom v zahraničí není zájem, jejich hlavní sběratelská základna je tuzemská,“ říká Kopřiva.
Je přesvědčen, že filatelistický trh může vyjít z krize v ještě lepší kondici, než byl před ní. Filatelistické investice podle něj ohrožuje jen kurzové riziko a vysoké aukční provize. „Nikoli třeba odliv poptávky, kterou tu a tam pozorujeme u jiných komodit, například na základě růstu sazeb Federálního rezervního systému, výnosů dluhopisů a podobně,“ podotýká.
Vzácné a prestižní známky jsou podle Kopřivy vedle zlata „tradičně prověřeným bezpečným přístavem v těžkých časech“. A tak do vzácných a globálně likvidních kousků ukládají část svého majetku i movití byznysmeni, právníci nebo celebrity.
„Výhodou globální filatelie v současné situaci je také to, že celá branže je on-line a krize toto směřování ještě umocní. Sjednání obchodů, platby, přeprava, vše je velmi rychlé, jednoduché a diskrétní. Něco jako zavřené hranice u známek neexistuje,“ hodnotí odborník.