Článek
V pátek 13. března se Martin Toms a jeho zaměstnanci vrátili z Německa. Nedaleko bavorského Mnichova dostala firma zakázku na založení nového parku.
V té době už to vypadalo, že ze šířícího se koronaviru bude opravdu pořádný průšvih – a také že ano: od pondělí 16. března vláda zakázala volný pohyb a zavřela hranice. Martinu Tomsovi zůstaly v Německu stroje i vzrostlé stromy za sedm tisíc eur, které chtěl právě po víkendu zasadit.
Majitel zahradnické a dřevorubecké firmy z Mariánských Lázní přišel jako zmáčknutím vypínače o nasmlouvanou práci.
I proto je sedmatřicetiletý podnikatel Toms jedním z prvních z podnikatelů, kteří jsou už dnes rozhodnutí požadovat po státu odškodnění.
„Přišel jsem dohromady o 100 tisíc eur. A jsem odhodlaný podstoupit jakékoli kroky, abych tu škodu dostal zpátky,“ říká Toms.
V Německu pracuje například pro státní Deutsche Bahn, pro něž mýtí zeleň kolem kolejí. Další zakázky má na udržování výseku nad ropovody nebo u vedení vysokého napětí.
Šanci nejen tomuto podnikateli ale i tisícům dalších dává krizový zákon, podle kterého vláda zavřela kvůli epidemii podstatnou část byznysu v Česku. A odstřihla od práce i dost firem, které působí v sousedních zemích.
Jeden z paragrafů krizového zákona přímo nařizuje, že takhle vzniklou škodu stát musí kompenzovat.
Advokáti se shodují, že roste počet podnikatelů, kteří se jich na možnost odškodnění ptají.
„Už se na nás obrátily dvě cestovní kanceláře a jeden majitel hotelu,“ potvrzuje advokát Filip Svoboda, který se podílí na projektu Právo v roušce. Jde o web, kde lidé najdou mimo jiné vzory smluv nebo základní informace, na co mají v době koronavirové krize právo.
Podle zkušeností advokátů teď firmy bojují často o přežití, a teprve později začnou řešit odškodnění. „Tipuju, že žaloby rozjedou někdy v létě,“ odhaduje advokát Svoboda.
Žaloby s mnoha otazníky
Situaci komplikuje to, že nikdo nemá s takovým druhem žalob zkušenosti. Právníci se neshodnou, jestli je odškodnění vůbec u soudu obhajitelné, byť o něm krizový zákon jasně mluví.
Protože kdyby přišla skutečně velká vlna žalob, mohli by sice podnikatelé vyhrát, ale stát by patrně zkrachoval. Jednoduše by na vyplacení třeba bilionu korun neměl, což zmiňuje i ministryně financí Alena Schillerová.
Soudy tohle všechno můžou vzít v potaz.
Stejně tak není ujasněné, jak přesně by se vznik škody prokazoval. Například u hospodského, jemuž se zkazily zásoby, by to nemusel být problém. Otázka je třeba u společnosti, která přišla o zaměstnance, kteří pendlovali přes hranice, a nemohla kvůli tomu vyrábět.
„Můj právník říká, že já to mám jasné: kdyby se hranice ze dne nezavřely, mohl jsem alespoň zmírnit ty nejhorší následky. Třeba bych se pokusil ty vzrostlé stromy zachránit,“ říká majitel zahradnické firmy Martin Toms.
Právníci se navíc ani neshodnou, ke kterému soudu podat žalobu.
Nejprve tedy musí podnikatel vyzvat stát oficiálně, ať mu zaplatí. A teprve potom žalovat u soudu. Ale u kterého? V úvahu připadají Obvodní soud pro Prahu 2, který řeší podobné spory se státem. Nebo soud pro sedmý pražský obvod, kde zase sídlí Ministerstvo vnitra. Případně Obvodní soud pro Prahu 1, tedy část Prahy, kde má sídlo vláda.
Mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 na dotaz Seznam Zpráv uvedla, že nedokáže zjistit, jestli mezi došlými žalobami je už nějaká na odškodnění. U soudu pro Prahu 7 žádná taková neleží, jak potvrdila mluvčí.
A u Obvodního soudu pro Prahu 1 zase jen někdo žalobou napadá poněkud jiné dopady krizového stavu. Jde tu o případ žalobkyně, která nemohla kvůli koronavirovým zákazům pracovat a chce, aby soud uznal, že je to diskriminace.
„Druhým výrokem se žalobkyně domáhá, aby soud zakázal omezovat její přístup k práci krizovými opatřeními,“ uvedla mluvčí soudu Alena Novotná.
"Mám teď větší šanci"
Někteří advokáti jsou přesvědčeni, že nejlepší by bylo, kdyby soudy v budoucnu rozhodly jeden konkrétní spor, v němž by se vyřešilo, jestli má vůbec podnikatel podle krizového zákona skutečně nárok na odškodnění.
Do zákona se totiž odškodnění dostalo po povodních, které znamenaly pro lidi velké ztráty. Ale nešlo o tak plošnou pohromu s dopadem na celou zemi, jak se to právě děje kvůli epidemii.
A z tohoto průlomového rozsudku by pak mohli vyjít i další soudci, jimž se dostanou na stůl podobné případy. „Takový postup by byl vhodný pro justici i z důvodu jejího očekávaného zahlcení,“ myslí si Petr Kadlec z advokátní kanceláře Havel & Partners.
Podnikatel Martin Toms tohle vše nechává na svém právníkovi. „Možná mám teď větší šanci než ještě před týdnem,“ naráží na rozsudek z minulého týdne, kdy soudce Štěpán Výborný řešil žalobu na způsob vyhlášení státních restrikcí.
V první březnové vlně je vyhlásila vláda podle krizového zákona. O dalších ale už rozhodlo ministerstvo zdravotnictví s odkazem na zákon o veřejném zdraví. Podle kritiků to bylo právě proto, že si vláda uvědomila, že krizový zákon vyvolává automaticky nárok na odškodnění.
Soudce Výborný rozhodl, že ministerstvo na tento krok nemělo právo. Zjednodušeně: zmrazení země bylo tak razantním krokem, že o něm nemůže rozhodovat jeden úřad (tedy ministerstvo). Ale vždy jen vláda. Rozsudkem se tak rozšířila možnost požadovat (byť jak bylo řečeno s nejistým výsledkem) odškodnění za delší období – od vyhlášení opatření až do jejich uvolnění, které začalo minulý týden a dokončí se během května.
Nákaza - a dva dny na kyslíku
Advokáti také mimo záznam říkají, že někteří klienti by rádi žalobu o odškodnění podali. Ale často se bojí takzvaného „zakleknutí“. Tedy toho, že když vystoupí proti státu, dočkají se nějakého protitahu.
Třeba hloubkové kontroly od finančního úřadu (ostatně termín „zakleknutí“ použil v minulosti na tajně pořízeného nahrávce premiér Andrej Babiš právě v souvislosti s takovou kontrolou – a od té doby se tohle slovo začalo používat pro podezření, že Babiš využívá státní aparát k vlastním politickým nebo byznysovým cílům).
„Může se to stát, ale já do toho stejně půjdu,“ říká majitel zahradnické firmy Martin Toms, který zažil koronavirovou krizi nejen z hlediska svého byznysu – sám byl nakažený, nemoc od něj chytila i manželka a sedmiměsíční syn.
Zatímco rodina přestála koronavirus bez větších potíží, Toms strávil týden v nemocnici, z toho dva dny na kyslíku. „Přitom celý den běhám s pilou venku a jsem ještě mladý,“ říká.
Nakonec nejspíš našel příčinu: na podzim prodělal astmatický záchvat, když se při kácení stromů nadýchal chloupků z nebezpečné dřevokazné housenky brouka bourovčíka toulavého. Takže od té doby měl zřejmě oslabené plíce.
Toms nakonec podstoupil sérii testů, které střídavě ukazovaly, že je buď stále nakažený (i když se už cítil dobře), nebo že není možné výsledek určit. Teprve na několikátý pokus ho lékaři uznali za oficiálně vyléčeného.
