Zavřená Pařížská. Až znovu otevře, může to být s vyššími cenami

Obchodníci zatím nevědí, kdy jim vláda a hygienici dovolí znovu otevřít. Každý den přitom v nejdražší pražské ulici představuje milionové náklady na provoz butiků.

Jak však říkají, na podzim využili to, co se naučili na jaře při první vlně koronaviru. Se zákazníky toužícími po luxusních špercích, hodinkách, oděvech nebo kabelkách udržují spojení online a na sociálních sítích.

„Během první vlny se ukázalo, že je potřeba hodně věcí změnit, a to jak uvnitř firmy, tak i směrem ke klientům,“ uvedla pro Seznam Zprávy Tamara Kotvalová, majitelka společnosti Carollinum. Ve firmě zaměřující se na prodej luxusních hodinek ve třech buticích tak nastavila úplně nový systém.

„Po patnácti letech došlo i k výrazným personálním změnám. Je vidět, že to firmě prospělo. Přestože je pro všechny z nás tento rok těžký, myslím si, že pro Carollinum je rok 2020 spíš obrozením,“ popsala Tamara Kotvalová.

„Abychom Vám alespoň na chvíli pomohli uniknout z reality, jsme Vám i nadále k dispozici a rádi Vám představíme aktuální kolekci,“ napsala tuzemským zákazníkům francouzského módního domu Hermès Judita Štybnárová, manažerka pražského butiku.

Příjmy luxusních obchodů na jaře prudce klesly mimo jiné poté, co do země přestali jezdit zahraniční turisté. Proto obchodníci cílí na bohaté Čechy, kteří také přestali cestovat a nákupy v Miláně, Paříži nebo Londýně vyměnili za Pařížskou ulici.

„Vedle obvyklé pražské klientely nyní více oslovujeme i regionální zákazníky, kteří dříve luxus nakupovali online nebo při svých cestách za hranice. I ti teď více utrácejí doma,“ řekla pro Seznam Zprávy Zuzana Řezníčková, generální ředitelka Luxury Brand Management. Společnost s deseti obchody patří do portfolia miliardáře Zdeňka Bakaly.

Obchodníci vědí, že to hlavní momentálně je nenechat zákazníky zapomenout. Proto i luxusní zboží, které slovo „sleva“ či „akce“ doteď příliš neznalo, nabízejí krátkodobě s cenovkou nižší například o 30 procent, a to především v oblasti luxusní módy.

„Osobně si myslím, že současná situace zasahuje spíše obchody na Václavském náměstí a Na Příkopě. Zde najdeme převážně mainstreamové značky, a tedy sortiment, na kterém lidé nejdříve začnou šetřit. A pokud k tomu přidáme výpadek turistů, tak si umím představit, že tržby jsou na 50 procentech a níže. Ulice Pařížská je specifická. Jsou zde zákazníci, kteří na nákupy v této lokalitě mají a zřejmě vždy mít budou, a to i přes současnou situaci,“ míní Tomáš Soukup, vedoucí oddělení retailu poradenské společnosti JLL.

Už na jaře většina obchodníků požádala o snížení nájemného. Tomáš Míček, vedoucí oddělení retail sektoru a správy obchodních center realitně-poradenské společnosti CBRE, očekává, že nájmy u nových nebo předjednaných smluv klesnou.

„Pronajímatelé budou možná vyčkávat na opětovný ekonomický růst a nebudou chtít dlouhodobé nájmy za nižších podmínek, nájemci budou chtít tuto příležitost využít pro vyjednání nižších nájmů, anebo budou vyčkávat na další vývoj a nebudou moc ochotni riskovat závazkem v podobě dlouhodobé nájemní smlouvy,“ říká Tomáš Míček.

Samotná Pařížská i okolní čtvrť si však dál drží punc luxusu. I v době koronaviru v ní v létě znovuotevřela butik módní značka Fendi a přišli i další nováčci, například Saint Laurent či Dsquared2.

I během pandemie trhy znovu potvrdily, že v krizi roste poptávka po nejdražším zboží. „Lidé si dnes uvědomují, že kvalitní mechanické hodinky sloužily v těžkých dobách jako úložka peněz, vždy platily za dobrou investici,“ vysvětluje majitelka Carollina Kotvalová.

„Klientela i prodeje nejdražších značek dokonce rostou. Nejvíce je naopak postižen střední segment luxusního zboží, jehož klientela je momentálně ve velké nejistotě. Produkty tohoto středního segmentu ani nepředstavují trvalejší hodnotu, do které by v této době dávalo smysl investovat,“ míní generální ředitelka Luxury Brand Management Zuzana Řezníčková.

Například francouzský koncern LVMH, pod který patří značka Louis Vuitton a zhruba sto dalších, od jara na akciových trzích posiluje.

Zatímco evropské metropole se postupně zavírají do tvrdších či mírnějších lockdownů, asijské trhy s luxusním zbožím rostou. „Tamní zákazníci necestují do Evropy, ale přitom si chtějí udělat radost. Značky jsou na 120 až 130 procentech tržeb,“ říká Soukup z JLL.

Pařížská třída ve srovnání s obdobnými nákupními zónami patří spíše k těm levnějším. Podle statistik v ní kromě domácích zákazníků nejvíc v dobách „před koronavirem“ utráceli turisté z USA, Ruska, Asie a Německa. Kdy se vrátí, se však momentálně jen těžko odhaduje.

„Myslím si, že budoucnost hodinek, těch opravdu luxusních, výjimečných kusů, je stále v kamenných prodejnách. S emocemi se nedá dlouhodobě obchodovat online, sice nyní částečně musíme, ale hodinky, jejich řemeslné zpracování a estetická dokonalost, stejně jako třeba umělecká díla, vzbuzují v lidech specifickou náladu a pocity, dokonce i vzrušení. A ty se přes monitor počítače či displej chytrého telefonu předat nedají,“ je přesvědčena Tamara Kotvalová.

Pokud se obchody otevřou alespoň tři týdny před vánočními svátky, bude to pro ty, kteří za ně platí nájmy, znamenat, že alespoň část byznysově nejzajímavějšího období roku ještě stihnou. Pro zákazníky to ale může znamenat, že si za luxus ještě připlatí.

Pro módní značky, které se na štítku mohou pochlubit nápisem „Made in Europe“, představuje covid-19 totiž zejména brzdu ve výrobě.

„Například zboží většiny italských a francouzských značek se vyrábí v Itálii a vlivem uzavření výroby dochází k omezení produkce, tudíž i růstu cen. Proto top luxury značky typu Dior nebo Chanel zdražily o 15 až 20 procent,“ popsala za Luxury Brand Management Řezníčková.