Článek
Do závodu o vakcínu proti novému koronaviru se podle přehledové zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) dostalo už téměř 90 takzvaných kandidátních látek.
U sedmi z nich odstartovalo klinické testování.
To znamená, že v této etapě už můžou být podány lidem, a to v několika dalších fázích. Začíná se u nízkých dávek přípravku, jež se postupně navyšují - zvětšují se i skupiny pozorovaných pacientů.
Mezi nové adepty testované na lidech se minulý týden zařadila i látka vědců z Oxfordské univerzity. Podají ji 1 112 dobrovolníkům, z nichž polovina dostane placebo, tedy látku bez účinku. Deset účastníků potom dostane dvě dávky vakcíny v rozestupu čtyř týdnů.
Výzkumníci účinnost teprve zhodnotí, už nyní ale neskrývají optimismus. Pokud se ukáže účinnost očkovací látky, chce tým profesorky Sarah Gilbertové vyrobit do září milion dávek a od podzimu zajistit její všeobecnou dostupnost.
Optimistická prohlášení oxfordských vědců však také vyvolala debaty o tom, jak rychlá může cesta k vakcíně být, aby přinesla kýžený efekt a nezpůsobila pravý opak - tedy aby se nestalo, že spíš uškodí.
Ohlášené cíle výzkumníků z Oxfordu jsou velmi ambiciozní - a to i s ohledem na aktuální tlak na výrobu vakcíny, který je enormní. Podle místopředsedy České vakcinologické společnosti a epidemiologa Romana Chlíbka však obvykle vývoj trvá roky i desítky let.
„Když nastanou mimořádné situace, je možné to urychlit, ale rozhodně ne na měsíce. Spíše na rok nebo dva,“ uvedl pro Seznam Zprávy.
Prohlášení oxfordského týmu mírní i britští odborníci včetně hlavního zdravotnického poradce vlády Chrise Whittyho. Ten uvedl, že šance na dostupnost účinné vakcíny ještě letos je „neuvěřitelně slabá“.
„Že by se objevila vakcína na podzim, je možné, ale jen v rámci klinického hodnocení. To musí samo projít třemi fázemi. První hodnotí de facto jen bezpečnost. Druhá bezpečnost a sílu dávky, třetí i účinnost,“ popsal profesor Chlíbek.
Kdyby se některá z fází vynechala, nemusí se podle něj odhalit skutečná účinnost látky ani to, zda je bezpečná. Některé bezpečnostní signály se totiž mohou projevit na jediném pacientovi z 5000. Měření na malém vzorku tak může být zkreslující. Urychlení si vakcinolog Chlíbek umí představit spíš na úrovni regulačních úřadů a administrativního procesu.
Skryté riziko
Světová zdravotnická organizace ještě v únoru odhadovala dobu potřebnou pro vývoj očkování proti novému koronaviru na nejméně 18 měsíců. Dohled nad vývojem vakcíny proti covid-19 chce nyní posílit i Velká Británie, a to zřízením speciálního štábu.
Kromě Oxfordu vzniká vakcína i na londýnské Královské univerzitě. Na lidech ji vědci chtějí začít testovat v červnu.
Ostrovní laboratoře ale nejsou jediné, které vývoj vakcíny zaměstnal - soustředí se na něj stovka týmů po celém světě.
Do druhé fáze klinického testování se podle nejnovějšího reportu WHO posunula látka s nenápadným názvem Ad5-nCoV, která je výsledkem společné práce firmy CanSino Biologics a Pekingského biotechnologického institutu. Vědci se při vývoji mohli opřít o své poznatky z dřívějších výzkumů a práci na vakcíně proti ebole.
Klinické testování začalo v provincii Chu-pej na více než stovce dobrovolníků. Dosavadní výsledky vypadají dobře a vědci předpokládají, že testování bezpečnosti látky bude probíhat do prosince 2020. Další testovací fáze budou následovat a měly by být kompletní v roce 2022.
Slibně vypadá i vývoj látky mRNA-1273, kterou připravila biotechnologická firma Moderna společně s americkým Národním institutem alergií a infekčních nemocí (NIAID).
Vědci staví na specifickém proteinu, kterým si nový koronavirus otvírá cestu do lidských buněk. První fáze klinického testování proběhla v Seattlu a zúčastnilo se jí 45 dospělých dobrovolníků. Také u nich se dávky postupně zvyšují a monitorují se reakce organismu.
Společnost doufá, že by vakcínu mohla mít hotovou k případnému užití na obzvlášť ohrožených skupinách obyvatel už letos na podzim. Bezpečnostní studie fáze 1 by ale měly být hotové až v květnu 2021.
