Článek
Když před třemi lety v Česku odstartovala první vlna elektronické evidence tržeb (EET), řada restaurací zdražila, některé ukončily provoz a některé se snažily s novou povinností bojovat – mnohdy svéráznými způsoby.
Známá turistická destinace – Perníková chaloupka v Rábech u Pardubic – se proslavila zvedením „Babišného“ ve výši deseti korun. Šlo o poplatek připočítávaný ke každé účtence.
„Tehdy jsme se snažili lidi upozornit na to, že nic není zadarmo, ani EET,“ říká provozovatel atrakce Luděk Šorm.
Dnes už však jeho Perníková chaloupka v podobě, jak ji lidé dlouhé roky znali, neexistuje.
Populární cíl výletníků nahradilo uzavřené Království perníku, do jehož oploceného prostoru se lidé dostanou jen se speciálním „pasem“ a „vízem“.
„Původní projekt, který byl na živnostenském základě, jsme ke konci roku 2017 ukončili, protože jsme nechtěli nadále fungovat jako živnostníci, kteří ‚všetci kradnú‘,“ říká Luděk Šorm s narážkou na známý výrok Andreje Babiše.
Přetransformovali se proto na uzavřený divadelní spolek se zmíněným názvem Království perníku, který funguje podle vlastních stanov a je nevýdělečnou právnickou osobou. Podle Luďka Šorma jsou totiž spolky v současné době nejsvobodnějšími subjekty, které si řadu pravidel určují samy.
Podle občanského zákoníku může spolek podnikat, ale podnikání nesmí být jeho hlavní činností a případný zisk musí použít na dosažení cílů spolku. Ty jsou jasně stanoveny v jeho stanovách: „Realizace klubového programu Království perníku, ve kterém si jeho členové vyberou své zážitkové role s jejich životními dávkami dle hodnoty vstupního víza a navzájem se obdarovávají, navazují mezilidské kontakty a poskytují si rekvizity, gastronomické zážitky, zábavu, vzdělávání, sportovní i kulturní aktivity.“
Hlavním příjmem spolku jsou členské příspěvky, spolkem nazývané jako vstupní víza do Království perníku, které do systému EET nespadají. O členství se žádá na malé celnici, přes kterou musí každý návštěvník, v té době už člen spolku, projít. Za rok 2018 v Království perníku takto přivítali přes 30 tisíc cizinců, tedy takzvaných testovacích členů.
„Království perníku je produkt, který organizuje zapsaný spolek Království perníku pro své členy. Přičemž stanovy spolku upravují pravidla, jak se člověk může členem spolku stát,” vysvětluje Luděk Šorm. „Buď tím, že si zaregistruje pas Království perníku a stane se řádným členem spolku, to znamená, že požádá o ‚azyl‘. Nebo si zde na celnici zakoupí vstupní vízum a stane se takzvaným cizincem,“ doplňuje podrobnosti Luděk Šorm.
Podle typu víza dostane návštěvník, tedy cizinec, i přiměřené životní dávky, které může v tamní osvěžovně vyměnit za občerstvení. Jídelníček není uveden v korunách, ale v životních dávkách, z nichž každá má hodnotu pěti korun. Občerstvení neslouží jako prodejní komodita, ale jako rekvizita, kterou si návštěvníci ke své roli vyberou.
Už od zavedení „Babišného” v roce 2016 na sebe manželé Šormovi nepřitáhli jen zájem lidí, kteří jim fandili, ale také pozornost úředních kontrolorů. Nejinak tomu bylo i po vzniku Království perníku.
Kontrola z finančního úřadu království navštívila loni v srpnu. „Prošli jsme si to a sepsali jsme zápis, který velmi podrobně a pravdivě popisuje, jak fungujeme. Že fungujeme jako divadelní spolek a že tady jde hlavně o divadlo,“ říká Luděk Šorm, který musí každého návštěvníka podrobit vízovému procesu u vstupu.
Tím musela projít i trutnovská školka, která přijela do království na předvánoční program u Ježibaby.
V malé celnici kromě pasů a víz visí také portrét perníkového krále, kterého si v chaloupce zvolili už před řadou let.
„V Království perníku nemáme ani prezidenta, za kterého bychom se museli stydět, nemáme ani premiéra, za kterého bychom se museli stydět, ale máme tady krále perníku, kterého si všichni velmi vážíme,“ uzavírá Šorm.
