Článek
Analýza rozebírá fiskální dopady zavedení minimálního důchodu v jeho různých výších – v rozmezí 5 až 15 tisíc korun měsíčně. Z dokumentu, který vznikl v návaznosti na úvahy o možném rozdělení 1. pilíře důchodového systému, vyplývá, že například při zavedení minimálního důchodu na úrovni 10 000 korun měsíčně by dodatečné náklady dosáhly 3,6 miliardy korun ročně. Pokud by minimální důchod činil 12 000 korun měsíčně, dodatečné náklady ze státního rozpočtu na jeho zavedení by představovaly 12,3 miliardy korun ročně.
Zavedení minimálního důchodu by přitom u některých osob znamenalo, že ztratí nárok na získání sociálních dávek. Tento efekt je však relativně nízký.
Úřad zároveň upozornil, že data zveřejněná v analýze není možné považovat za celkové náklady na rozdělení 1. pilíře důchodového systému. Analýza pokrývá pouze vyčíslení fiskálních dopadů tzv. technického rozdělení.
Šlo tedy o modelovou situaci, kdy by existující důchody, jež nedosahují úrovně hypotetického minimálního důchodu, byly dorovnány na jeho výši, zatímco důchody nad úrovní minimálního důchodu by zůstaly stejné, jako je tomu nyní.
Dodatečné fiskální náklady zavedení minimálního důchodu ve výši 5 až 15 tisíc Kč.
Komise pro spravedlivé důchody má v úmyslu zavedení minimálního (základního) důchodu doporučit. Žádné podrobnosti ohledně konečného návrhu, zejména konkrétní výše důchodu, však zatím nejsou známé.
„Ze simulace vyplývá, že izolované zavedení minimálního důchodu by v dlouhém časovém horizontu narušilo stabilitu veřejných financí,“ sdělil Úřad Národní rozpočtové rady. V modelové simulaci vycházel ze současných starobních důchodů.
„Celkově je zřejmé, že pokud by byl minimální důchod zaveden tak, že by se pouze zvýšily nízké důchody a zároveň by nedošlo ke kompenzaci v poklesu důchodů přesahujících hranici minimálního základního důchodu, vedlo by zavedení minimálního důchodu k dodatečným fiskálním nákladům v řádu miliard až desítek miliard korun ročně,“ spočítal úřad.
Nad úrovní cca 7 000 Kč přitom náklady na zavedení minimálního důchodu rostou nelineárně, protože by se týkal již většího procenta důchodců.
„Pokud by tedy měl být minimální důchod zaveden, bylo by pro zachování stability veřejných financí nutné zavést spolu s ním také další opatření, jež by zajistila vyšší celkové příjmy důchodového systému, nebo snížila náklady v jiné části systému,“ upozorňuje úřad.
