Článek
Dva dny před hlasováním o důvěře je na stole poslední pracovní návrh dohody, podle níž komunisté ve Sněmovně podpoří koaliční vládu Andreje Babiše a sociálních demokratů.
Podle návrhu, který přinesla ČTK a který by se už neměl lišit od konečného dokumentu, se komunisté zavazují hlasovat ve Sněmovně aktivně pro vyslovení důvěry menšinové vládě ANO a ČSSD. Zároveň se zavazují, že během funkčního období nevyvolají ve Sněmovně hlasování o vyslovení nedůvěry kabinetu.
Naopak vláda slibuje předkládat Sněmovně návrhy zákonů podle priorit KSČM - mělo by se tak podle návrhu dohody stát nejpozději půl roku před koncem volebního období.
Dokument by měli premiér Andrej Babiš a předseda komunistů Vojtěch Filip podepsat v úterý.
O vyslovení důvěry vládě bude Sněmovna jednat o den později. ANO, ČSSD a KSČM mají ve dvousetčlenné dolní komoře většinu 108 hlasů.
Sedm základních priorit komunistů
V úvodu předběžného návrhu dohody mezi ANO a KSČM se píše o tom, že programové prohlášení vlády „bylo konzultováno, dohodnuto a zpracováno společnými pracovními týmy odborníků ANO, ČSSD a KSČM“.
Komunisté šli do vyjednávání o programu se sedmi prioritami – chtějí trvalý růst minimální mzdy, valorizaci důchodů, ochranu přírodních zdrojů „před zcizením do zahraničních rukou“, zvýšení podílu veřejného sektoru v hospodaření s vodou a zdanění církevních restitucí.
Dále by kabinet měl zabránit dalšímu nárůstu cen bydlení a podpořit výstavbu obecních bytů a udržet kvalitní dostupnou zdravotní péči bez zvyšování spoluúčasti pacientů.
KSČM se sice zaváže nevyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry vládě, návrh textu dohody ale komunistům nezakazuje hlasovat proti kabinetu, pokud takové jednání Sněmovny iniciuje jiná strana.
Vláda nebude podle předběžného dokumentu blokovat projednávání předloh, které budou podávat poslanci KSČM, zákonodárci ANO ale pro ně nebudou muset hlasovat.
Komunisté mohou mluvit do ministrů
Prakticky totéž má platit pro legislativní návrhy poslanců hnutí ANO. V případě ústavních zákonů by ANO a KSČM mohly hledat shodu vedle ČSSD případně i u dalších subjektů, které se po volbách podílely na ustanovení orgánů dolní komory.
Dohoda konstatuje, že ve vládě nejsou ministři nominovaní přímo KSČM, což ale „nevylučuje včasné konzultace o obsazení jednotlivých resortů“. Obsazováním například kontrolních orgánů státních a polostátních společností se předběžný dokument nezabývá vůbec.
V případě sporů se mají scházet k dohodovacímu řízení expertní týmy ANO a KSČM, na vyšším stupni pak předsedové hnutí a komunistické strany. Pokud by ani oni nenašli shodu, smlouva se bude pokládat za ukončenou. Plnění dohody by se mělo kontrolovat nejméně dvakrát ročně nebo na žádost ANO či KSČM.
