Zatykač na hackera kvůli útoku na Bundestag. Pracoval pro ruskou rozvědku

Byl to hackerský útok, jaký svým zaměřením a rozsahem Spolková republika Německo nezažila. Na jaře 2015 hackeři pronikli do IT systému německého parlamentu a ukradli 16 gigabytů dat. Mezi nimi figurovala třeba telefonní čísla nebo soukromé e-maily zákonodárců. Televize ARD připomíná, že podle německých bezpečnostních složek byl útok na Bundestag součástí špionážní kampaně APT28 známé též jako „Fancy Bear“.

Obří vyšetřování tentokrát podle investigace WDR, NDR a Süddeutsche Zeitung přineslo ovoce a ukázalo na konkrétního pravděpodobného pachatele. Je jím Dmitrij Sergejevič Badin, ročník 1990, po kterém podle Süddeutsche Zeitung už dva roky pátrá také americká FBI. Američané by 29letého Rusa velmi rádi lapili, čemuž odpovídá fakt, že informace o něm přijímá každý zastupitelský úřad USA na světě a „pátrací“ plakáty s fotografií rodáka z města Kursk existují hned ve dvou vydáních.

Podle německých vyšetřovatelů Badin pracoval pro ruskou vojenskou rozvědku GRU. Na ruského státního příslušníka už také Spolkový soudní dvůr vydal mezinárodní zatykač. Už bylo na čase, protože za pár týdnů by byl případ promlčen.

Podle německých médií dokázali odborníci ze Spolkového kriminálního úřadu (BKA) dokonce identifikovat speciální jednotku GRU, pro kterou Badin na internetu odváděl špinavou práci - „Útvar 26165“.

BKA dokázala zrekonstruovat přesný průběh událostí osudného 7. května 2015. Ve 13:31 se Badin s pomocí vlastního softwaru VSC.exe „naboural“ do IT systému Bundestagu, aby získal další hesla a pronikl ještě hlouběji. Ruskému hackerovi usnadnil cestu falešný e-mail o ukrajinském konfliktu, který německým poslancům v dubnu 2015 zdánlivě odeslala OSN. Link v e-mailu vedl na stránku s údajnou zprávou Spojených národů. Ve skutečnosti byla ale stránka „infikována“ softwarem, který se zákonodárcům bez jejich vědomí instaloval na jejich počítačích.

Dmitrij Badin a jeho komplicové se tak dostali do nitra počítačové sítě v Bundestagu a získali přístup dokonce k administrátorským účtům. Až nejmenovaná německá IT firma zalarmovala jednu ze zpravodajských služeb poté, co si všimla neobvyklé komunikace mezi počítači Spolkového sněmu a servery, ze kterých už v minulosti ruští hackeři odstartovali své útoky.

Badin je podle všeho „velká ryba“, kterou ve své zprávě zmiňuje už zvláštní americký vyšetřovatel Robert Mueller. Podle FBI byl ruský hacker zapojený do útoků na počítače Demokratické strany před prezidentskými volbami v roce 2016 a měl prsty také v ataku na Světovou antidopingovou agenturu WADA. Podle Süddeutsche Zeitung se Dmitrij Badin zdržuje na území Ruské federace a je krajně nepravděpodobné, že by ho opustil.

Vláda Viktora Orbána omezuje maďarským novinářům i běžným občanům přístup k informacím, a tím pádem snižuje i možnou kontrolu státu. Nově se na dobu nouzového stavu mění práva garantovaná zákonem o svobodném přístupu k informacím z roku 2011. Kabinet o tom rozhodl dekretem v pondělí v noci.

Lhůta, kterou má úřad nebo veřejná instituce na odpověď, se může nově z dosavadních 15 dní protáhnout až na 45. Týká se to i už dříve podaných žádostí, píše server mfor.hu. Znamená to komplikovanější přístup k datům a informacím, například o smlouvách nebo státních výdajích, které politici či státní instituce na běžný dotaz médiím odmítají sdělit. Žádost už nově není možné podat ústně.

Pro maďarská média to znamená výrazné omezení, vláda totiž dlouhodobě zužuje kritickým médiím přístup k informacím, například omezením pohybu v parlamentu, a tím pádem možnosti ptát se politiků. Pokud jim navíc instituce neposkytne informace ani ve lhůtě 45 dní, nemohou se až do konce nouzového stavu obrátit na soud. O době trvání nouzového stavu rozhoduje sám kabinet, který je vybavený kompetencí vydávat dekrety se silou zákona.

Tématem číslo 1 zůstávají v Polsku prezidentské volby, a není divu, do původního ústavního termínu zbývá pět dní. Pořád se ale neví, jestli volby nakonec budou, kdy budou opravdu a jak se bude hlasovat. O rychlé změně zákona, která kvůli koronaviru zavádí všeobecné korespondenční hlasování poštou, v úterý odpoledne po měsíci projednávání rozhodnou senátoři. Horní komora, ve které má těsnou většinu opozice, nejspíš pošle zákon zpět do sněmovny.

Konečné rozhodnutí tak bude ve středu nebo ve čtvrtek na poslancích, kteří mohou senátory přehlasovat. Jasná většina teď přitom v Sejmu není a táboru Sjednocené pravice Jarosława Kaczyńského, který obálkové volby prosazuje, hrozí kvůli sporu o termín a způsob hlasování rozpad. Vládnímu bloku mohou chybět rozhodující hlasy koaliční strany Dohoda Jarosława Gowina.

Scénářů možného vývoje je nejméně deset a spekulací o dalším dění přibývá. Média už delší dobu píšou o tom, že se předseda PiS snaží získat některé poslance Dohody i opozice na svou stranu výměnou za funkce ve vládě a ve státních firmách.

Většinu z už známých možností shrnul v úterý v grafice Deník Gazeta Prawna.

O další možnosti napsal v úterý týdeník Wprost. Pro případ, že by vláda hlasování ve sněmovně opravdu prohrála, má Kaczyński záložní plán. Vláda Mateusze Morawieckého by vyhlásila stav živelní pohromy, čímž by se termín voleb automaticky posunul, a pak by kabinet podal demisi.

Podle takového scénáře by se v polovině srpna měly konat současně prezidentské i předčasné parlamentní volby. Tedy pokud by se sněmovna sama rozpustila, na což by Kaczyński stejně potřeboval i hlasy opozice.

Nejjistější je zatím na celé věci to, že původní termín 10. května padá, a prezidentské volby se uskuteční 17. nebo 23. května, či o týdny nebo měsíce později.

Na Slovensku začala „burza“ se jmény adeptů na nového generálního prokurátora. Ten dosavadní, Jaroslav Čižnár, skončí v polovině června po sedmi letech ve funkci. Nového šéfa prokuratury mají zvolit poslanci. Mezi jmény, která se skloňují, je například exministr vnitra a známý advokát Daniel Lipšic, který zastupuje u soudu s Marianem Kočnerem rodinu zavražděného novináře Jána Kuciaka.

Lipšice si ve funkci podle deníku Pravda přeje vládnoucí hnutí OLaNO. Má to ale háček, Lipšic není prokurátor, což zákon po kandidátech na generálního prokurátora vyžaduje. Případná změna zákona by byla oprávněně považovaná za účelovou. Lipšicovi navíc až v říjnu uplyne podmíněný trest za neúmyslné sražení a zabití chodce v září 2016. Tehdy se vzdal poslaneckého mandátu.

Ministryně spravedlnosti Mária Koláková ze strany Za lidi i prezidentka Zuzana Čaputová by upřednostňovaly kandidáta z řad prokurátorů, tak jak to vyžaduje zákon. Ve hře je proto i jméno Jána Šanty, který jako speciální prokurátor dozoroval případ falšování směnek za 70 milionů eur, ve kterém byl Marian Kočner nepravomocně odsouzený na 19 let, stejně jako exministr hospodářství a někdejší šéf televize Markíza Pavol Rusko.