Článek
Možný střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše bude řešit další orgán EU. Na programu středečního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku budou europoslanci mluvit o podezření, že zemědělský koncern Agrofert, který Babiš převedl do svěřenského fondu, čerpal z unijních fondů peníze v rozporu s novými finančními pravidly.
Rezoluce, o které budou europoslanci následně hlasovat, by pro Babiše znamenala nejen další nepříjemnou kaňku na jeho politické reputaci v Bruselu. Ale také reálný problém pro jeho do svěřenských fondů „zaparkovaný“ byznys.
„Žádáme (Evropskou) komisi, aby pozastavila veškeré unijní dotace pro Agrofert, a to až do úplného prošetření a vyřešení (Babišova) konfliktu zájmů," píše se v návrhu rezoluce, kterou má Seznam k dispozici.
Prohlédněte si, co se píše v návrhu deklarace, o které budou europoslanci rozhodovat tento týden
Europoslanci také požadují vrácení všech dotací, které byly vyplaceny v rozporu s pravidly. Agrofert jen za uplynulý rok čerpal evropské příspěvky ve výši 82 milionů eur, tedy přes dvě miliardy korun.
Znění rezoluce, kterou jménem Evropské lidové strany připravila šéfka kontrolního výboru Evropského parlamentu Ingeborg Grässlová, také ostře apeluje na Evropskou komisi, aby se vůči střetům zájmů do budoucna vymezovala jednoznačně a nekompromisně. „Komise by v tomto ohledu měla jít příkladem a podniknout rozhodné kroky v případech, jako je tento (Babišův, pozn. red.), a plnit svou roli strážce unijních smluv.“
Babiše jako v historii prvního evropského premiéra a jeho podnikání prošetřoval i Evropský úřad proti podvodům (OLAF). Ten se zabýval oprávněností dotace pro farmu Čapí hnízdo. A závěr elitních evropských finančních detektivů byl jednoznačný: farma neměla na dotaci pro malé a střední podniky nárok a její dočasné vyvedení z majetku Agrofertu bylo účelové.
Pochybnosti kolem dotací pro Agrofert má i Evropská komise, na kterou se obrátila tuzemská pobočka organizace Transparency International. Podle analýzy, kterou si Komise následně objednala u svého legislativního odboru, zůstal Babiš v nepřípustném střetu zájmu i po vyvedení Agrofertu do svěřenského fondu.
„Nezávisle na tom, zda může vykonávat kontrolu nad těmito subjekty či nikoliv, je jeho zájem na ekonomickém úspěchu Agrofertu a skupiny Agrofert zjevný. Pravomoci premiérovi umožňují ovlivňovat rozhodovací procesy, které vedou k implementaci peněz z fondů Evropské unie,“ píše se v dokumentu pro Evropskou komisi.
Od léta platí pro unijní rozdělování peněz nová, přísnější pravidla, která se mimo jiné detailně věnují právě možnému střetu zájmu politiků.
Na závěry OLAF i analýzy legislativního odboru komise se nyní odvolávají i poslanci Evropské lidové strany, největší politické frakce Evropského parlamentu. A kromě Evropské komise se obrací v navrhované rezoluci i na představitele jednotlivých členských států.
„Vyzýváme všechny čelní představitele vlád zemí EU, aby aktivně používali nová finanční opatření, zejména část o konfliktu zájmů tak, aby zamezili situacím poškozujícím pověst Unie i národních států, demokracii a finanční zájmy EU. Nová pravidla mají sloužit jako příklad práce pro veřejné blaho, nikoliv pro osobní zisky jednotlivců."
Babiš jakákoliv pochybení dlouhodobě odmítá. „V žádném střetu zájmu nejsem, chovám se přesně podle zákona, tak jak jej přijal parlament a jak to po mně český právní systém na základě lex Babiš vyžadoval. Svěřenské fondy neřídím ani neovládám,“ vzkázal po zveřejnění zmíněné zprávy evropského právního odboru.
Na projednávání své kauzy v Evropském parlamentu český premiér nedorazí. A před europoslance nepředstoupí ani v lednu, kdy měl podle původního harmonogramu přednést na půdě parlamentu v Bruselu projev. Na takovou příležitost přitom čekají představitelé jednotlivých členských států často i mnoho měsíců. Babiš ale nakonec dá přednost pracovní cestě do Afriky a Asie.
