Článek
„Byl jsem placený jako duše,“ řekl nám jeden ze zaměstnanců ve firmě dvou zastupitelů hnutí ANO z obce Hrčava na východě České republiky. Měl pracovat jako obchodní zástupce, ale seděl jen doma a pobíral plat. „Chtěli po mně, abych jim z výplaty měsíčně vracel tři a půl tisíce.“
Další člověk, který udělal zkušenost coby zaměstnanec otce a syna Sikorových, vypověděl: „Prodal jsem jim své zboží a oni mi za to zaplatili z peněz, které na mě dostali jako dotaci na mou mzdu.“
Natáčení v malé obci v Těšínských Beskydech, které začalo z podnětu jedné místní obyvatelky kvůli ovládnutí obce podnikateli se střetem zájmů, nás nečekaně dovedlo k velkému celospolečenskému průšvihu v sociálním systému.
Má-li podnikatel dost silný žaludek, klidně postaví své podnikání na vytvoření řady míst pro hendikepované lidi, od státu začne dostávat pravidelné příspěvky na jejich mzdy a pak si z nich výraznou část bere pro sebe. Už není nikdo, kdo by reálně dokázal odhalit, že lidi s postižením tento „podnikatel“ jen sprostě využívá.
V reportážích jsme postupovali zdola nahoru: od zaměstnanců, kteří nám popsali své zkušenosti, po kompetentní úřady, včetně ministryně sociálních věcí.
A co jsme se dozvěděli?
Od úřadu práce, který dotace na pozice například pastevců ovcí poskytuje, například to, že namátkové kontroly se takřka nedělají. Jednak kvůli nedostupnosti lidí v terénu, jednak kvůli chybějícím pravomocem. („Nemáme oprávnění a povinnost legitimovat ty lidi.“)
Jdeme dál. Ministryně sociálních věcí Jana Maláčová si je zneužívání systému dobře vědoma a říká, že chce systém měnit. („Dobrý úmysl zákonodárce se v českém prostředí zneužívá. Je to věc inspektorátu práce. Pokud dostaneme od někoho podnět o zneužití, tak na to okamžitě reagujeme.“)
Praxe z inspektorátu práce usvědčila ministryni z naivity. Konkrétní podnět od zaměstnance, s nímž jsme natáčeli, neprověřovali „okamžitě“, ale až po dlouhých osmi měsících. A výsledek? Inspekce požádala firmu, ať doloží, že zaměstnanci, který si stěžoval, že mu zhruba po půl roce přestali vyplácet mzdu, opravdu mzdu vypláceli. A firma otce a syna Sikorových doložila, že mzdu mu sice přestali vyplácet na účet, ale prý mu ji začali dávat takříkajíc na ruku. „Jsou podpisy na výplatních arších,“ říká mluvčí inspekce.
Jestli jsou podpisy pravé, to už ale neví. „To jsme nezkoumali, ani k tomu nemáme žádné kompetence.“
Pozoruhodné je, že inspekce – i když měla stížnost konkrétního zaměstnance – si verzi firmy s podpisy neověřila u zaměstnance samého. Na nic se neptala ani dalších lidí, rovněž vyplácených v hotovosti. Prostě ve sporném okamžiku se inspekce rozhodla věřit firmě. A jelo se dál.
Ať už je to leností úředníků či jejich zvláštní motivací, nebo vinou bezzubých kontrol, definovaných zákonem, jisté je, že v oblasti, na níž ze státního rozpočtu jde ročně přes sedm miliard korun, by bylo namístě očekávat, že peníze na zaměstnávání osob s hendikepem se nedostanou do kapes lidem, kteří se neštítí ničeho.
Přesto věřím, že většina příspěvků končí tam, kde má, tedy u lidí, kterým firmy poskytly smysluplné zaměstnání. Přesto zpřísnění zákona, jak o něm mluví ministryně Maláčová, je evidentně správná cesta.
Že parazitování na dotacích zdaleka není ojedinělým úkazem dokládá i výběr z reakcí diváků, které k nám po zveřejnění série Ve stínu Malé Prahy přišly.
Zde výběr z dopisů:
„V jedné takové firmě také pracuji. Jsem v částečném invalidním důchodu. Výplatní pásku jsem za rok a půl neviděla ani jednou. Nemáte nárok na nic. Nesmíte si brát ani neschopenku, aby majitel nepřišel o plný příspěvek. Raději vás nechá doma, než se uzdravíte.“
„Inspektorát práce nikdy nic nenajde. Já sám jsem k nim podal nejeden podnět na nezákonné jednání v naší firmě, ale vždy mi přišla odpověď, že nic nenašli, žádné pochybení.“
„Vaše reportáž je jen slabý odvar, jak se tyto dotace zneužívají. Několik let jsem pracoval jako obchoďák ve firmě poskytující bezpečnostní a úklidové služby. Tam se teprve dotace zneužívají ve velkém. Dotace firmy využívají jako nástroj pro snížení ceny poskytovaných služeb. Aby vyhrály výběrové řízení, musí nabídnout nejnižší cenu – a té dosáhnou díky tomu, že zaměstnáním invalidů dostanou příspěvek od státu. Pracovní úřady dělají mrtvého brouka.“
Víte-li o konkrétních případech zneužívání státních dotací, ozvěte se nám.
