Zastavit se to nedá, jen přibrzdit, říká o viru majitel nemocnice

„Chci, aby to už skončilo. Jsem ale realista, bude to určitě ještě dlouhá cesta, která bude trvat měsíce, ne týdny.“

Tak o koronavirové pandemii v rozhovoru pro Seznam Zprávy přemítá Sotirios Zavalianis, podnikatel řeckého původu, kterému mimo jiné patří dvě středočeské nemocnice - v Hořovicích a specializovaná rehabilitační v nedalekém Berouně.

Jeho holding Akeso je dnes jednou z největších privátních skupin v českém zdravotnictví. Teď se stejně jako všichni ostatní musí vypořádávat s rychle se šířící infekcí covid-19.

Zatím nemuseli nikde omezovat běžnou péči, lidé se prý nemusí bát, že by ji nedostali, ale usuzuje, že krušnější okamžiky teprve přijdou. „Když nám třeba onemocní polovina lidí na sterilizaci, jsme vyřízeni,“ poukazuje Zavalianis na zásadní riziko selhání systému.

Jak se žije majiteli nemocnic v čase řádění koronaviru?

Vadí mi, že to asi bude trvat hodně dlouho a zatím nevidím světlo na konci tunelu. Úplně zastavit se to nedá, jen přibrzdit. Čekáme s nadějí na vakcínu, ale je otázka, kdy přijde a kolik lidí se nechá očkovat, aby to mělo nějaký efekt.

Máte z příštích týdnů a měsíců obavy?

Neřekl bych úplně obavy, ale je to taková divná situace, kdy tušíte, že vedlejší škody budou nakonec ještě mnohem vyšší než ty přímé, které virus způsobuje. Lidé už teď přestávají cokoliv plánovat, nakupovat, protože každý den čekají zprávu, zda také náhodou nebudou mezi pozitivními. Ekonomické škody a škody na lidské psychice budou ohromné. Někdy mě ovládají takové pocity, tak ať se nakazíme všichni, a kdo to přežije, tak to holt přežije. Protože toto mi připadá jako takové pomalé a ubíjející umírání ve všech sférách života.

Asi by si ale nikdo z nás nepřál, aby se proces „promořování“ dostal do nějaké neřízené fáze.

To jistě ne, ale ukazuje se, že na obdobné situace naše civilizace připravena není. My se chystáme vysílat lidi na Mars, ale tohle nás až nepochopitelně zaskočilo. Přitom se ví, že pandemie čas od času přicházely a přicházet budou.

Problém je v tom, že jakmile ten virus začne ustupovat jako v létě, lidé okamžitě zapomenou na veškeré nebezpečí. Bohužel i stát se přestal připravovat, když pominu, že nakupoval ochranné pomůcky. Přitom ti erudovaní odborníci předpokládali, že podzim bude daleko horší. Ale mám velké obavy, že až to skončí, tak zase zapomeneme a zase nebudeme připraveni na tu další pandemii.

Vy jste se narodil v Řecku, máte tam příbuzné, a tato země je co do počtu obyvatel srovnatelná s Českem. Tam se čísla nakažených i při vyšším cestovním ruchu stále drží na přijatelné úrovni, denně kolem 400 případů. Jak si to vysvětlujete při té vaší jižanské povaze?

Nezapomínejte, že ten virus se šíří hlavně úzkým kontaktem uvnitř budov. Teď je v Řecku stále letní počasí, lidé jsou venku. Ale až přijde zima, mám velké obavy, že to bude podobné jako tady. Ale faktem také je, že v Řecku je poměrně silná mediální propaganda, která varuje před tím nebezpečím a možná si tam lidé dříve uvědomili, že by se měli nadále chránit. Ale samozřejmě je i otázka, jak dobře tam funguje testování.

Jaká je teď aktuální situace ve vašich nemocnicích?

Základní problém není v tom, že by ten virus způsoboval nějakou vysokou úmrtnost. Ani v tom, že by v nemocnicích chyběla lůžka nebo ventilátory. Největší potíž je v tom, že veškerá péče je vždy odvislá od stavu personálu. Virus neřeší, zda je někdo lékař, sestra nebo uklízečka. Může vám velice snadno narušit chod jednotlivých oddělení i těch navazujících. Uvedu příklad: V Hořovicích na sterilizaci pracuje šest lidí. A pokud polovina onemocní, nejsme schopni sterilizovat nástroje. A když nejsme schopni sterilizovat, nemůžeme ani operovat. A to samé se týká dalších kolektivů, včetně jednotky intenzivní péče. To je ten problém.

My máme všechno vybavení, máme léky, ochrannými pomůckami jsme byli předzásobeni i při té první vlně, v tom opravdu problém není, ale hrozí, že brzy nebude mít kdo obsluhovat ty přístroje.

To je ten hlavní problém?

To já dokonce vidím jako jediný problém, že právě toto může paralyzovat jednotlivá oddělení. A toto by se mělo lidem více vysvětlovat. Například na onkologii dostali už tři naši doktoři koronavirus, ale fungujeme bez omezení. Kdyby dostali další tři, stále budeme ještě fungovat, ale kdyby dostali další tři, musíme už péči omezovat. A kdyby to dostali další tři, tak bude celý region, který zahrnuje přes deset tisíc lidí, bez onkologické péče.

Tím chci říct, že ten systém je schopen to zvládnout technicky velmi dobře, ale nemusí vydržet lidé, kteří v tom systému pracují. A i když děláme v nemocnici maximum, jsme nákazou ohroženi zvenčí. V Hořovicích už během pandemie onemocnělo asi 50 nebo 60 lidí - doktoři i sestry - ale ani jeden se nenakazil na pracovišti. Ti lidé žijí převážně mimo nemocnici a tam se také nakazí.

Zatím se nestalo, že byste museli pacienty převážet třeba do Prahy?

Za těch pár měsíců to byli asi jen tři pacienti, a bez vážnějších příznaků. Jinak máme dost kapacit, ale už i zkušeností.

Kolik lůžek pro covidové pacienty máte nyní k dispozici a kolik jich je obsazených?

Rehabilitační nemocnice v Berouně, která je specifická, má vyčleněna čtyři izolační lůžka. V Hořovicích je to 16 lůžek, z toho 4 na oddělení ARO, kde je i možnost plicní ventilace. A včera tam leželo 10 pacientů, z čehož tři byli diagnostikováni už jako pozitivní a zbytek suspektní, tedy s podezřením na covid. Projevovali příznaky, ale zatím nebyla potvrzena nákaza. Ventilováni byli tři pacienti. Ale jsme připraveni i na větší nápor, pokud bude třeba.

Odkládáte už nějakou péči?

Zatím neodkládáme nic. Klíčoví zaměstnanci, díky bohu, neonemocněli. Nemáme proto zatím problém ani na operačních sálech, ani na sterilizaci, ani na JIP nebo ARO. Základ nemocnice funguje dobře.

Bude to horší? Ministr zdravotnictví varuje, že do dvou týdnů se nemocniční systém může dostat na hranu kapacit.

Vzhledem k těm celostátním číslům, která v těchto dnech vidíme, tak k té omezování odložitelné péče i u nás pravděpodobně dojde. Jestliže se během jednoho dne nakazí po celé republice 5000 lidí a z toho 3 nebo 4 procenta skončí v nemocnici, tak to máte 150 až 200 lidí, pro které je třeba najít místa. Za jediný den. A když ti lidé tráví v nemocnici 10 až 15 dnů, tak se vám tam jen během tohoto období dostane od 1500 do 3000 lidí. Ale hlavně to zasáhne i všechny další obory.

Stále tedy vidíte jako to nejužší hrdlo nedostatek personálu?

Určitě bych nemluvil o přetíženosti systému, jde o to, aby se koronavirus nedostal do klíčových pozic. Kdyby šlo všechno plánovat - jako že nejde - tak pro nás by bylo nejlepší, kdyby naši zaměstnanci si tou nemocí prošli nějak průběžně, postupně, třeba během tří měsíců, aby zde nemohl být nějaký velký náraz. A ve výsledku bychom všichni měli imunitu. Ale je to samozřejmě jen čirá teorie a je vůbec otázka, jak dlouho by nám ta imunita vydržela.

Ale nemyslím si, že by se teď lidé měli bát, že o ně nebude postaráno. Postaráno bude.

Je pravda, že chystáte specializovanou pandemickou nemocnici?

Je to náš nápad, který teď chceme „ideologicky“ prosazovat. My totiž delší dobu plánujeme v Hořovicích velkou investici, přesahující dvě miliardy korun. Dvě úplně nová křídla. Výrazně se chystáme rozšířit naše kapacity. Za zhruba 2,5 roku by tam mělo být nových 350 lůžek. Bude tam 24 lůžek ARO a dalších 80 „jipových“. Vše ve špičkové kvalitě. Ale když do těch našich plánů vstoupil koronavirus, přišli jsme s pozměněnou ideou, že to celé postavíme tak, abychom byli případně připraveni na další pandemii. K těm dvěma miliardám bychom museli přidat navíc asi 300 milionů, aby to mělo všechny parametry. Budeme pak schopni tu nemocnici prakticky během jediného dne předělat na pandemickou.

A do budoucna bychom mohli zabránit té nefunkčnosti celého systému. Ten nápad se snažíme nabízet i Středočeskému kraji a Ministerstvu zdravotnictví.

Co k tomu od ostatních potřebujete?

Budovu i technologie mít budeme, ale nebudeme mít tolik lidí. Nemůžeme v rezervě držet personál, který jinak nevyužijeme. A chtěli bychom tedy, aby v takovém případě naše „běžné“ pacienty převzaly jiné okolní nemocnice a my bychom zase do té naší nemocnice mohli postupně dostat všechny pandemické pacienty třeba z celých středních Čech nebo části Prahy.

Ostatním nemocnicích by se uvolnily ruce, pracovaly by v běžném režimu, nemusely by nijak omezovat péči a vše z hlediska řešení té pandemie by bylo koncentrováno u nás, na jednom místě. Bylo by to podle nás efektivnější. Myslím, že bychom byli schopni nabídnout ve vyšší kvalitě vyšší kapacitu, než má teď celý Středočeský kraj.

A my bychom potřebovali, aby nám za takové situace třeba krajské nemocnice z Příbrami či z Kladna personálně vypomohly. Už máme vytvořený plán, jak by nemocnice mohla v tomto režimu fungovat. A rádi bychom k tomu s krajem i ministerstvem podepsali nějaké memorandum.

Chcete od nich peníze?

Vůbec ne. Nechceme, aby nám někdo něco platil. Všechno si 15 let platíme sami, ani žádné dotace nebereme. A myslím, že jsme i svými předchozími investicemi dokázali, že nám jde o špičkovou zdravotní péči. My nepotřebujeme peníze, já se nestydím přiznat, že se nám ekonomicky daří velmi dobře. Vždyť jen za letošní první pololetí naše skupina vydělala 220 milionů. A ke své osobní spotřebě z těch zisků potřebuji minimum.

Nechci rozhodně, aby si někdo myslel, že ten Řek hledá cesty, jak se napakovat. To není můj styl. My to bereme jako svou občanskou povinnost, jako cestu, jak i my můžeme do budoucna pomoci. Když mluvím o penězích, které k tomu budou potřeba, tak to neříkám proto, že bych je po někom chtěl. Je to jen konstatování, ne žádost.

Co si slibujete od jednání s lidmi z krajských a státních úřadů?

Jen otevřenost mozků. Aby všechny ty řídící orgány tento nápad hodnotily nějakým racionálním způsobem, a pokud mají kolem toho nějaké pochybnosti, aby to s našimi lidmi dopředu prodiskutovali. Aby se nad tím zamysleli a neodmítali to jenom proto, že to vymyslel někdo jiný.

Ani jeden z nás není epidemiolog, ale přesto: Jak hodnotíte dosavadní přístup vlády k řešení pandemie?

Vláda bohužel jen kopírovala nálady ve společnosti a málo se věnovala edukaci obyvatelstva. Na druhou stranu mi strašně vadí, že se vším čekáme, až co vláda řekne. Ano, můžeme se bavit o tom, co měla řešit a neřešila, ale přece i my, jako občané, bychom měli mít nějakou zodpovědnost. A třeba když máme doma staré rodiče, tak nemusíme chodit po barech, nebo na nějaké party, kde se pijí koktejly jedním brčkem.

Často se mluví o Švédsku, tam vláda nic moc nezakazovala, spíše jen doporučovala, ale lidé se hlídají sami. A toto je i věc vyspělosti společnosti. To nám asi chybí. Mimochodem švédský hlavní epidemiolog je tak populární, že si lidé jeho tvář nechávají tetovat na tělo a pojmenovávají po něm své děti.

Ale tady? Chybu vidím právě v tom, že ačkoliv i Česká republika disponuje špičkovými odborníky, tak do toho začalo mluvit spousta lidí bez vzdělání a bez zkušeností. A začala rozhodovat, že se bude dělat to či ono. Kecají do toho všichni, i členové vlády, kteří o tom nemají ponětí. To je stejné, jako kdybych našim lékařům mluvil do jejich práce já. Absurdní, když tomu také vůbec nerozumím, nejsem lékař.

Jaký máte dojem z nového ministra zdravotnictví Romana Prymuly?

Je to určitě jeden z předních odborníků. Je to těžký úkol, on ale také není všemohoucí. Ale pokud ho zatím sleduji, tak má takový racionální způsob myšlení a očekávám, že bude mít i větší přesvědčovací schopnosti a národ se bude chovat zodpovědněji.

Vy jste na začátku říkal, že zatím nevidíte světlo na konci tunelu. Věříte, že to příští léto už by mohlo být přece jen klidné?

Mohu konstatovat jen své osobní přání: Chci, aby to už skončilo. Ale jsem i realista, bude to určitě ještě dlouhá cesta, která bude trvat měsíce, ne týdny. Skončit to může jen tehdy, když někdo vymyslí nějaký lék, nebo tu bude vakcína a lidé si ji nechají naočkovat. Nebo se stane zázrak, virus si řekne, že už toho má dost a zmizí. To by byla ta nejlepší varianta.