Zásoby mám na měsíc. Až dojdou, půjdu chytat ryby, říká kapverdský Čech

„Poslední čeští turisté odjeli 17. března, zůstal jsem tu sám,“ líčí 62letý Milan Salavec. Na kapverdský ostrov Boa Vista se přestěhoval v lednu 2017. Stejně jako většina světa se ale i tento ostrovní ráj v posledních dnech radikálně změnil: „Od 20. března jsou zavřené školy a školky, nefungují ani restaurace a obchody s jídlem se v úterý otevřely poprvé po třech dnech,“ upřesňuje podmínky nynější karantény.

Tu vláda vyhlásila poté, co byl na koronavirus pozitivně otestován jeden anglický turista. Spolu s ním je v izolaci i personál hotelu, kde bydlel, a další nizozemský pár, u něhož panuje podezření na nákazu. „Z Kapverďanů zatím nikdo neonemocněl, ostrov je ale odříznutý od světa, veškerá doprava se přerušila, a to i z okolních ostrovů. Dovážejí se jen potraviny,“ říká Salavec.

Některé výrobky ale kvůli omezenému zásobování začínají v obchodech docházet. Na samotném ostrově, který má průměr asi 30 kilometrů, se pěstuje jen základní zelenina: „Udělal jsem si zásoby vody, luštěnin a masa - stačí to tak na měsíc, v nejhorším půjdu chytat ryby, což udělá asi každý,“ plánuje muž, který se na ostrov žijící z turistiky přestěhoval za teplem a sluníčkem.

V Praze působil ve stavebnictví, stresy a únava z práce ho ale přiměly odejít do předčasného důchodu. Koupil si domek na pláži a stal se kapverdským rezidentem. Ve styku s vlastí ale stále zůstával díky delegátům cestovních kanceláří i turistům. „Když jsem něco potřeboval - třeba kremžskou hořčici - stačilo říct a do týdne byla tady,“ směje se. Vloni byl dvakrát na dva týdny v České republice, za ním naopak na Kapverdy jezdí dvě dcery.

Místní lidé prý nejdříve pandemii koronaviru brali na lehkou váhu a vtipkovali, že virus nenapadá lidi černé pleti nebo že je před ním ochrání alkohol. Postupně ale informovanost obyvatel rostla a lidé se začali chránit rouškami. „Horší je to v chudinské čtvrti Baraka, kde se opatření moc nedodržují. Mají tam problémy s vodou, žijí bez elektřiny nebo ji mají jen pár hodin denně,“ vypráví Salavec. Kromě místní chudiny žijí v této čtvrti i komunity ze Senegalu, Nigérie a Guiney Bissau.

V souvislosti s pandemií koronaviru vnímá kapverdský Čech dvě nebezpečí. Jedním je fakt, že ostrov Boa Vista je silně závislý na turistickém ruchu. S tím, jak se nyní uzavřely obchody i hotely, přišla spousta lidí o práci. „Taxikáři, prodavači suvenýrů, zaměstnanci hotelů a další nemají finanční rezervu. Budou mít problémy platit za jídlo, elektřinu, vodu. Lidé se bojí kriminality.“ Vzhledem k tomu, že se na Boa Vistu vše musí dovážet, jsou tu také vyšší ceny než na ostrově Santiago, kde leží metropole Praia s ministerstvy a prezidentským palácem.

Dalším rizikem je špatný stav zdravotnictví na ostrově. Funguje tu sice jedna státní a jedna soukromá nemocnice, vybavení ale mají špatné, a když měl Salavec jednou zdravotní problémy a podezření na zánět slepého střeva, raději ho poslali do nemocnice v Praii. „Zdravotnictví tu není dobré - i těhotné ženy musí jezdit rodit na jiný ostrov, na Sal nebo Santiago.“

„Kdyby se tu epidemie rozjela, bylo by to špatné,“ obává se Salavec. Vláda nicméně přislíbila ostrovu pomoc, jak finanční, tak i materiální. Na Boa Vistu poslala lodí zdravotnický personál a coby posily i policisty a vojáky.

Nyní celý ostrov čeká na 4. dubna, kdy by se mělo ukázat, zda onemocněl i hotelový personál a výše zmíněná dvojice Nizozemců. „Potom by uvolnili dopravu mezi ostrovy. Minimálně půl roku budou hotely zavřené, lidé ale budou moci jezdit za svými rodinami na jiné ostrovy,“ říká Salavec s tím, že na Kapverdách je nyní situace bezpečnější než v Evropě. Důvod odjíždět ze svého nového domova tedy zatím nemá.