Zasedl největší parlament světa. Pětiletku Čína zahájila utahováním šroubů

Nejdůležitější každoroční událost v čínském politickém kalendáři odstartovala v pátek ráno a nese se v duchu velkého očekávání – rok 2021 pro Čínu představuje řadu milníků, od 100. výročí komunistické strany až po 50. výročí návratu ČLR do OSN. Země navíc zahajuje svou 14. pětiletku – tím spíš nebude chybět okénko Si Ťin-pchingových vizí do roku 2035.

Začal Národní lidový kongres, zasedání největšího zákonodárného shromáždění na světě. V letošním roce potrvá od 5. do 11. března. Minulý rok, netradičně v květnu, se pod jednou střechou sešly tři tisíce lidí. Zbytek světa nejinak než dnes zápolil s pandemií, kterou Čína zasedáním bez přítomnosti jediné roušky či respirátoru symbolicky ukončila.

Letošnímu ročníku však roušky opět vévodí. Vynechal je pouze prezident Si Ťin-pching, premiér Li Kche-čchiang a jejich nejbližší kolegové.

Nejvýznamnější každoroční politická událost v Číně poutá pozornost médií po celém světě. Ta čínská vedle dění v Pekingu zvládají komentovat i práci svých kolegů: „Západní novináři zjevně musí plnit jakési domácí úkoly, a proto píší o Číně v duchu, že není schopná rovnováhy; a všichni také jednou budou litovat.“

Na toto setkání jsou Číňané patřičně hrdí. Čang Wej-wej, profesor a ředitel Čínského institutu na Fudanské univerzitě v Šanghaji, ještě před jeho zahájením promluvil pro čínské státní médium Global Times. Dle něj je zasedání tohoto rozměru důkazem, že v Číně funguje institucionalizovaná demokracie a její výkonnost je nesrovnatelná se západními systémy, zejména pokud jde o boj s pandemií.

„Tento systém za normálních okolností může zajistit, aby země plnila obrovský úkol, a v době nouze je schopna sjednotit zemi s 1,4 miliardami lidí a překonat bezprecedentní výzvu,“ řekl Čang. Západní politici, i média, jsou dle něj tvrdohlaví, když věří, že systém, ve kterém žijí, je správný, přestože vidí, jak obtížně v něm dochází ke shodě.

Čínské parlamentní zasedání zahájil premiér Li Kche-čchiang. Čína podle něj navzdory nepopiratelným úspěchům stále čelí dílčím problémům. Ať už jde o zásah cizích mocností do dění v Hongkongu, nedostatečnou dynamiku růstu nebo problémy vyplývající z pandemie covidu-19.

Po loňském usnesení o kontroverzním bezpečnostním zákonu v Hongkongu je i tentokrát na pořadu dne další „utahování šroubů“.

Peking se chystá reformovat hongkongský volební systém tak, aby lidu mohli vládnout jen „vlastenci“. Volně přeloženo – nebude tolerován disent. Poté, co loni rezignovali všichni prodemokratičtí zákonodárci města, zůstal Hongkong prakticky bez odporu. Donedávna v něm ještě fungovala malá opozice, která dosáhla úspěchu v místních volbách.

Jaká kritéria musí člověk splnit, aby se stal „skutečným vlastencem“? Například musí cítit lásku k Čínské lidové republice, její ústavě a komunistické straně. Vlastenci by mělo být protkáno i soudnictví, což je pro hongkongské zatím nezávislé soudy zlověstné varování. Město by přišlo o jeden z pilířů svého úspěchu jako obchodního centra.

Ve stávajícím systému prý existují „mezery“, které umožňují zahraničním silám zasahovat do záležitostí města. „Je třeba odstranit rizika v systému a zavést demokratický volební systém s charakteristikami Hongkongu,“ uvedl místopředseda Stálého výboru NPC Wang Čchen.

„Demokratický volební systém s charakteristikami Hongkongu“ v praxi dle jeho slov znamená následující:

Peking změní způsob vzniku volebního výboru města a dá mu nové pravomoci nad hongkongským zákonodárným orgánem – Legislativní radou (LegCo). Volební výbor, složený z podporovatelů Pekingu, by byl schopen nominovat kandidáty LegCo a zvolit „relativně velký“ podíl svých členů. Další podrobnosti Wang neuvedl, ale podle místních médií v Legislativní radě by se účinně snížil podíl členů, kteří jsou přímo voleni veřejností, což odpovídá vnímání správného způsobu k napravení „mezer a nedostatků“ v hongkongském volebním systému, které umožňovaly aktivistům bojovat o nezávislost města.

Ústřední vláda se dle premiéra chce zaměřit i na „komplexní a přesné“ aplikování principu „jedné země, dvou systémů“, o pozornost okolních zemí ale rozhodně nestojí. „Budeme rozhodně hlídat a bránit zasahování vnějších sil do záležitostí Hongkongu a Macaa.“ Premiér Li se zapřisáhl, že oblast v období rostoucího mezinárodního zájmu o dění ve městě ohlídá a odradí před „útoky vnějších sil“.

Před předáním Hongkongu Velkou Británií v roce 1997 Čína souhlasila s tím, že dovolí Hongkongu po dobu 50 let zachovat určité svobody a autonomii podle modelu známého jako „jedna země, dva systémy“. Západní vlády a kritici obviňují Peking, že tento závazek v posledních letech zadusil. Peking však namítá, že tímto jen obnovuje stabilitu.

Právě na loňském 13. zasedání vešel v povědomí zákon o národní bezpečnosti. Od té doby došlo k obvinění přibližně 100 osob, včetně 47 lidí obviněných z pořádání neoficiálních primárních voleb.

Čínský premiér neopomněl ani další, ze svého pohledu problémovou buňku – Tchaj-wan. Zopakoval varování, že Čína „rozhodně odradí jakoukoli separatistickou aktivitu usilující o nezávislost Tchaj-wanu“. Přestože komunistická strana nikdy nevládla na Tchaj-wanu, Peking ho považuje za součást Číny a slíbil „znovusjednocení“, v případě potřeby silou. V uplynulém roce dramaticky zvýšil vojenskou aktivitu poblíž ostrova.

Pár dnů před loňským zasedáním se Si Ťin-pching objevil na videokonferenci výročního shromáždění Světové zdravotnické organizace. Tehdy řekl, že Čína podpoří „objektivní a nestranné“ vyšetřování, ale až po skončení krize. Rovněž chtěl trvat na tom, aby se žádné oficiální vyšetřování WHO nezaměřilo pouze na Čínu.

Ačkoli Čína už nad pandemií deklarovala své vítězství, podle premiéra má země stále svá slabá místa. V plánu je úplné potlačování výskytu ohnisek a poskytování bezplatného očkování.

Bylo i na čase vyčíslit, kolik celý loňský boj s pandemií Čínu stál – orgány v zemi za minulý rok utratily více než 400 miliard jüanů (více než bilion korun). Hodnotily se i jiné účty – dle premiéra Čína poskytla jiným zemím 220 miliard roušek, 2,3 miliardy kusů ochranných pomůcek a jednu miliardu testovacích souprav a pomocnou ruku při vývoji vakcín.

Někteří čínští analytici předpovídají, že Čína do roku 2035 předběhne USA jako největší světovou ekonomiku. Čínská ekonomika by se dle nich měla stát nejméně 1,5krát větší než americká.

Čínská vláda by měla zacílit i na rostoucí populační krizi. Předběžná čísla ukazují, že míra porodnosti v loňském roce poklesla o 15 procent. Oficiální odhady předpovídají, že do roku 2025 bude 20 procent čínské populace starší 60 let. Podle premiéra vhodnou cestu představuje snaha o dosažení „přiměřené porodnosti“, což může znamenat zmírnění kontroly politiky jednoho (resp. dvou) dětí.

Číňané budou také později odcházet do důchodu. Zákonná věková hranice, která zůstávala po čtyři desetiletí stejná, se posouvá na 60 let u mužů a 55 let u žen.

Shromáždění v Pekingu přivítal silný smog, jehož úroveň úřady pro páteční den klasifikovaly jako závažnou. I boj proti znečištění ovzduší premiér klasifikoval jako „válku“. Cílem nové pětiletky je tak i úplně odstranit toxické znečištění ovzduší a městských vod. Na místě je také přechod k ekonomice šetrnější k životnímu prostředí. Aby Li splnil slib Číny být do roku 2060 uhlíkově neutrální, země přijme akční plán, který zajistí, že emise uhlíku dosáhnou vrcholu do roku 2030.