Zasedl největší parlament světa. Čína ukazuje, že už se nebojí

Nejdůležitější událost čínské politiky čítající 2980 poslanců Všečínského shromáždění lidových zástupců začala v hlavním městě Pekingu v pátek. Obvyklý jarní termín se kvůli pandemii posunul až na konec května. A téma pandemie bylo hybatelem napříč celým prvním dnem programu.

Setkání obvykle trvá dva týdny a přitahuje pozornost tisíců novinářů. To letošní potrvá sedm dnů a šanci položit na dálku dotaz dostane jen hrstka novinářů sedících odděleně. Jiný prostor na dotazy nebude.

Národní lidový kongres (NPC) dává čínským zástupcům obvykle příležitost vyzdvihnout své vlastní úspěchy a zdůraznit důležitou roli vedení Čínské komunistické strany. Tento rok se očekávají zejména ty v boji proti koronaviru. Přestože je letošní konání nejdůležitější čínské politické události značně utlumené, jeho poslání zůstává úplně jasné: Čína je na rozdíl od zbytku světa zpátky ve hře a Čínská komunistická strana to má pevně ve svých rukách.

Letošní zasedání čínského parlamentu mělo být pro prezidenta Si Ťin-pchinga příležitostí začít druhou polovinu svého funkčního období triumfálně. Namísto toho ale vstoupil do sálu, sice za zvuku fanfár a koordinovaného tleskání do rytmu téměř tří tisíc lidí v rouškách, ale nejspíš s vědomím, že jej čeká nejnáročnější ekonomická výzva od dob reforem Teng Siao-pchinga. A to se tehdy snažil vymanit kolabující zemi z trosek kulturní revoluce. Prezident za doprovodu premiéra Li Kche-čchianga a asi tuctu vyšších politiků z vedení strany vstoupil do sálu bez roušky.

Nejspíš další signál vítězství nad koronavirem. Tím prvním může být už jen fakt, že zatímco země volí opatření omezující setkávání osob, tady jich pod jednou střechou sedí na tři tisíce.

K osobě čínského prezidenta se upíná pozornost po dobu celé pandemie. Stále totiž nejsou zodpovězeny otázky zejména z prvních krizových měsíců - co všechno čínský prezident o viru věděl a neřekl, zejména co se týče přenosu koronaviru z člověka na člověka, jak se zachoval či nezachoval. Strana i přes úsilí tvářit se transparentně má totiž stále co vysvětlovat a snaha o důvěryhodný příběh má zásadní trhlinu. Podle stranických dokumentů získaných agenturou Associated Press minulý měsíc varovali národní zdravotničtí činitelé na interním setkání už 14. ledna, že Čína čelí „závažné a komplexní události veřejného zdraví“ a dodává, že „riziko přenosu a šíření je vysoké“. Peking však veřejné oznámení učinil až 20. ledna.

První den Všelidového shromáždění si ale Si jakékoliv řečnění odpustil, v přímém přenosu mu byly věnovány záběry během zpěvu státní hymny.

I s ohledem na tento případ mělo okolí dosud šanci všímat si spíš jeho nezvyklého distancování od veřejnosti bojující s pandemií než jeho podpůrných projevů. V prvních měsících se neobjevoval vůbec. Jeho další výstupy byly dost skromné. Naposledy se objevil na videokonferenci výročního shromáždění Světové zdravotnické organizace v pondělí. Tehdy řekl, že Čína podpoří „objektivní a nestranné“ vyšetřování, ale až po skončení krize. Rovněž prý bude trvat na tom, aby se žádné oficiální vyšetřování WHO nezaměřilo pouze na Čínu.

Zdá se ale, že z dlouhodobého hlediska jeho popularita mezi lidmi ještě posílila. Veškerá kritika mířila spíše na jiné vedoucí představitele než na samotného prezidenta. „Lidé byli nejdříve na vládu naštvaní za to, jak se vypořádává s epidemií,“ uvedl podle Financial Times Teng Jü-wen, bývalý redaktor vlivných novin Central Party School Study Times. „Potom se virus rozšířil po celém světě, počet obětí byl v jiných zemích mnohem vyšší. Lidé tak změnili názor, ve světle selhání jiných zemí začali vidět spíš to, co udělal Si správně.“

Po zahájení sjezdu oznámením o počtu zúčastněných tři tisíce lidí zazpívalo hymnu. Hudbu vystřídalo sklopení hlav a absolutní ticho věnované obětem koronaviru.

„My, synové a dcery čínského národa, jsme stáli společně ve složitém počátečním období a vztyčili jsme Velkou zeď solidarity,“ řekl premiér Li Kche-čchiang na samotný úvod. „Dosáhli jsme rozhodujícího vítězství,“ dodal. „Epidemie covid-19 je nejrychleji se šířící, nejrozsáhlejší a nejnáročnější nouzovou situací v oblasti veřejného zdraví, se kterou se Čína od založení Lidové republiky setkala. Pod silným vedením Ústředního výboru Komunistické strany Číny pod taktovkou Si Ťin-pchinga, a díky tvrdé práci a obětování celého našeho národa jsme dosáhli významných strategických úspěchů v naší reakci na covid-19,“ oznámil velký úspěch a symbolicky tak pandemii v Číně ukončil.

Slova o úspěchu a sjednocení pravděpodobně na zasedání zazní ještě několikrát už jen kvůli sílícímu mezinárodnímu tlaku a kritice ze zámoří. Nakládání s ohniskem nákazy zpochybnili kromě prezidenta USA také politici ve Francii, Austrálii a Velké Británii.

Ani slova o vítězství ale nemohou zachránit fakt, že dopady pocítila čínská ekonomika. Tento rok se tak o to víc očekává odhalení plánů Pekingu na její oživení. Rok 2020 měl být přitom pro čínskou komunistickou stranu přelomovým v tom nejlepším slova smyslu. Příští rok strana oslaví sté výročí a už před deseti lety stanovila dva cíle. Za prvé, do konce roku 2020 zdvojnásobit ekonomiku. A za druhé, vymýtit ze země „absolutní chudobu“.

Namísto toho ale přišla pandemie a veškeré plánování skončilo v troskách. Po desetiletích ekonomického růstu přišly první oficiální propady – produkce v prvním čtvrtletí klesla o téměř 7 procent. A ekonomický pokles bude mít podle odborníků největší dopad na životy běžných Číňanů. A také že premiér Li oznámil, že si Čína letos nestanoví cíl růstu hrubého domácího produktu na tento rok. „Naše země čelí určitým faktorům, které je obtížné předpovídat,“ vysvětlil důvod nestanovení HDP s tím, že dělat v současné situaci jakékoli prognózy je těžké. I toto je ojedinělá situace, která nastala naposledy před dvaceti lety.

Dalším oznámeným cílem čínské vlády je zatočit s nezaměstnaností. Li slíbil vytvoření 9 milionů nových pracovních míst ve městech. Čínská vláda považuje zaměstnanost za klíčový faktor pro udržení sociální stability. Stejně jako jinde na světě i v Číně lidé kvůli pandemii přicházeli o práci ve velkém. Vládní oficiální míra městské nezaměstnanosti v březnu činila 5,9 %, což znamená, že bez práce zůstalo více než 27 milionů lidí. Někteří analytici ale tvrdí, že při zahrnutí migrujících pracovníků zůstalo bez práce až 80 milionů lidí.

NPC se dál bude také snažit schválit značně kontroverzní zákon o národní bezpečnosti v Hongkongu. Jeho schválení by mohlo zasadit největší úder autonomii města od roku 1997, kdy spadl pod čínskou nadvládu. Zákon by značně zasáhl do dnešního chápání osobní svobody hongkongských obyvatel. Jeho znění se bude dle oficiálního harmonogramu projednávat v úterý a ve čtvrtek, emoce budí už nyní. Nový zákon by zakazoval jakékoli činy „rozdělující zemi, podrývající státní pravomoci nebo organizování teroristické činnosti“. Podle vyššího představitele NPC Wanga Čchena je nový zákon nezbytný, protože národní bezpečnostní riziko ve městě se stalo zásadním problémem. Chce také omezit zahraniční zásahy a činnosti, které „poškozují právní stát a ohrožují národní suverenitu, bezpečnost a rozvojové zájmy“.

„Tohle bude konec ‚jedné země, dvou systémů‘,“ řekl podle CNN Dennis Kwok, prodemokratický zákonodárce. „Hongkong tohle úplně zničí.“ Čínští úředníci ale zákon brání jako životně důležitý pro ochranu národní bezpečnosti v důsledku loňských protestů a 17 let trvajícího neúspěchu přijmout podobu legislativy. Poslední úsilí bylo v roce 2003 potlačeno masovými protesty.

Hongkongští aktivisté na to konto vyzývají ostatní, aby se pekingským plánům postavili. Nové zákony by podle nich mohly narušit svobody Hongkongu „silou a strachem“. Navrhovaný pochod v pátek v poledne v centrální finanční čtvrti se ale neuskutečnil, online hovory upoutaly pozornost pouze hrstky aktivistů a v ulicích navíc hlídkovala policie. Později se však objevily další výzvy na „pouliční akce“. „Je to skvělá příležitost restartovat protesty,“ řekl pro agenturu Reuters 14letý student Kay, jeden z účastníků vleklých násilných protivládních protestů, které koronavirová pandemie utlumila. Demonstranty velice neoblíbená správkyně Hongkongu Carrie Lamová uvedla, že by nový zákon neměl vliv na jeho soudní nezávislost ani na nezávislost právnických osob.