Článek
Místo obrovských rovných lánů menší polní celky rozdělené ovocnými stromy či stromy poskytujícími ušlechtilé dřevo jako solitéry či menší celky uprostřed pastvin pro dobytek. To jsou jen dva příklady takzvaného agrolesnictví, způsobu hospodaření, který prosazuje stále víc zejména ekologických zemědělců a lesníků. Tento způsob hospodaření je podle nich jednou z cest, jak zmírňovat dopady klimatické změny. Poslouchá je už i stát.
Daniel Pitek už roky hospodaří okolo Milešovky v Českém středohoří a k agrolesnictví se dostal víceméně náhodou, když získal pozemky po bývalém JZD: „Hospodařilo tady za socialismu, ale tyhle strmé kopce opustilo, protože tady měli velkou erozi a malé výnosy, je to tady hodně kamenité,“ rozpřahuje Pitek ruce a ukazuje na široké louky, kde pase ovce a krávy nebo které pro zvířata seče. Opuštěné pozemky začaly zarůstat a postupně by z nich přirozeně vznikl les. „Já jsem tady dál chtěl zemědělsky hospodařit, vybral jsem proto dřeviny, které tady vidíte, a zbytek jsme odstranili. Přirozenou pastvou se vytvořily nádherné druhově pestré pastviny a zároveň tady zůstaly dřeviny, které vytvořily nádherný ráz krajiny, přispěly k tomu, že se zvýšila biodiverzita a objevily se tady druhy, kterým takovýto ráz krajiny vyhovuje,“ popisuje.
V uplynulých letech, kdy Česko sužovalo sucho, se ukázalo, že stromy ponechané na pastvině, jí pomohly. „Tyto pozemky jsou schopné lépe zadržovat vodu a fungují jako přirozená klimatizace, dělají to na výbornou. Kdybychom tady neměli tu mimolesní zeleň, byla by tu situace se suchem mnohem horší, než je teď. Loni nepršelo vůbec, letos to také nebylo ideální. Situace není dobrá, ale tyto prvky dokážou přizpůsobení se krajině výrazně zlepšit,“ míní sedlák.
Efekt agrolesnických prvků je podle lesníka z východočeského Chvojence Aleše Erbera takřka okamžitý. Erber má u lesa za obcí louku, kterou pronajímá místnímu zemědělci na seno a pastvu, před rokem louku osázel lesními třešněmi, které by do budoucna měly kromě plodů sloužit i na těžbu cenného dřeva. „Nejen že to vypadá pěkně, ale díky nim se na této louce už zvýšila biodiverzita. Okolo stromků je ponechaná tráva, která na sebe váže různé druhy hmyzu,“ vysvětluje lesník a ukazuje směrem k nedaleké louce, kterou její majitelé nechali bez výsadby. „Rozdíl je vidět na první pohled, moje louka je rozmanitější a živější.“
Erber si myšlenku agrolesnictví přivezl z Francie, kde je tento způsob hospodaření pro řadu zemědělců naprosto přirozený. Zatímco v Česku se agrolesnictví uplatňuje především na loukách a pastvinách, Francouzi běžně vysazují stromy na pole či vinice. „Na polích se stromy vysazují liniově tak, aby mezi nimi mohla projíždět technika, třeba kombajny,“ popisuje Erber.
V Česku se agrolesnictví teprve začíná dostávat do povědomí zemědělců. Osvětu o tomto způsobu hospodaření zaštiťuje Český spolek pro agrolesnictví při České zemědělské univerzitě v Praze. Tam se také snažili odhadnout, jak velkou plochu agrolesnické systémy v Česku zabírají. „Prováděli jsme to systémem Lucas, který monitoruje využití zemědělské půdy. Náš velmi hrubý odhad je, že takto využitých je asi 35 tisíc hektarů,“ říká předseda spolku Bohdan Lojka. To není mnoho. V Česku je podle ministerstva zemědělství zhruba 4,2 milionu hektarů zemědělské půdy, agrolesnické prvky tak jsou na necelém jednom procentu.
To by se však v příštích letech mohlo změnit. „Vlivem práce agrolesnického spolku a Asociace soukromého zemědělství ČR ministerstvo zemědělství přistoupilo na to, že se vytváří speciální dotační část v rámci agrolesnického hospodaření,“ pochvaluje si Daniel Pitek.
Podle mluvčího resortu Vojtěcha Bílého by agrolesníci o nové dotace mohli začít žádat po schválení evropských legislativních předpisů. „Opaření bude součástí Strategického plánu Společné zemědělské politiky, který by měl být dokončován ke konci roku 2019. Vzhledem k tomu, že v současné době jsou teprve nastavovány parametry systému agrolesnického hospodaření, tak prozatím nejsou stanoveny finální výše plateb poskytovaných na hektar. Předpoklad zahájení příjmu žádostí je závislý od průběhu schvalování evropské legislativy, která bude schvalována v průběhu let 2020 až 2021. Zahájení příjmu nových opatření je v současné době ze strany Evropské komise předpokládáno na rok 2022,“ říká Bílý. Základní podmínky by však podle mluvčího měly být známy do konce letošního roku, avšak už nyní má ministerstvo jasno v tom, že bude podporovat pouze výsadbu původních neinvazivních dřevin.
